Lepší svět

Zaujímavý film od režisérky pre mňa neznámej. Dlho som váhal medzi troma a štyrmi hviezdičkami, aby som na koniec zostal u troch silných. Veľmi dobrý kasting, kamera, ktorá je všade tam, kde má byť, spolupracujúca hudba, nastolenie zaujímavých problémov v škandinávskej i africkej časti, vystihnutá atmosféra. Potiaľ klady. Mierne prepálená stopáž, schematizmus v konštrukcii príbehu a z neho vyplývajúce neprimerané správanie inak veľmi dobre hrajúcich hercov (Elias o.i. ako keby z oka vypadol bratom Gibbovcom), nedotiahnutosť morálnych motívov patra k záporom filmu, ktorý sa v každom prípade oplatí vidieť. (12.06.2015)

[MFF Cinematik 2011, Piešťany] Susanne Bier sa z hľadiska režisérskej taktiky (prelínanie/spájanie nosných motívov za pomoci úhľadného vizuálu v ktorom sú zakomponované jak žijúce postavy konajúce činy bez okatej pretvárky, tak odzbrojujúce panorámy krajín plné alegorickosti) opakuje (pozn. č.1-priama súvzťažnosť s vybranými postupmi Naomi Kawase), no aj keď sa tentokrát v dolovaní emócií viac-menej krotí a k akademikom sa vo finiši viditeľne "túli", tak ani náhodou neunavuje. Napadá ma jedno obrazné prirovnanie: "Po svatbe" zaplače snáď každý, nad "Lepším svetom" sa zamyslí i ten vlažný. Bodaj by aj nie, keď S.B. komunikuje poučný obsah uvedomelo/zrozumiteľne a popritom sa spoľahlivo vyhýba daromnej doslovnosti. Viac než uspokojivému celku potom ešte zlepšuje skóre podarený "casting" s vyčnievajúcim grázlikom Cristianom v podaní talentovaného Williama Jøhnk Nielsena (pozn. č.2-nechcem si nijak uťahovať a ľutujem zverstvo, ktoré sa nedávno udialo v Nórsku, ale aj Vám tento malý chuligán miestami asocioval s nemenovaným psychopatickým vrahom z Osla?), nemálo výstižných paralel+ušľachtilých viet a predovšetkým dostatok morálne/životne správnych vyústení. Na počudovanie koherentné svedectvo o tom, že úskalia ublíženia-odpustenia, šikany-nevery majú hrany ostré ako skalnaté brehy škandinávskych fjordov a držku si na nich ľudstvo nabíja vo vytrvalej permanencii. Len si to nechce priznať a radšej-avšak nie vždy-strká hlavu do piesku. Angažovanosť pripúšťam, ale-ak sa tu aj nejaká objavuje tak kvôli poznateľnej srdečnosti autorky ju-odpúšťam. (19.09.2011)

Příběh dvou rodin a drsném světě, před kterým se člověk neschová, ať už je kdekoli. Přestože to není můj šálek čaje, příběh a jeho tempo byl bezkonkurenční a já rozhodně hltal každou minutu. Překvapivě uspokojivá byla zejména klíčová část o šikaně. Dalo by se říci, že klouček Christián postupně vyřešil svým drsným způsobem veškeré problémy druhé rodiny a na závěr snad i ten svůj. 78% PS: Nejsympatičtější postava byl bezpochyby Ulrich Thomsen. (21.10.2021)

Velmi dobře zkonstruované drama neustále konfrontující jedno z dilemat, které hýbe dnešním světem - bránit se, či předem zamezit hrozícímu řetězci násilí, i když se to třeba může jevit jako projev slabošství. Bierová podmanivě ukazuje křehkou hranici mezi oběma přístupy a skrze ní lehce spojuje i vzdálené kontinenty a vysoce se pozvedá na intimní a individuální drama, i když převládající melodramatičnost v závěru přeci jen bohužel rychle sráží onen široký rozhled k zemi. Poněkud ploché a očistné rozřešení složité problematiky však přeci jen slibuje silný emocionální dopad na diváka, kterému napomáhá především neobyčejné herecké ztvárnění chlapce, zvláštně poznamenaného smrtí své matky. (22.02.2011)

Zvažovala jsem, zda dát střízlivé čtyři hvězdy nebo napálit plný počet. Nakonec vyhrála lidskost a laskavost, kterými je film Susanne Bier prodchnut. Příběh přátelství dvou hodně odlišných chlapců a jejich rodin je dojemný, smutný i veselý a vskutku nelituji skoro dvou hodin strávených při sledování. (16.10.2019)