Domov šedých motýlů

Před zhlédnutím jsem čekal něco ve stylu švédského filmu Ondskan a zpočátku tomu také mnohé nasvědčovalo. Pak se však něco změnilo a ze silného dramatu se stal "pouze" nevšední příběh o dospívání jednoho chlapce ozvláštněný působivými flashbacky do traumatizující minulosti, krásnou hudbou a kamerou, uzavřený symbolickým, ale ne příliš dechvyrážejícím koncem. Hodnotím slabšími 4*, zajímavý finský kousek. (11.12.2010)

Seveřané a jejich klasické drama z chlapeckých dětských ústavů, jenže oproti konkurenci mi tohle přišlo nejslabší. Král z Ostrova Bastøy je rozhodně nepřekonaný. Víceméně bych se podepsal pod Morholtův komentář, zdejší ústav není až tak děsivé místo, ze kterého by chtěl každý utéct a se šikanou se zde taky hodně šetřilo. Tyhle filmy mají být drsné, nepříjemné a atmosféricky hutné a to jsem zde hodně postrádal. Na jedno zhlédnutí to jde, ale Seveřané se už několikrát vytasili s žánrově podobnými a drsnějšími filmy. Příběh****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne, Zábavnost***, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra***, Napětí***. 6/10. (19.05.2020)

Když se smrt rodičů stane úlevou a následky traumat přesto číhají v útrobách na další příležitost se předvést, je čas upnout naděje k bourcům morušovým a obětavosti člověka, který nepřestává věřit, že i z nemožného se může stát možné... Tíživé jako kámen na noze utopence, který přehodnotil svůj původní úmysl. (21.10.2013)

Kruté a drsné jak severská zima. Rány z dětství zde determinují budoucí život, aneb jak je těžké vymanit se z minulosti, ze vzpomínek, které jsou určitými událostmi nepřetržitě oživovány, a to i na místě, které má napomoci k novému, lepšímu životu a nechat tu minulost definitině za sebou. Krásná příroda, dokonalá atmosféra, scénář, herci i hudba....nemám co bych vytkla, nemám důvod nedat pět hvězd. (06.06.2011)

Král z ostrova Bastøy po finsku. Severská atmosféra zůstala, ale film není tak drsný, protože zdejší nápravné zařízení je spíš letním táborem, kde jsou místní chovanci spokojeni, než místem, ze kterého chce člověk stůj co stůj utéct. A ani pan ředitel není psychopat, ale chápající starší kamarád. To ale neznamená, že jsou chovanci imunní vůči démonům minulosti či dívíčmu šarmu. A na tom je vlastně celý příběh založen. Sice nejde o nějakou kruťárnu charakteristickou pro chlapecké polepšovny, ale spokojen jsem nakonec i s tímhle. Jen by mě zajímalo, jak pracuje finský sociální systém. :D 70% (05.11.2014)