Režie:
Niels Arden OplevKamera:
Eric KressHudba:
Jacob GrothHrají:
Michael Nyqvist, Noomi Rapace, Lena Endre, Sven-Bertil Taube, Peter Haber, Peter Andersson, Marika Lagercrantz, Ingvar Hirdwall, Björn Granath, Ewa Fröling (více)Obsahy(2)
Před čtyřiceti lety zmizela Harriet Vangerová z rodinného setkání konaného na ostrově, který vlastnil a obýval mocný klan Vangerů. Přestože nebylo Harrietino tělo nikdy nalezeno, je její strýc přesvědčen, že šlo o vraždu, jejímž pachatelem je někdo z jeho rodiny. Rodiny, jejíž členové jsou mezi sebou sice spjati pevnými pouty, ale která je jinak zcela nefunkční. K vyšetření tohoto případu si proto najme investigativního novináře Mikaela Blomkvista (Michael Nyqvist), kterému pomáhá drsná potetovaná počítačová hackerka Lisbeth Salanderová (Noomi Rapace). Lisbeth Salanderová je mladá žena jako vystřižená z Tarantinových filmů, s tajemnou minulostí, za kterou se mstí a která z ní učinila skutečného outsidera. Je hackerkou světového formátu - s naprostou samozřejmostí se pohybuje ve virtuálním světe, kde je schopná získat jakoukoliv informaci, kterou chce. Kromě toho je neobyčejně inteligentní a má skvělou fotografickou paměť. Jakmile Blomkvist a Salanderová zasadí Harrietino zmizení do rámce četných podivných vražd, které se staly téměř před čtyřiceti lety, začíná se rozplétat temná a děsivá rodinná historie… (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (1 154)
150 minút čakania na hrdinkin úsmev. Oplatí sa, v úplne poslednom zábere príde a je to väčšie zadosťučinenie ako odhalenie vraha. Tvorcovia vedeli, že dobrá detektívka potrebuje okrem zaujímavého a poriadne zamotaného prípadu aj výrazné postavy samotných vyšetrovateľov. To prvé sa celkom nepodarilo - vrah je odhadnuteľný už v okamihu, keď sa prvýkrát objaví na plátne (našťastie pátranie po tom, čo sa vtedy pred rokmi presne stalo, je stále zaujímavé). Osobná rovina je omnoho lepšia a hoci ani ona nejde dostatočne do hĺbky, v kombinácii s kriminálnou líniou nám to nakoniec dáva jednoznačne nadpriemerný žánrový kúsok. Viem si to predstaviť zrežírované aj svižnejšie, ale typicky severské pomalé tempo dodáva filmu tú správnu atmosféru a nuda rozhodne nehrozí. Americký remake považujem za obzvlášť zbytočný - už teraz je vlastne zodiacovsky-fincherovské. P. S.: Ak je kniha naozaj stokrát lepšia, tak musí ísť o fantastické čítanie. ()
„Běžně své výzkumníky zákazníkům nepředstavujeme. Ale tvůj klient je něco jiného, tak uděláme výjimku.“ - „Cením si toho.“ - „Ale musím tě varovat. Lisbeth je hodně zvláštní.“ - „Jak zvláštní?“ - „Nepodceňuj ji, je nejlepší.“ Ale jak moc je Lisbeth dobrá, se teprve ukáže…Předesílám, že knižní předlohu jsem (jako již obvykle) nečetl, tudíž nemám srovnání. Muži, kteří nenávidí ženy jsou pro mě prototypem severské kriminálky prakticky se vším, co od ní člověk očekává. Rozdělení hlavního páru, z nich si každý zpočátku řeší své věci, a jejich následné spojení výborně funguje a film to oživí. Což divák ocení tím spíš, že ho čeká velmi pomalé tempo vyprávění. To ale dává prostor opravdu pečlivému přístupu a postupnému odhalování informací, které tím dostávají na autenticitě. Zároveň však filmu nechybí zvraty i chvíle napětí. Stejně jako sice velmi chladná, zároveň však také působivá atmosféra na pozadí vyšetřování temné minulosti jedné prominentní rodiny. Za slabší považuju asi jen trochu podivné motivace chování Lisbeth. Dávám silné 4*. ()
