Muži, kteří nenávidí ženy

Vlastně se moc těším na Fincherovu vlastní verzi, která to snad už dotáhne na maximum. Män som hatar kvinnor není nijak extra originální detektivka. Často je z ní cítit inspirace právě Sedmičkou nebo Zodiacem, co se týče Oplevovy kvalitní filmařiny. Ono by to celkově asi bylo za tři, ale to by zde nesměla být tak charismatická ústřední dvojice. Lehce staromódní novinář se ještě dá, ale punkerská hackerka s bisexuální orientací, postrádající na hrudi obří melouny či obličej modelky a přesto je stále ta nejvíce sexy femme fatale tohoto roku? Smekám klobouk a připisuji si Noomi Rapace do seznamu atraktivních žen. (13.09.2010)

Knihu mám rozečtenou, film byl první... ač se v komplexnosti nemůže a nechce vyrovnat Larssonovu molochu, atmosférou a zpracováním patří do první ligy. Oplev je vynikající stylař, který sice točí polopaticky, ale s citem pro logiku i tempo. Velmi, ale opravdu velmi se mi líbí, jak scénář chytře posunul Mikaela od sebevědomého svůdníka k uzavřenému podivínovi – duet Rapace / Nyqvist je díky tomu pro účely filmu naprosto excelentní. Apropos, Noomi je neobyčejně charismatická a Lisbeth trefila dokonale. Prostě vše, co filmu chybí "knižního", má velmi kvalitní filmový ekvivalent. Výsledkem je nakažlivá a chytlavá detektivka... sice postrádá onen sociálně kritický rozměr předlohy, ale ve svém žánru se pohybuje zcela suverénně. Pro Finchera strašně těžká výzva... (20.07.2010)

Bylo mi jasné, že do filmu se z knihy nemůže nikdy vejít všechno, ale předloha stejně dostala na frak víc než bych čekal. Snad jedinou změnou k lepšímu bylo, že Blomkvist po Harriet pátral proto, že si ji z dětství pamatoval. Jinak jsem byl a pořád jsem dost v rozpacích. Všechno mi přišlo příliš uspěchané, dokonce i to tolikrát vzpomínané znásilnění (a odplata), scénář spoustu věcí vyloženě nakousl jen proto, aby se ve filmu objevily, a hned od nich utíkal jinam... Skoro to ani nestačilo mít atmosféru, hernajs. Kniha stojí a padá s postavou Lisbeth Salanderové a já byl původně rád, že si ji zahrála Noomi Rapace. Nakonec mi ale moc vhodná nepřipadala, především byla málo podivná. V tomto ohledu proto dost sázím na Rooney Maru z amerického remaku, která z fotografií vypadá mnohem nevšedněji. Dávám dvě a půl hvězdy, a to hlavně proto, že po hodině jsem si říkal "Hm, kdybych teď usnul, nic by se vlastně nestalo". A to nebývá dobré znamení. (20.10.2013)

Docela košatá kriminálka s obsáhlou zápletkou a několika vedlejšími liniemi, které spolu s hudbou pěkně podbarvují atmosféru příběhu o mužích, kteří nenávidí ženy a dívce s tetováním draka... Právě ona dívka v excelentním podání Noomi Rapace je na filmu to nejlepší a paradoxně ústřední kriminální případ to nejslabší. Okruh podezřelých zůstává "anonymní" a divák k němu, stejně jako k oběti, nemá žádný vztah. Připočtěte si k tomu pár logických děr a je jasné, že vražda Harriet Vangerové nemůže být pro film stěžejní. Pak je tedy pěstí na oko, že po výtečném vyvrcholení přichází ještě natahovaný závěr s nepříjemným patosem, což by jinak člověk od temné a syrové severské kriminálky nečekal... Přes veškeré mouchy má ale film chytlavé a zajímavé jádro, které se v davu rozhodně neztratí. 7/10 (07.02.2012)

Asi takhle: Mám ráda švédské kriminálky, protože už jen ono chladné prostředí dokáže krásně vykreslit ponurou, nejasnou atmosféru. A ještě radši mám kriminálky, které jsou vlastně více o hlavních hrdinech (vyšetřovatelích) než případu samotném. A Män som hatar kvinnor oba tyto požadavky splňuje dokonale. Příběh se možná odvíjí pomalu, zvláště jste-li navyklí, že v podobné stopáži hollywoodští detektivové dotáhnou ke konci průměrně 3 - 4 případy, ale mně tenhle poklidný, strohý děj seděl, vlastně mě až místy mrzelo, když došlo k nějaké té honičce a dlouhému rozebírání, proč kdo co vlastně (ne)udělal. Knihu jsem nečetla (a jak se znám, asi si ji v nejbližší době ani nepřečtu), ale film si mě pomalu omotal kolem cívky a zdá se, že mě v nejbližší době nepustí. Chci vidět další dva díly trilogie a upřímně se obávám, co z toho za dva roky vytvoří Fincher s Danielem Craigem. Švédské příběhy by měly být ponechány ke zpracování Švédům. I když třeba takový Wallander z produkce BBC s Kennethem Branaghem v hlavní roli je důkazem, že se někdy i cizinci severského filmu zhostí výborně. (23.07.2010)