Kamera:
Mathieu VadepiedHudba:
Ludovico EinaudiHrají:
François Cluzet, Omar Sy, Anne Le Ny, Audrey Fleurot, Joséphine de Meaux, Clotilde Mollet, Alba Gaïa Kraghede Bellugi, Cyril Mendy, Salimata Kamate (více)Obsahy(2)
Ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe si za svého nového opatrovníka vybere Drisse, živelného mladíka z předměstí, kterého právě propustili z vězení. Jinými slovy - najde si na tuto práci tu nejméně vhodnou osobu. Podaří se jim však propojit nemožné: Vivaldiho a populární hudbu, serióznost a žoviální vtípky, luxusní obleky a tepláky. Bláznivým, zábavným, silným, neočekávaným a hlavně „nedotknutelným“, přesně takovým se stane jejich přátelství… Komedie s dramatickou zápletkou o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný na pomoc druhých, nemusí ztratit smysl života. A o tom, že i nejméně pravděpodobné spojení melancholického multimilionáře a extrovertního recidivisty může humorně zapůsobit na diváka a může se z něj stát kasovní trhák. (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (2 813)
Můj vztah k Nedotknutelným (přesněji TĚMTO Nedotknutelným, protože s názvem Intouchables budu mít navždy spojenou De Palmovu gangsterku) by se dal popsat asi takto: "Na počátku byl hype." I z toho důvodu jsem si dal se zhlédnutím hodně na čas (film jsem viděl až v televizi cca před půl rokem), a dokonce se věci sešly tak, že jsem stihl vidět i zatím poslední film z dílny dua Nakache-Toledano, Dokud Nás Svatba Nerozdělí. A kupodivu když mi pak prošli "rukama" Nedotknutelní, měl jsem z nich v řadě ohledů velmi podobné pocity. Ano, je to velmi dobře zahrané, po řemeslné stránce velmi dobře vedené, ale zcela průhledné a nepřekvapivé, sestavené z očekávatelných figur a očekávatelných situací (jistě, obvykle v nich není k vidění kvadruplegik), a že by mělo jít o bůhvíjak přelomový film nebo i "jen" film roku, to bych neřekl. Na moji "první signální" to zkrátka a dobře nezapůsobilo a v hlavě mi tato záležitost zůstává už jen díky tomu přeceňování, které se jí dostalo a stále dostává. 8. nejlepší film? Ale prosím Vás... 70% ()
Moja pani manželka má tento film veľmi rada, ale ja som si k nemu cestu nikdy nenašiel. Nepáči sa mi absencia poriadneho scenára. Vinou toho ide skôr o zlepenec, než o film s plnohodnotným dejom. Herecké výkony mi pripadali zaliečavé, prízemné, jednoduché a priemerné. Musím dať len 3*, pretože mi tej povrchnosti, dobroty a zjednodušovania pripadalo predsa len priveľa na jeden film. Mám rád feel good filmy, ale toto pripadalo prehnané už aj mne. Nechcem povedať, že sa všetky snímky o ochrnutých ľuďoch musia niesť vo vyložene vážnom duchu (ako napr. Volanie mora s Bardemom alebo Skafander a motýľ s Amalricom), ale toto bola miestami predsa len rozprávka. Vlastne som sa čudoval, keď som zistil, že scenár nenapísal Luc Besson. Diváci boli každopádne nadšení, snímka s rozpočtom necelých 10 miliónov eur zarobila celosvetovo 426 (!). ()
Príjemná buddy dramedy s výbornou ústrednou dvojicou, niekoľkými solídnymi fórmi a zručnou réžiou. Je to ale dokonale predvídateľný korektný Hollywood (americký remake je len otázkou času), ktorý sa nehanbí nasadzovať ani ťažkotonážne klišé. Samozrejme, tunajší hype je absurdný, ten film nepatrí nielen do prvej desiatky, ale ani do stovky najlepších filmov. O tisícke by som pouvažoval. ()
Film, který se jen těžko popisuje slovy, ten se zkrátka musí vidět. Já jen vím, že jsem za pěkně dlouhou dobu neviděla přirozenější a upřímnější film. Film, který mě emočně dostal, ale takovým tím příjemným způsobem, protože jsem cítila, že se dívám na opravdový životní příběh jednoho neobyčejného přátelství a ne nic umělého. Také jsem se už pěkně dlouhou dobu takhle dobře u filmu nezasmála. Nemůžu si pomoct, ale v souvislosti s tímto filmem jsem si vybavila můj oblíbený film "Inside I'm Dancing", který zobrazuje dost podobné přátelství a i dost podobné charaktery, ale zatímco Inside I'm Dancing se snaží za každou cenu vymáčknout z diváka plno slz a nejlépe každých deset minut, tak Intouchables je přesný opak, není zde scéna, která by na vás tlačila, není zde scéna, která by byla šíleně vyhrocená, jenže jako celek má film takovou sílu, že při závěrečných titulcích zůstanete sedět zcela beze slov. ()
Jsou filmy, u kterých jsem nešťastnej z toho, že je můžu poprvé vidět jen jednou. Tenhle majstrštyk nejde, než vychvalovat do nebe, protože takovou dávku humoru neměl ani měsíčník Trnky Brnky. Výbornej je především Omar Sy. Díky němu to dostává punc originality a hlavně jeho životní příběh se prostě musí dotknout každýho. ()
Galerie (74)
Zajímavosti (44)
- Scény, kdy se Driss (Omar Sy) s Philippem (François Cluzet) řítí šílenou rychlostí městem a zastaví je policista a dvojice se vymluví na Phillipův záchvat, jsou pravdivé. Zrovna tak část, kdy Drisse napadne upravit Philippeho kolečkové křeslo tak, aby bylo schopné vyšší rychlosti a dalo se s ním závodit. Naproti tomu například reálný Abdel nikdy nepolil Philippovi nohy vařící vodou, aby zjistil, jestli dokáže cítit bolest. Také nikdy neoholil aristokratův knírek do hitlerovské podoby. „Ale je to přesně ten typ věcí, co by Abdel určitě rád udělal," komentuje Philippe. (Zdroj: ČSFD)
- Na rozdíl od nadšeného evropského publika se v USA film setkal s rozporuplným, ba dokonce negativním přijetím. Například recenzent Jay Weissberg ve svém článku na webu Variety obvinil snímek z rasismu v duchu příběhu strýčka Toma a označil Drisse (Omar Sy) za předvádějící se opici se všemi rasistickými souvislostmi tohoto termínu. (Aelita)
- V roku 2012 režisér Éric Toledano uviedol, že dostal viac ako 3 000 ďakovných správ od používateľov invalidných vozíkov. (WalterIK7)
Reklama