Habermannův mlýn

Instantní slepičí vývar z pytlíku, který má do pořádné domácí bramboračky hodně daleko. Problém je v tom, že natočit takhle časově rozsáhlý příběh se musí umět. Tucty tuctových scén a jen tu a tam záblesk momentu, který zaujme. Na český film vcelku slušná atmosféra, ale jinak - vcelku o ničem. K tomu totálně tragický dabing, nechápu, proč tu musí Němci šišlat, proč prostě nemluví německy? To láme uši! Je to, jakobych sledoval německé gay porno. Tahle látka šla natočit jinak. Malarkey: nechápu ten tvůj pozérský komentář, piš o filmu, ne o lidech. (27.04.2011)

Působivý film na stále ještě aktuální téma odsunu Germánů ze Sudet. Válka byla, je a vždycky bude svinstvo, při kterém trpí všechny strany konfliktu. Z dobrého souseda se náhle stává agresor jen proto, že je stejné národnosti jako okupanti.... a když se lidi změní v dav, k lynčující lůze už schází pouze nepatrný krůček. Hrdinové filmu jsou snad až příliš bílé lilie a jejich protistrana, ať už esesácká nebo přizdičeská, snad až příliš špinavé svině, použití češtiny a němčiny někdy nelogicky přeskakovalo a možná by neškodilo malinko ubrat patosu a přidat minut (místy moc zkratkovité), ale stejně mě "Habermannův mlýn" potěšil a řadím jej k tomu lepšímu, co u nás po sametovém převlékání kabátů vzniklo. Milovníkům (milovnicím:-)) Karla Rodena pak nezbývá než sdělit: jeho úžasně vyžilý ksicht sice čumí ze všech plakátů, jeho role je nicméně vedlejší - z plátna takřka nesleze Mark Waschke coby mlynář Habermann. 77% (03.07.2011)

Přelomová doba konce války v květnu 1945 vysvětluje mnohé a atmosféra byla hustá. Buď jak buď, na rozdíl od předchozích podobných filmů je jedna věc u tohoto filmu neoddiskutovatelná, a to že zobrazuje zcela ojediněle poválečný stav odsunu sudetských Němců. Jak už vyplývá z děje, skutečný zločin na Hubertu (Augustu) Habermannovi by měl podmiňovat celý příběh. V tomto smyslu se dílo ne zcela zdařilo. Tím spíše, když už na první pohled výsledná fabulace celého díla zamrzí o to víc, když si člověk uvědomí, že to bylo vlastně úplně jinak a takhle se to vůbec nestalo. Obraťme se k dobovým reáliím, které nelze opominout, a uveďme věci na pravou míru. Pozor! Následuje možný spoiler! Za prvé jeho žena nebyla vůbec židovkou. Za druhé podle reálných faktů mlynář Habermann byl zastřelen někým ze samozvané revoluční gardy z osobní nenávisti, tudíž se vykonstruovaný lynč ve starém mlýně na řece Moravě nekonal. Pravdou ale je, že zastávat se Němců bezprostředně po skončení druhé světové války bylo téměř nemožné, protože lidé hledaly viníky napáchaného zla, včetně svých bolestí a křivd a měli chuť odplaty. Za třetí jak snadno pomluvit. Podle scénáře ve filmu radil starý farář nacistovi Koslowskimu k útěku, ale to je hloupost. Protože podle dochovaných dokumentů ve skutečnosti pomáhal v odboji, za což byl zatčen a následně zemřel pár dnů před koncem války v Terezíně. Mimochodem nelze u filmu vyloučit, že umělecké pojetí nemusí vždy odpovídat pravdě, ale v tomto případě filmová konstrukce uvádí v hluboký omyl a překrucuje, proto způsob díla či objasnění zločinu nemohu vyzvednout lepším hodnocením než s rozpaky ** Herecké výkony shrnu kladnou větou, nepochybně zahráli dobře. (28.11.2010)

Až přespříliš silný akademismus rozvolněného dramatického oblouku Sofiiny volby Augusta Habermanna dělá z tak potřebného filmového otevření debaty kolem doposud víceméně tabuizovaného poválečného odsunu Sudetských Němců spíše televizně vyhlížející selanku a z kontroverzního tématu tak typicky koprodukční filmové nic. Juraj Herz totiž nahradil svůj někdejší expresionismus a vysoké umělecké nároky svých dřívějších filmů ubíjejícím patosem a vznikl tak snímek víceméně konvenční, v němž se kontroverze očekávaného tématu úplně rozplyne. Osobně mám pak ještě výhrady k dabování herců a k faktu, že řada ryze německých postav zcela nelogicky plynule přechází do češtiny, což mi přijde silně nevěrohodné... Juraj Herz a celý filmový štáb odvedli jistě kvalitní řemeslnou práci, to je ale asi tak vše. Něčím zásadním, a to jak v kontextu česko-německého vyrovnání, tak i středoevropské kinematografie, Habermannův mlýn rozhodně není... Podobné filmy a seriály: Krev zmizelého (29.11.2010)

Je dobře, že se tato tematika také začala objevovat i v našich filmech. Za to panu Herzovi tleskám. Sázka na Rodena je sázkou na jistotu, role rozervaných drsňáků mu sedne. Ale i přes pěkné zpracování života smíšených rodin a vůbec celého toho čeko-německého pohraničního guláše do kterého navíc vstoupila válka, se mnou film nic neudělal. A to ani drsný závěr. Se zaujetím jsem jej shlédl, ale pouze jako jakýsi dokument který poučí, ale rychle odezní. Ohromenost po dokoukání jakou jsem měl u filmu podobného typu - Je třeba zabít Sekala - se nekonal. Bohužel. Na Habremannův mlýn jsem se dost těšil už když jsem se dozvěděl Herzův záměr.. (29.07.2011)