Literární setkání s dračím tetováním ozdobenou dívkou mě teprve čeká, takže jsem zcela prost výhrad proti osekanému ději, obsazení postav i jejich filmové "plochosti". Naopak můžu jenom říct, že jsem dostal skoro na sto procent to, co jsem očekával - pořádnou současnou detektivku, natočenou jistou rukou, a s výpravou hodnou stříbrného plátna (na které se tento žánr příliš často nedostává). To "skoro" znamená, že jsem měl tu a tam pocit, že by se dalo jít víc do hloubky, a že chyběla nějaká kontinuální (nikoliv nezbytně depresivní) atmosféra, kterou zajisté není problém dát divákovi filmu zasazeného povětšinou do kulis švédského venkova okusit. Nejde o žádný životní zážitek, ale s trochou nadsázky řečeno o "řemeslo at its finest". Za ty dvě a půl hodiny jsem se ani jednou nepodíval na hodinky, užíval si dobré hudby a rozhodně ne vždy příjemného pokoukání, a děj se stále někam posouval. Muži, Kteří Nenávidí Ženy jsou prostě solidní film, na nějž stojí za to jít do kina - jak už jsem říkal zejména také proto, že podobných příležitostí divák zrovna moc nemá. Závěrem jde říct snad jen to, že jsem zvědav na román a na Fincherovo zpracování. Tomuto "vyhotovení" dávám 80% ochvějných leda tak srovnáním s předlohou. PS: Předloha je prostě "jiná". Vypráví příběh jinak, dává nahlížet věci i z "trochu neobvyklého" pohledu Lisbeth, a působí komplexněji. Ale že bych si dovedl představit filmové zpracování, které by to dokázalo zdařile zachytit, to tedy ne. Takže osmdesátka pro film zůstává. A ještě jedna věc - rozhodně mě to o Larssonově genialitě ani o tom, že by stálo za to přelouskat i další dva díly, nepřesvědčilo. ()
Severní vítr je krutý, snů továrno počítej s tím, teď vládnou tři korunky žlutý, pak Fincher snad slávu navrá-tí.. I když můžete spát, atmosféra jak z Insomnie, po krůčcích budované napětí kolem košatého rodinného stromu Vangerů, tajemná postava dívky s dračím tetováním (scéna s prokurátorem "Lizbeth Strikes Back" úchvatná) a kapka toho vyšetřovacího mysteriózna. Skandinávský drsný styl můžu, ovšem kvůli poslední půlhodině (tradiční klišé s vrahem vysvětlujícím své pohnutky, následná Pošta pro Tebe a konec z Kajmanů, kterým už režisér pošilhává na západ přes Atlantik) nemohu dát hotelu Millenium plný počet hvězd, což ovšem neznamená, že se v něm za pár měsíců nebudu chtít zase ubytovat. A pak potřetí.. ()
Asi je to hodně o tom, jakou verzi jsem viděl jako první. Já dal tak nějak neplánovaně přednost té Fincherově a to asi rozhodlo, že mě nadchla víc. Kriminální zápletka je nicméně i tady slušně rozehraná, mrazivá, přesto právě postavy a atmosféra mě z Fincherova pohledu zajímaly intenzivněji. I tak tahle stará filmová škola baví. Může za to zejména nesourodost „detektivního“ dua. Jí se stalo něco ošklivého v dětství a děje se jí to prakticky pořád (slizký správce majetku jest toho ideálním příkladem), jemu se vše bortí pod rukama až nyní. Charaktery obou hrdinů jsou skvěle napsané a jejich rozdílnost musí lákat. Pátrání, u kterého se hodně mluví, prohrabává starými archivy a zase hodně mluví, diváka těší i bez výbuchů, pěstních soubojů nebo přestřelek. Ty dvě a půl hodiny u Finchera přesto chutnaly o krapet víc (snad i kvůli happyendu severské verze).. ()
Galerie (77)
Zajímavosti (24)
- Scéna z Austrálie se natáčela ve španělské Andalusii. Dále se sídlo Vangerových točilo na ostrově zhruba 20 km jihovýchodně od centra Stockholmu. Fiktivní město Hedestad bylo ve skutečnosti město Gnesta. Dále se natáčelo ve Stockholmu a Nyköpingu. Závěrečná scéna se točila ve španělské Malaze. (Cheeker)
- Náklady na výrobu byly v přepočtu zhruba 13 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Lisbeth (Noomi Rapace) jezdí na motorce švédského výrobce Husaberg. (Cheeker)
Reklama