Irčan

Novodobá klasika? Spíš you-wish gesto mistrovsky načasované na dobu, kdy Scorsese rozvířil totálně anachronickou debatu o vysokém a nízkém. Sám film staví na užívání technologií, které do velké míry prorazil Disney (Tron 2) a Marvel a na robustním půdorysu Zailianova scénáře, který opět opulentně okecává, ale málo pracuje s hloubkou postav. De Nirův Sheeran je tak statická a jen zvolna se posouvající krutá hora CGI masa a jeho pikareskní pouť dějinami americké odborářsko-mafiánské soulože se tak trochu stařecky vleče. Třicetiletí se hýbou jako osmdesátiletí a v něčem to přesně vystihuje podstatu Scorseseho díla, téhle zavalité, zkornatělé profesury, která sice nepostrádá eleganci a zábavné segmenty, ale jako celek funguje spíš jako cinefilní fetiš a obelisk uctívající minulost. Zároveň ale velice dobře zapadá do portfolia Netflixu, kde se absence přísné dramaturgie zaměňuje s robustní tvůrčí vizí. Martin je příliš dobrý režisér na to, aby natočil rozklížený film, ale podnětný je jeho Irčan asi jako De Nirův ksicht, když v mizerné nezáměrné parafrázi Call Of Duty pálí olovo do německých zajatců. Pro mě na tenké hraně cringe. (07.12.2019)

Velkolepá žánrová událost, u které si každý chtě nechtě musí uvědomit, že Netflix je opravdu plnohodnotným hráčem na poli hollywoodských filmových studií. Je radost vidět projekt, který je tak prostý kompromisů a umožňuje starým pardům, aby si něco podobného mohli ještě jednou natočit bez omezení. Škoda, že se nějaké ty role nenašly i pro Jamese Woodse a Raya Liottu, ti jediní mi chyběli k dokonalým "gangsterským Expendables". Ve výsledku to každopádně dopadlo asi nejlépe, jak mohlo. Je tam všechno, co si může milovník žánru přát. Což by současně Irčana mohlo dělat zaměnitelným, ale naštěstí má i přidanou hodnotu v podobě nečekaného dojemného finále. Posledních dvacet minut je zcela bez přehánění geniálních a žánrově výjimečných. Proč tedy "jen" 90%? V prvé řadě mám pocit, že zhruba uprostřed celé to záměrné pozvolné tempo, kterým Irčan více připomíná Kmotra než Scorseseho Casino či Mafiány, začalo být až příliš politicky nezajímavé a uspávací. Druhý problém mám s omlazováním. Ale ne v rámci tváří. Tam dle mého funguje snímek skoro bezpochybně. U takového Blížence jsem se celou dobu nedokázal zbavit pocitu, že na mladém Smithovi není něco v pořádku. V něm ale měli filmaři svázané ruce tím, že často musel být Smith na scéně dvakrát a proto se jeho tvář v mnoha scénách montovala na někoho jiného. Kdežto přímé omlazování herce vytváří (alespoň soudě dle Irčana) uvěřitelnější výsledek. S tím jde ale ruku v ruce i věk herce. De Niro měl při natáčení nějakých 74 let a na držení jeho těla je to znát. Většinu času to nevadí, najdou se ale scény, kdy musí jeho Frank dělat něco akčnější (přeci jen je profi zabiják) a Scorsese nedokázal záběrováním zamaskovat, že se mu s omlazenou tváří prohání po place důchodce. Podle dosavadních reakcí to ruší málokoho, ale já jsem to nedokázal nevnímat (hlavně u scény mlácení zelináře, která na mě působila skoro komicky). A proto ve výsledku "jen" 90%. (29.11.2019)

Jako již tradičně jsem snímek vzhledem k brutální stopáži dlouho předlouho odkládal. Jako již tradičně se ukázalo, že zbytečně. Scorsese zvolil neobyčejně svižné tempo, takže i když má film 3 a 1/2 hodiny, tak se stále něco děje a je stále na co koukat. Takhle událostmi napráskaný film se jen tak nevidí. Vešlo se tam toho opravdu hodně a všechno zvládlo být divácky velmi atraktivní a moderní. Už jsem se bál, že nám Scorsese začíná senilnět, ale tímto snímkem mě vyvedl z omylu. Jediná obrovská výtka míří z mé strany k totálně odporné digitální verzi mladého Franka. Především, pokud jste zdravým divákem a sledujete snímek v tom nejlepším možném rozlišení jako já, tak vám muselo být na zvracení. Ten jeho rozmazaný ksicht, který totálně nezapadal do okolního osvětlení, naražený na staré nepohyblivé tělo - to bylo něco strašného a zbytečně to kazilo dojem. Rozhodně zde měl být použitý jiný herec. Tato výtka se týká všech takto znetvořených postav. Je mi záhadou, jak něco takového mohlo projít. Zahrané a obsazené to bylo samozřejmě na jedničku s hvězdičkou. Moc se mi líbily i události, které snímek zachycuje. Scorsese vybral opravdu mimořádně zajímavou část amerických dějin. Nepřestává mě udivovat, jak něco takového mohlo být tehdy možné. Za mě (experta) dávám 4 kousky s přimhouřenýma očima nad ve velkém stylu posranou digitalizaci postav (i amatérské deepfakes na pornhubu jsou nesrovnatelně lepší - vím, to pouze z doslechu, jsem slušný mladý muž). (22.03.2020)

