To

„Tak. A teraz sa bojíš ty.“ Ono ja som v podstate nadšený, že film za 35 miliónov na celom svete zarobil šialených 700 (!!!), len by ma potešilo, ak by to bol fakt špičkový horor a nie iba čosi, čo sa naň s prepáčením hrá. Kniha ma (s výnimkou flashbackov do temnej minulosti Derry a škandalóznych pornografických vsuviek, ktoré však vo filme nemohol očakávať asi ani najnaivnejší divák) nezaujala. Televízne spracovanie s Timom Currym je mi bližšie, hoci je to fakt tuhé béčko. Nové spracovanie od režiséra Mamy sa snaží byť áčkom. V mnohých momentoch mu to vychádza. Je príjemne dlhé, čo je dobre. Je vďaka tomu viac času na budovanie vzťahov, atmosféry, príbehu. Obmedzilo sa však len na detskú líniu, čo je ale na druhej strane zrejme rozumné a praktické riešenie. Za problematické by som označil hororové pasáže s príšerami. Tie síce majú zaujímavý dizajn (napriek tomu, že väčšina z nich je CGI), ale je to strašné klišé. Postavy sa rozdeľujú, namiesto atmosféry sa režisér v druhej polovici spolieha na lacné bafačky, ktoré zvriesknu uprostred hrobového ticha, decká majú „halucinácie“, ktoré dospelí nevidia a podobné zastarané metódy, ktoré na mňa nefungujú. Akonáhle príšery vystrieda jedinečne úchylný Pennywise, je to lepšie. Bohužiaľ, má prekvapivo malý priestor. Takže hororové scény sú v lepšom prípade priemerné. Vidno, že sa radikálne strihalo (čo sa stalo s deťmi, ktoré sa na konci prestali vznášať? Ako dopadol pedofil? Prečo decká To nezlikvidovalo okamžite, keď videlo, že spoločnými silami ho môžu ohroziť? Prečo ich nechalo žiť celé prázdniny? Komu nakoniec dala prednosť Beverly, Benovi alebo Billovi?). Našťastie, kasting je super a postavy sú prepracované. Mohli byť síce ešte prepracovanejšie, ale na hollywoodsky horor to nie je zlé. Klub lúzrov pozostáva zo sympaťákov, ktorých si obľúbime a sme na ich strane. Suma sumárum ako horor to príliš nefunguje (najdesivejšie obludy sú tie v ľudskej koži, ako to u Kinga zvykne bývať už od 70. rokov), čo je asi smutné. Ale rozhodne to funguje po stránke atmosféry, výpravy, dialógov, postáv, vzťahov medzi nimi atď. „Máte šťastie, že sme nešli podľa veľkosti bimbasov.“ (21.10.2017)

Nic lepšího než To jsem od Stephena Kinga nikdy nečetl. Neuspěchal ho, s textem si dlouho hrál a nakonec vznikl román plný plíživého děsu a všudypřítomného napětí, jeden ze základních stavebních prvků moderního hororového žánru. Televizní adaptace mě svého času znechutila, kromě klaunovy masky v ní nefungovalo prakticky nic. Co říci o filmové verzi? O nejlepší kingovskou adaptaci určitě nejde, vítězství v téhle kategorii stále drží starý dobrý Kubrick se svým Osvícením. Ale umístění v žebříčku filmových zpracování Kingových děl bude mít Muschiettiho snímek víc než důstojné. Určitě stojí za návštěvu kina, velké plátno požitek ze sledování bezesporu zvyšuje. Fanouškům románu se asi nebudou líbit některé (vcelku zbytečné) úpravy, na několika místech režisér trochu nešťastně rozbíjí mrazivou atmosféru komickými výstupy (Georgův úder o hrazení, zastřelení fantoma jateční pistolí nebo probuzení "Šípkové Růženky" polibkem). Mnohé filmy bych si představoval kratší, tady bych neváhal čtvrthodiny přidat. Řada scén je uspěchaná, chybí proces znejistění, nenápadných náznaků ztráty kontroly nad svými smysly. Lekačka má být až tečkou na konci věty. Film taky podle mého příliš okázale předvádí plakátové přátelství, vyskytuje se v něm zkrátka moc velkých slov. Románoví hrdinové své kamarádství víc žili, než aby ho předváděli. Přes všechny dílčí výtky se ale nakonec přikláním k 5 hvězdičkám. Široko daleko nevidím snímek, který by mohl momentálně ve své kategorii s It soupeřit. Pomáhají mu skvěle vybraní dětší představitelé, výborná kamera, odpovídající výprava a hudba, která dokáže nervy napnout k prasknutí. Zkrátka je to tam, i když "tím" myslím něco jiného, než na co se těšili hororoví fanoušci. Muschiettiho To funguje spíš jako temná fantazy, jako dobrodružný příběh party kamarádů, kteří mají už tak nelehké dospívání ztížené soubojem s nadpřirozeným, iracionálním zlem. Celkový dojem: 90 %. (07.09.2017)

