ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Všichni kdo od toho čekají podobný zážitek jako v Hooligans, tedy výborný film z fotbalového prostředí a fanoušků, okamžitě ruce pryč, protože o tomhle tam jde v úplně v poslední řadě. Bohužel jsem nečetl komentáře a jako vášnivý fanoušek se nechal zlákat názvem filmu, který se autorům asi jako jediný povedl :) V podstatě je to o bordelu v Itálii a čtveřici policajtů, kdy jeden má problém se svým nevychovaným synáčkem, druhý se ženou, třetí sám se sebou a čtvrtý s vystěhováním z bytu. Neskutečna utahaná nuda, tohle už nikdy víc. Chybami se člověk učí :) (31.07.2013)

Pohľad za oponu fungovania vyholených hláv príslušníkov poriadkovej polície, ktorý však tak trochu prekračuje na mieste. Nevie sa rozhodnúť, či sa chce viac sústrediť na policajtov a ich problémy, alebo na zásahy proti demonštrantom či futbalovým fanúšikom, rovnako ako nevie, či chce ísť do hĺbky alebo len povrchovo. Bohužiaľ potom aj napriek solídnej atmosfére a dobre zahraným postavám pôsobí trochu nevyvážene, no vyložene zlý alebo priemerný film to nie je. 70% (20.12.2013)

A.C.A.B. skrátené heslo, ktoré nechýba ani na múroch môjho rodného mesta. Tento snímok skvele zachytil extrémizmus, ale hlavne zvrátenú tvár policajnej jednotky. Celé to vystihol obraz umiestený v policajných kasárňach, kde jednotka bola zvečnená ako bohovia na Olympe, ktorí však "vládli aj za bránami svojho sveta". Nadradenosť, ktorú nosili stále so sebou sa rozhodli tvorcovia rafinovane potlačiť a to vložením mladého adepta, ktorý sa postavil proti takému spôsobu vládnutia. Veľmi dobre pôsobilo aj zvolené prostredie, pretože Taliansko je jeden zo štátov kde futbalový extrémizmus patrí k najsilnejším a tak bez umelých doplnkov to pôsobilo ozaj skutočne. Technická stránka filmu vyznie možno nenáročne, ale jednoduchosť a rozprávanie jednotlivých životných situácií vytvára skvelú harmóniu (výborné podanie konfliktu jednotky a fanúšikov, nefalšovaná radosť pri zbavení viny, čistenie parku a tak ďalej). Užívateľ Sufferer má už predbehol, ale aj tak mi nedá spomenúť výbornú, úvodnú melódiu na ktorú nejde zabudnúť 70%. (10.03.2013)

Italské snímky mě začínají čím dál tím více bavit, proto jsem si ACAB musel hned pustit. Asi jsem čekal něco více, ale po technické stránce perfektní řemeslná práce. Ono očekávat nějakou nadstavbu by bylo možná až příliš. Normální lidé asi nemají nějakou jasnou předtuchu, jak to chodí po vyhrocených zápasech, kde se snaží oba tábory fanoušků na sebe vlítnout. No a film nám přibližuje ty zúčastněné, kteří mají za úkol stát mezi nimi a samotné davy uklidňovat. Jestli pořádkové jednotky v Itálii mají fakticky takovou ubohou výzbroj, tak mi je jich docela líto. Ono obušky jsou v pohodě do té chvíle, než protivníci vytasí různé nože či nedejbože střelné zbraně. To se toho pak moc nezmůže. Po stránce herecké velice podařené, jednotlivé osudy všech čtyř hlavních hrdinů dokázaly docela strhnout. Dojde i na vypjatější situace, kde se násilím nešetří, přesto nemůžu jít s hodnocením výše. Film se podařil, ale podle mě ani neměl šanci nějak zazářit. Za mě dávám 65 % (20.10.2018)

Těžkooděnci tvrdý chleba maj. Na CzechTechu si podají pokojného technaře pod vlivem luny a hned se mluví o Poláčkově knize Bilo nás pět, na stadiónu zažívají své Any Given Sunday, když stojí mezi dvěma tlupami divé zvěře, co spojuje vytetovaná láska ke svatému písmu (Always Carry A Bible) a občas musí vyklidit nějaký ten nepionýrský tábor - to všechno se musí zákonitě odrazit i do osobního života.. Film s tématikou, kde mají všichni pravdu a přitom se ošklivě mýlí. Zdá se mi, že Sollima honí vidličkou po talíři příliš mnoho špaget (tifosi, imigrační problémy, špatný politický i policejní systém, sociální svízele, neonacismus, rozvodové tahanice), ale pořádně nabrat se mu podaří málokterou. Na jeho obhajobu, nikdo po něm nevyžadoval řešení otázky stoupajícího extremismu v západní Evropě, vždyť na něj zatím nepřišli ani ti, co jsou za to placení.. Oceňuji zasazení příběhu do Itálie, potažmo Říma, kde je vzhledem k historickým souvislostem ideální podhoubí pro eskalaci podobných problémů. Stačí si vzpomenout na Paola Di Cania z Lazia, jak ukazuje fanouškům, v které výšce se asi tak nachází břevno branky.. (03.01.2013)