Zátah: Vykoupení

Jakarta. Nábojů nekonečno (dokud si to scénář žádá), mačeta jako základní vybavení kuchyně (až na pokoj 726, tam maj jen špachtle a lžičky) a činžáky plný feťáků, který jedou karate (dobrá, tak Pencak Silat). Pitomý příběh lemuje fascinující souboje s exponenciálně rostoucí neschopností účastníků zemřít po rozdrcení lebky nebo zaražení ohryzku do krku. Umíraj tam děti, teče spousta krve a vše končí úsměvem od ucha k uchu. U mě dobrý. Nekoukejte na to s anglickým dabingem. (24.12.2014)

Skvelá akcia a skvelý obrovský činžiak, ale s pribúdajúcimi minútami to začne stagnovať, hrdinovia sa na seba i vinou rovnakých kostýmov dosť podobajú (a teda je ťažké niekomu z nich držať palce) a po stránke logiky počíňanie údajne špičkového policajného komanda nemá valnú úroveň (bezproblémová likvidácia tých, čo strážili vonku na ulici). Dvojka je oveľa lepšia. (05.02.2017)

Krvavá rubačka, která dokonale naplňuje pojem akční bojovka. Zápletka je sice stejně jednoduchá jako myšlenkové pochody obyvatel Hotelu Paradise, drsní poliši musí vymlátit panelák zabijáckých magorů a tvrdě narazí, ale ono to stačí. Úchvatná choreografie, brutalitou se nešetří, krev cáká, dávkování bitek je učebnicové. Yayan Ruhian je mašina na zabíjení a Iko Uwais umí. Shinodův soundtrack sem skvěle sedl. (19.07.2012)

Myslel jsem si, že to bude něco úchvatného ve stylu Města Bohů, či ještě spíše Tropa de Elite, ale je to jen tisíckrát viděná asijská rubačka ve stylu videoherní 3rd person akce, sice pěkně zaranžovaná, ale silně logice navzdory. A bez prvku interaktivity (to v případě, že by šlo o počítačovou hru) či silného příběhu (v případě filmu) je to po celkem slibném začátku z velké části jen stále dokola to samé...stereotyp akčního filmu - souboj za soubojem - a jelikož žádná jiná složka není přítomna, s ubíhajícími minutami se vkrádá nuda. Škoda... (24.06.2012)

Laťka možností v akčním filmu byla opět posunuta. Trh bojových filmů dostal s druhým filmem protežujícím indonéské bojové umění pencak silat zdravou konkurenci, stejně jako o devět let dříve s příchodem thajského fenoménu v osobě Tonyho Jaa. "Zátah" nezatížený zbytečným dějem či profilací postav představuje splněný sen akčních fandů o takřka non stop jízdě. Z hlediska choreografie dech beroucí a co do řemesla adekvátně nápaditá horská dráha vedoucí zemí krve a bolesti staví maximálně na odiv možnosti lidského těla. Schopnost rány rozdávat i přijímat a adaptovat se při tom na konkrétní prostředí a jeho rekvizity je v tomto výkonnostně orientovaném spektáklu hlavní atrakcí. Byť coby intenzivní kino zážitek je "Zátah" zcela bezchybný, lze vznést výhradu, že po opuštění sálu splývá nekonečný příval akrobacie do jedné energické šmouhy. (23.06.2012)