• gudaulin
    odpad!

    Když se Michalkov po letech vrátil ke své patrně nejslavnější látce Unaveni sluncem, zázračně oživil všechny své mrtvé hrdiny a natočil Odpor, setkal se v řadách filmové kritiky a podstatné části filmových fanoušků s drtivým odmítnutím. Odpady, které se mezi hodnocením objevovaly, jsem považoval za určitou pózu a měl jsem tendenci zaujmout vůči snímku spíš ochranný postoj. Snažil jsem se prostě v něm objevit a vyzvednout to pozitivní. Film umožňuje svým otevřeným koncem doufat v lepší zakončení trilogie a i když neoddiskutovatelně představuje výrazný sešup kvality ve všech směrech, pořád je to velká válečná podívaná. Citadela má to štěstí, že filmoví fanoušci, kteří odmítli Odpor, už se neobtěžovali závěrečný díl vůbec sledovat, takže paradoxně má na ČSFD vyšší hodnocení než z mého pohledu přijatelnější Odpor. Teprve v Citadele se ale naplno projevily všechny nectnosti a filmařská selhání Nikity Michalkova ve vší nahotě. To, co bych vyčítal závěrečné části, se už tak či onak objevilo i v předchozích Michalkovových snímcích, ale tady to nabylo monstrózní podoby. Všechna ta ufňukaná melodramatičnost, sentiment, patos tady nabobtnaly do děsivých rozměrů. Co horšího, Michalkov tady prodává svéráz ruské duše a specifika sovětské společnosti takovým způsobem, že film působí absurdně a chování jeho postav je, jak to jen říct, neustále mimo. Při své zbytnělé stopáži film po většinu času taky nudí. Až závěrečná dvacetiminutovka obsazení citadely za pomoci 15 000 dřevěných násad proměňuje drama v nefalšovanou grotesku, která nechtěně může diváka pobavit. Nenacházím tady na rozdíl od druhé části žádnou omluvu a svojí děsivou doslovností představuje Citadela políček Michalkovově celoživotní tvorbě. Tohle je zkrátka čistokrevná hrůza a trpce lituju, že jsem se nechal zlákat. Celkový dojem: 10 % za výpravu.(17.11.2017)

  • MrPierc
    *****

    Téměř celou dobu plačtivá podívaná na osud generála Kotova. Je to plné smutku, ale i naděje. Typická oddanost Rusů = co se má stát, ať se stane. Rusové jsou zvláštní národ, který má tuhý kořínek. Jsou krutí, ale také se radují ze života, jako by to mělo býti naposledy (a většinou tomu tak bývá). Film je hluboce lidský a i přes jatkovitou atmosféru nezapomíná ukazovat v těch nejhorších chvílích ty světlé okamžiky. Většina lidi zde píše, že je plný patosu a jsou tím znechuceni = lepší ruský upřímný patos než americký umělý patos.(4.7.2012)

  • pm
    *

    Ona je Naďa vážně milá, ale vyjma produkcí svého otce zřejmě nebude mít moc šancí to divákům dokázat. A ten, unaven mocí, egem a leštěním vlastního mediální obrazu, "Odporem" a "Citadelou" pouze znásilnil kdysi tak dokonalý oscarový úspěch. Rozumím jeho touze vyjádřit se k dějinám své vlasti, chápu, proč nenatočil jiný příběh jinou formou, ale hořkosti z těchto přemrštěně dlouhých, drahých a vlastně zbytečných filmů se dlouho nezbavím. Několik hezkých momentů a ani ta jedna krásná, michalkovsky emotivní scéna (да, Никита еще молодец), kterou mne "Citadela" opravdu dojala, na tom nic nezmění.(8.10.2011)

