Zkouška

Velmi jednoduchy namet se od prvnich minut vyvyjel zajimave, takovou vtipne dramatickou linkou. Nicmene zlom nastal, kdy pan cerny dal panu bilemu ranu do zubu. Odtud se to zacinalo pretvaret v psychologicky thriller, coz dost zamavalo s psychologii postav a nadech vtipneho aroma byl fuc. A rozuzleni? Samozrejme nebudu prozrazovat, ale takova pitomost me taky mohla napadnout. . . (24.08.2010)

8 kandidátov, 1 miestnosť, 80 minút, 1 neznáma otázka. V jednoduchosti je často krása. Nápad s typologicky odlišnými ľudmi v jednej miestnosti síce nie je úplne nový ale spracovaním obstojí. Scenár diváka spočiatku necháva tápať a až s pribúdajúcim časom odhaľuje viac nielen o kandidátoch, ale aj o o spoločnosti, ktorá tento test pripravila, či okolistom prostredí v ktorom sa film odohráva. Postupné stupňovanie napätia tak funguje a hoci záveru chýba väčšia údernosť, zároveň je sympatické, že nehrá vyložene na efekt. Hlbšie zamyslenie nad samotným konceptom dokonca do istej miery odôvodňuje aj správanie postáv a posúva túto minimalistickú psychologickú konverzačku niekde inde.70% (09.06.2010)

Variace na KOSTKU posunutá od hororu k thrilleru. Další charakterově pestrá skupina s všehoschopnými alfa samci i mimoni vržená do uzavřeného prostoru, která si místo s rovnicemi hraje hlavně se světly (až je to trochu legrační) a celý film si pak hraje s psychologií skupiny i jednotlivce. Není to špatné, ale kdovíjak strhující taky ne. (19.03.2014)

Tenhle typ filmů mám rád, postavit lidi někam do místnosti a sledovat co se bude dít. Tady se jedná o hodně divný konkurz na místo ve firmě o , které nikdo skoro nic neví. Odpovědět na otázku, která ale na papíře není vidět. Solidní psychárna, kdy se postupně odkrývá, kdo jaký je, ale stále nevíme nic moc o pozadí konkurzu. Zkoušel jsem tipovat kdo nakonec bude ten štastný, ale až později mě to došlo. Velice povedený film. (18.04.2015)

Tak tu máme subžánr jednomístnostních/prostorových thrillerů, které mají modulovat modely změn psychiky malé skupinky lidí vystavené nějaké mezní situaci. Potud v pořádku. Celovečerní debut Stuarta Hazeldinea však spíše moduluje takové chování, které se odchyluje od toho, čemu můžeme říkat reálné. Takovýhle typ filmu má smysl pouze v případě, když si divák může říci - ano, takhle nějak by se to mohlo stát...a jak bych se na místě hrdinů asi choval já? Stuart Hazeldine je možná nadaný režisér, ale napříště by se měl zbavit nutkání adaptovat své scénáře. Po (při troše shovívavosti) slibném a originálním začátku se totiž jeho scénář zvrhne do naprostého konstruktu, přičemž věrohodný je snad jen fakt, že herci mluví anglicky. :-) Režisér a samozvaný scénárista se přitom ale zjevně inspiroval v legendárním Stanfordském vězeňském experimentu, na který však narouboval tolik svého, že se pak v jednom snímku potká postmoderní Albert Schweizer s postavami z Lost, navíc to celé vypadá spíše jako Hranice nemožného. Jestliže chcete fungující drama daného subžánru, pak bych doporučoval strhující Telefonní budku, anebo thriller Pohřbený. Možná je to tím, že tam je v uzavřeném prostoru hrdina zcela sám. Anebo tím, že jejich scénáře nenapsal Stuart Hazeldine... (26.02.2011)