That's What I Am

Tento snímek měl hned dva silné momenty - vystoupení "ušopleska" Stanleyho,který všem hlupákům vytřel zrak svým krásným hlasem a skladbou,kterou složil.Dalším srdcervoucím momentem pro mě bylo uznání žáků starému oblíbenému učiteli Mr.Simonovi.Přestože se celou dobu tento film točil kolem tématu šikany a předsudků tak musím říct,že to nebylo vůbec nepříjemné sledovat.Skvělý herecký výstup Eda Harrise stojí za ocenění.Co bych vytkla je asi jedině způsob uvádění hlavních titulků s útržky historických amerických zpráv,jelikož mi to příliš evokuje válečné období, ale oceňuji konečné dovyprávění příběhů studentů.Ano tolerance je něco, co nás jakýmsi způsobem posune dál,protože nikdo z nás už nechce znovu vstoupit takto negativně do dějin jako tomu bylo před námi... (21.07.2012)

Mám ráda Eda Harrise, na tom by snad nebylo nic tak extrémně špatného. Ale bohužel se díky němu občas nechám zlákat na sledování filmu, o který bych jinak okem nezavadila. Na pořádnou dávku patosu jsem u amerických filmů zvyklá. ale co je moc, to je moc. A k tomu ještě stále a donekonečna v různých variantách omílané řeči o tom pravém americkém snu, za kterým člověk musí jít a tím se splní. Inu Amerika je skutečně země netušených možností. (08.11.2018)

Harris je sympaťák snad všude, kde se ojeví, některé pasáže jsou citlivě napsané a osobně jsem rád, že takové filmy vznikají. Jsem rád, ale už jim to nežeru. Předpisové postavičky na předpisové šachovnici jedou podle předpisových pravidel pohádek o toleranci a dospívání. Ve výsledku může být takový film poučný, ale reálný je jen pramálo. (01.09.2013)

Studovat na amerických školách musí být opravdu zážitek. Ještě jsem neviděl snad jediný pozitivně laděný snímek z tohoto prostředí a provenience. Herecké výkony v tomto filmu potěší, řada scén v sobě má i něco hlubšího, avšak celkově tento počin nemá nic, co by u mě převýšilo, resp. aspoň vyrovnalo jiné žánrově podobné kousky. (17.11.2014)

Po zhlédnutí filmu bych se vyjádřila stejně jako maminka Andyho, když řekla: "Mám pocit, že jediné věci co se kdy změnily jsou šaty a hudba". Pomalu, ale jistě jsem se stala taky třináctiletou a prožívala jsem s nimi jejich úsměvné, ale i smutné chvilky. Kouzelné chvilky s Andym a Mary Clear se střídaly s vážným obviněním, které se pomalu začalo vinout kolem tak oblíbeného učitele Simona. Ed Harris nám tady předvedl jakým je úžasným hereckým mistrem ve svém oboru. Dojemný příběh o lidské důstojnosti, toleranci, předsudcích, ale i šikaně a kde jsme mohli sledovat, jak si postupně jednotlivé postavičky vytváří svou vlastní identitu. Téměř od začátku jsem byla zvědavá na Stanleyho zpěv při jeho vystoupení na Talentovém večeru a jak to dopadlo, to už se musíte podívat sami. Věřte mi, že se při některých momentech možná neubráníte ani slzám. Vřele doporučuji. (26.07.2015)