Četla jsem Scorseseho komentář o tom, jak Hollywoodská studia nechtějí financovat podobné filmy s hvězdným obsazením a dávají peníze jen do dalších a dalších komiksových děl. Říkala jsem si, jo, mají to dneska těžké i hvězdy takového ražení, jako je Scorsese, De Niro a Pacino a na Irčana jsem se těšila jako malá holka. O to větší je to pro mě zklamání. Už po chvilce filmu jsem se začala ztrácet v množství postav a dějů, chvílemi mi ani nebylo jasné, proč daný člověk dělá zrovna tohle a některé konverzační úseky byly dost nekonečné, ostatně jako celý film. Dokonce i o tom nejzásadnějším zvratu, který se stane až někde v poslední hodince, nemám vůbec jasno, proč k němu došlo a proč postavy jednaly tak, jak jednaly. Al Pacino byl skvělý, Robert De Niro byl sice "krásně" omlazen, nicméně to vypadalo prostě divně a navíc bohužel jeho stařecké pohyby se nevytratí, když hraje třicátníka, který má být plný elánu a energie, zejména když si jde fyzicky vyřizovat s někým účty. Kdyby do role "mladého" Franka obsadili mladého herce, který je De Nirovi podobný, udělali by myslím mnohem lepší tah. Chápu, že z úcty a kamarádství to nešlo, ale takhle je to prostě divné, ať se na mě nikdo nezlobí. Ostatně, jen z úcty jsem s trochou sebezapření celý tenhle film i dokoukala, protože to bylo pro mě místy opravdu utrpení - nedokázala jsem sympatizovat s jedinou z postav a místy nekonečné dialogy ty tři a půl hodiny byly prostě ubíjejícíc. Zejména z nostalgie, úcty, ale také řemeslné dokonalosti (a za Ala) tak dávám 3* a dodávám, že se už zas tak moc nedivím, že do tohohle filmu se Hollywooským studiím moc nechtělo... (25.06.2020)

Mahabharata. To je to co mně u filmu napadlo. :-) ! Obrovské množství postav, obrovská délka děje, obrovský záběr... Scorsese natočil vskutku mafiánský epos a aby mu dal punc uvěřitelnosti, obsadil jej herci jimž mafiánské role sednou jako by jimi byli i ve skutečnosti. Malarkey mi přesně mluví z duše, když napsal, že není vhodnějšího zakončení jedné doby... Každá doba má své i doba mafiánská. Jiné to bylo ve dvacátých letech, jiné v třicátých za prohibice, jiné za války, kdy se mafie dokonce hodila při obsazování Itále, jiné v časech poválečných, jiné v atomových šedesátkách i diskotékových sedmdesátkách... Pro nás diváky je to co končí doba mafiánských filmů se skvělými herci co už dnes prostě zestárli. A stejně jako odešel Marlon Brando odejdou jednou i chlapi jako Al pacino, Keitel, De Niro a Pesci... Přeji jim samozřejmě hodně zdraví a ať odejdou co nejpozději, nicméně s jejich stářím odchází dle mého názoru taková nějaké klasika. Staré časy či co.. Nevím jak to správně definovat. A tenhle film, tohle veledílo beru jako takovou tečku za tím vším, byť vlastně nic ještě nekončí. U filmu jsem si uvědomil, že spíše než sledovat špičku mafiánského managementu, baví mně spíše ty bitky v ulicích, kdy jedna rodina jde po krku druhé, případně kdy jedna čtvrť ve městě si to vyřizuje s jiným etnikem.. Italové, Portorikánci, Číňané, Rusové... Však to známe.Tohle bylo na mně moc dlouhé a moc politické. Všechny ty odbory a volby do okrsků... Co na tom zaujalo byla to provázanost s prezidenty USA. Z hlediska řemslného zpracování to bylo něco jako antická socha. Nešlo tomu zhola nic vytknout. Vše bylo tak dobové, že se chvilkami nechtělo věřit kdy to bylo točeno. Vše umocňoval parádní soundtrack nadupaný starými šlágry z přelomu padesátých a šedesátých let. No a ta auta a vůbec... Mňam. Úplně jsem dostal chuť si zase nainstalovat Mafii 2 ! :-). Dávám za 4 rány z osumatřicítky. * * * * (18.01.2020)