That's What I Am

Po zhlédnutí filmu bych se vyjádřila stejně jako maminka Andyho, když řekla: "Mám pocit, že jediné věci co se kdy změnily jsou šaty a hudba". Pomalu, ale jistě jsem se stala taky třináctiletou a prožívala jsem s nimi jejich úsměvné, ale i smutné chvilky. Kouzelné chvilky s Andym a Mary Clear se střídaly s vážným obviněním, které se pomalu začalo vinout kolem tak oblíbeného učitele Simona. Ed Harris nám tady předvedl jakým je úžasným hereckým mistrem ve svém oboru. Dojemný příběh o lidské důstojnosti, toleranci, předsudcích, ale i šikaně a kde jsme mohli sledovat, jak si postupně jednotlivé postavičky vytváří svou vlastní identitu. Téměř od začátku jsem byla zvědavá na Stanleyho zpěv při jeho vystoupení na Talentovém večeru a jak to dopadlo, to už se musíte podívat sami. Věřte mi, že se při některých momentech možná neubráníte ani slzám. Vřele doporučuji. (26.07.2015)

Subžánr dramat ze školního prostředí se silným vnitřním poselstvím má v americké kinematografii své nesporné místo a už v něm také vznikla celá řada silných snímků, film mně dosud utajeného režiséra Michaela Pavoneho aspiruje ovšem zařadit se k těm nejpůsobivějším. Příběh zasazený do 60. let v sobě na malém prostoru kombinuje závažnější momenty (zpravidla obecnějšího charakteru vypovídajících cosi o bolavých místech americké společnosti) a odlehčenější okamžiky spojené s životem školou a dospíváním povinného mladého muže, jehož rastr je mírněn a idealizován blahosklonnou optikou mládí. Ve výsledku jde ale mnohem více o drama, než o komedii. Skvělý herecký výkon podal Ed Harris, který tak překvapivě vybočil ze své obvyklé škatulky drsných mužů různých amerických silových složek. Při jeho sledování jsem si nejednou říkal: Jsem rád divákem, to jsem... ,,Lidská důstojnost + Soucit = Mír" (14.08.2011)

Skolni prostredi nabizi celou radu nametu pro filmy. Pocinaje hororem Fakulta a konce filmem That's what I am. Tenhle film je o hledani sebe sama. Bez kompromisu. A to je asi neco, co mi nedovoluje dat filmu patou hvezdicku. Svet je tu vykresleny jako idealni misto, kde se sice najde nejaky ten lump, ktery se vzepre, dostane par na zadek, pokusi se nekomu ublizit. Ale - nic se nedeje. Tak to prece chodi. A nakonec je spravne, ze film konci, jak konci. Ne podle me. Myslim, ze by filmu neuskodilo trochu vic syrovosti ve smyslu opravdovosti. Uz jen proto, ze i na nasich skolach je sikana problem, ktery vetsina ucitelu radsi neresi. Nicmene i tak me That's what I am oslovilo vic, nez jsem cekala. (25.07.2011)

Od dob Freaks & Geeks se doposud nepodařila tak čistá dramedy ze školního prostředí. Ano, máme tu realistický Entre les murs, máme tu i depresivní Detachment a ano, máme tu šílené prcičkovské komedie. Ale That's What I Am je přesně ten subžánr, který na filmovém poli dost chybí. Nesnaží se o žádnou stylizaci, nemá divnou hlavní postavu (s psychickou poruchou,..) a ni se nesnaží zaměřovat na jednu specifickou věc. Je to pohled na školu jako celek a co víc, je to upřímný (přirozeně trochu americky zidealizovaný) příběh vyprávěný z pohledu mladého teenagera. Film obsahuje přesně ty správné ingredience, aby bylo vidět, že scénáristé ví, o čem píší, ale zároveň nezapomněli na mladickou rozvernost a nadhled. Řeší nepříjemné (netolerance, šikana) i příjemné (první láska) otázky velmi lidským, jednoduchým, ale pravdivým způsobem. Krom toho tvůrci nezapomínají na různé drobnosti okolo, čímž filmů dodávají pocit kompaktnosti. Při sledování podobných filmů jsem rád, že si můžu říkat filmový nadšenec. That's What I Am. (26.02.2014)

Studovat na amerických školách musí být opravdu zážitek. Ještě jsem neviděl snad jediný pozitivně laděný snímek z tohoto prostředí a provenience. Herecké výkony v tomto filmu potěší, řada scén v sobě má i něco hlubšího, avšak celkově tento počin nemá nic, co by u mě převýšilo, resp. aspoň vyrovnalo jiné žánrově podobné kousky. (17.11.2014)