S několikadenním odstupem to dozrálo. Jako adaptace přebujelé Kingovy předlohy výborné, jako horor o klaunovi se zálibou v mordování malých dětí o chlup slabší. Muschietti knihu osekal o ty nejkošatější větve, ale to nejpodstatnější, tedy děti, které se přestaly bát, a vydaly se vstříc zlu, vystihl bravurně. Skvěle vedené obsazení si sedlo a i přes mnohá zjednodušení to funguje. Graduje to výborně a finální střetnutí jde dokonce za hranici pečlivě, ale jinak vlastně velmi přízemně a uctivě zfilmované knižní imaginace. Každopádně tam zásadně postrádám To, jako takové. (spoiler!) Tedy jako těžce uchopitelné zlo, které se vtěluje do hluboce zasunutých strachů. V tomhle ale paradoxně může mít zásadní výhodu druhá, dospělácká, část. Pak je možné, že vznikne horové kombo, které si neoddiskutovatelně najde cestičku do žánrových učebnic. 4 a ½. (19.09.2017)

Knížku jsem četla třikrát a zabte mě - sledovat tuhle verzi bylo jako splnění dětského snu! Kniha je naprosto boží, jedna z nejlepších, co jsem kdy četla. A mě prostě stačilo vidět všechny ty postavy, zápletky a detaily na plátně - navíc v takto skvělém zpracování. Ano, je to retro, ale já nevím, to je předloha taky a patří to k ní. Mě osobně by převod na "moderní horor" asi dost nas*al. Ale to je fuk, zpět k filmu. Dětští herci - bezchybní. Co se dalo do filmu nacpat, se nacpalo. Nejvíc mě teda mrzela absence vyhoření Černého fleku, protože v kníže je to bezpochyby jedna z nejděsivějších kapitol, ale aspoň jakýsi odkaz se do filmu napasovat dal. Prvek hlubokého dětského přátelství a prvních lásek - dokonalý. A Pennywisem jsem byla už zcela nadšená. Bill Skarsgard zaválel na plný čáře a vůbec se mu chudákovi nedivím, že měl z téhle postavy deprese a k druhé části se ani nechtěl vrátil (naštěstí - teda spíš pro diváky - se nakonec ke druhé části taky upsal, hurá!). Panebože ale využijte tu postavu víc!!! Pennywise má teda rozhodně na víc, než jenom na cukání hlavou a bububu, nechte ho mluvit, probůh! Hororovost se dá vystihnout takto: v tomto ohledu je prostě Kingova kniha lehce zaostalá, ale Muschietti z toho vytáhl maximum, co se dalo, aniž by musel sáhnout po nějakém modernismu, který by k old-school stylu neseděl. Takže to je místy pěkně hnusné i děsivé. Mám jen trochu obavy z druhé části s dospěláky, protože kniha se prolínala a ruku na srdce - "To" se mnohem lépe zúročí právě s dětmi, ale uvidíme... Rozhodně velké nadšení a nemůžu se dočkat druhého dílu. (23.07.2018)

Zfilmovat tak tlustýho Kinga s milionem odnoží a vedlejších příběhů s hustými myšlenkovými a pocitovými zastávkami je odvaha největší a už za to si tvůrců cením. Dopadlo to líp, než jsem čekala, jen bych příběh neporcovala na děti a dospělé, protože sílu IT vidím právě v prolínání strachu dítěte a dospělého s dítětem uvnitř. (10.09.2017)