  • gogo76
    ***

    Úvod s komárom a jeho preletom cez rôzne časti bojovej techniky ma trochu zaskočili. V duchu si vravím, že ruský maestro má čas na chujoviny a začal experimentovať. Oproti druhému dielu je Citadela najmenej akčná, je tu iba jedna bojová scéna, ktorej predchádza dobrá a úsmevná lekcia stratégie od opitého generála. Vďaka takýmto tupcom Rusi vyhrali vojnu...Tento tretí diel je podstatne lepšie naviazaný na prvý, oscarový diel a keď sa zamyslím, druhý, napriek tomu, že je lepší ako Citadela zrazu v sérii pôsobí ako zbytočný. Hromadná scéna pochodu na smrť s palicami mi pripadala dosť trápna, podobne ako záver s dcérou Naďou a mínou. Nadstavený záver som celkom nepochopil, neviem ako Kotov( Michalkov) v závere mínu vyriešil(podľa mňa nijako), pretože posledné minúty sa dajú vysvetliť aj ako sen. Tie sa ale zvyknú točiť trošku ináč. Aj vďaka takýmto krátkym momentom potom výsledok pôsobí prinajmenšom čudne. Je tu niekoľko dobrých momentov, ale stále platí, že sú skvelé ako scény sami o sebe, nie film ako celok. Michalkov je sympaťák, ale bohužiaľ, trochu prestrelil. Druhé pokračovanie ma navnadilo, ale záverečná Citadela vlastne iba potvrdilo moju myšlienku a názor na pokračovania, ktoré mali niesť úplne iný názov, rozprávať trochu iný príbeh a nemali mať nič spoločné s oscarovým filmom Unavení slnkom. Doteraz som mal za najdebilnejšie ruské meno "Šúrka" a tromflo ho ženské meno "Ňura", ktoré vo filme zaznie. V závere aspoň trochu poteší " Marfuška" z Mrázika. ZHRNUTIE: Unavení slnkom 100%, druhý diel Odpor 80%, tretí diel Citadela 60%.(10.7.2012)

  • Big Bear
    ****

    Citadela není třetím dílem filmu Unaveni sluncem, ale Druhou částí Odporu, byť si nese svůj samostatný podnázev. Trochu mne to zmátlo, kdy Odpor skončil a v titulkách bylo - konec první části. Pídil jsem se po dvojce, ale nakonec jsem zjistil, že je to Trojka - Citadela. Tak se v tom vyznejte . Ale to jsou Rusové. Lenin byl Uljanov, Stalin Džugašvili, říjnová revoluce byla v listopadu... atd... :-)! V tomto filmu už to není toliko o válečných scénách, ale spíše o osudech našich hrdinů v týlu a mimo frontu. Bohužel dost tu dochází k různým rozvleklejším dialogům, které se nezbytně nutně projevují klasickou ruskou afektovaností, teatrálností a někdy i podivnými zvraty chování, což mně vždycky na ruské tvorbě vadilo. Typické to bylo třeba když Kotov přijel domů k udivené rodině. To co následovalo bylo zvláštní a asi bych se choval po dlouhém návratu jinak. Už vůbec jsem nechápal vztah Kotova a Mityi od tajných... Pokud bych ho nezabil, tak bych se sním určitě nebavil. V závěru filmu dojde zase na akci ovšem likvidace citadely díky efektu lupa... eh... Akce s minou byla také podivná a závěr si lze vyložit různě. Leckdo si tu stěžuje na to, že je film plný ruského patriotismu a tudíž těžko stravitelný. Neřekl bych. Předně, je to ruský film a já to teď beru hlavně jako celek, protože byť s odstupem let Michalkov dokázal udržet pevnou osu vyprávění. Ruské dějiny po roce 1917 jsou plné bezpráví, bolesti, zvratů, krátkých radostí i nadějí... Stalin, válka.... Ruský lid musel vytrpět mnohé. Kus té bolesti myslím Michalkov do filmu skvěle promítl i velký kus ruské skromnosti a obětavosti. Vtiskl mu i onu ruskou poetičnost, ketrá místy z filmu přímo vyzažovala a kterou mám tak rád. Film byl plný i až surrealistických výjevů, které do toho válečného běsnění skvěle zapadaly. Takže když to všechno sečtu a podtrhnu, film mně chytil za duši. Nutno však vidět celou trilogii a něco znát o ruských dějinách, jinak to nebude fungovat. 4 hvězdy na výložky. * * * *(25.3.2018)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace