Celebrity

Chytrá a svěží komedie o životě tzv. celebrit nevybočuje tématicky ani formálně z tradice allenovské komedie, plné vtipných dialogů a momentek. Celebritou se může stát kdokoliv, kdo je mediálně na očích, ať už něco dokázal nebo ne, což je bohužel častější. Ti, kteří opravdu něčeho dosáhli, tzv. celebrity pravděpodobně ani neznají. Kdyby byl Woody Allen o 20 let mladší asi by hlavní roli svěřil sám sobě. Ačkoliv Keneth Branagh tvrdí, že se snažil hrát sám za sebe, nelze v jeho postavě nevidět „herecký rukopis“ Allenův. To ale nikterak nesnižuje jeho výkon, naopak Velmi vtipná je momentka s Donaldem Trumpem (hraje sám sebe a chce nechat zbourat katedrálu, aby místo ní postavil mrakodrap) a výborný je taky Leonardo Di Caprio. Nohy Charlize Theronová taky hrají báječně. (29.12.2008)

„Tamhle je režisér Papadakis. Umělec! Jeden z těch pitomců, co točí černobílé filmy.“ Škodolibá satira na showbyznys a celebrity. Škoda režisérova neobsazení se do hlavní role, na druhou stranu Kenneth Branagh hraje samotného Neurotika tak výborně, až má divák pocit, že je na plátně právě Allen. Ty gesta a mluva (chvílemi i hlas), celý Woody. Ale film není jen o něm, protože je zde celá paleta všemožných roztodivných postaviček, a to opravdu zdařilých, samozřejmě i díky jejich představitelům. Nejvíc se mi líbil Leo DiCaprio a jeho bohémský idol, pak podvedená a sama sebe hledající Judy Davis (její předvádění orální sexu na banánu mě totálně zničilo!) a nakonec nádherná, přelétavá Winona Ryder (která byla díky černobílému obrazu snad ještě více k sežrání). Sem tam se našla i nějaká ta podařená hláška, no a pak je tu ten všeříkající konec. Celkově to vidím na slušné 4*. „Podívejme, Donald Trump! Na čem pracujete?“ - „Chci koupit a dát zbourat katedrálu sv. Patricka. Postavím tam mrakodrap.“ - „To je báječné!“ (28.01.2017)

Hned na úvod přiznávám, že nepatřím k obdivovatelům Woody Allena. Ne snad proto, že bych jeho filmy neměla ráda, prostě je jen neznám. Celebrity tak byly prvním dílem slavného režiséra, které jsem kdy viděla, a nutno říct, že mému rozpoložení sedly perfektně. Výborný náměť, originální scény, hezký druh humoru a hlavně můj oblíbenec v hlavní roli, díky kterému se "Woody na poprvé" z mé strany snáší mnohem lépe. Nechci tím jakkoliv útočit na Allena, možná že až časem zhlédnu jeho další filmové počiny, budu také hovořit o tom, jak je nenahraditelný, ale nic to nemění na prostém faktu, že momentálně před kamerou prostě uvidím radši někoho, ke komu jsem si už dříve vytvořila silný vztah. Dodatek 27. listopadu 2011 Po roce a půl si nemůžu odpustit pátou hvězdičku. Tento film si totiž kvůli svému černobílé ztvárnění, námětu i hereckému obsazení naprosto získal mou duši. Hlavně Ken Branagh, který hraje Woodyho Allena hrajícího Lee Simona, podobně jako v My Week With Marilyn dokazuje, že pokud dostane roli skutečné osoby, dokáže její mimiku a hlasový projev napodobit s takovou samozřejmostí, že v něm daného člověka i přes vzhledovou nepodobnost přímo vidíte. A jen jako perličku na konec tohoto jinak nesmyslného dodatku si dovolím jednu historku Kena Branagha o tom, jak dostal roli v tomto filmu: "Jednoho jarního dne mi přišel dopis. Na obálce stálo 'Woody Allen' a já se cítil, jako bych už byl v jeho filmu. Senzační. Začal slovy: 'Milý Kennethe Branaghu, prosím, podívej se na roli, kterou ti zasílám.' Úžasné, dostal jsem celý scénář, ne jen několik stránek. 'Posílám ti scénář k filmu Celebrity. Věnuj prosím pozornost postavě Lee Simona. Už když jsem tuto roli psal, věděl jsem, že existuje jen jeden jediný herec na světě, který by ji dokázal zahrát. Alec Baldwin. Ten ale bohužel nemá čas. Takže jsem nějakou dobu přemýšlel nad Melem Gibsonem, ale pak mi došlo, že ty bys byl asi vhodnější.' Takhle vypadala jeho podpora. A za tím vším stála ještě úžasná věta: 'Lee Simon je v základu loser, ale pamatuj si, že ho ženy považují za atraktivního. Tudíž žádné vousy.' " (18.04.2010)

Vtipný, velmi povedený výsměch světu hvězd a hvězdiček umocněný tím, že Woody Allen se ovládl a přenechal hlavní roli beznadějného poplety a naivky věřícího vždycky znovu v opravdovost citů a slibů chlapáckému Kennethu Branaghovi, než aby ji hrál sám svým neurotickým, možná vtipnějším, ale určitě méně uvěřitelným způsobem. (31.07.2011)

Ne, ne a ne. Ne nemístnému černobílému obrazu, zbytečně se snažícímu evokovat jakousi atmosféru zlatých časů Hollywoodu či co. Ne pokusům Woodyho nechat hrát svoje neurotiky jinými herci, to nemůže nikdy fungovat. A ne promhrhání šance s tolika celebritami v jednom filmu: ve výsledku vás potěší maximálně tak snad mladý Leoš. Nemluvě o tom, že příšernost děje nespočívá ani tak v jeho klíšé jako v tom, že prostě většinu času vůbec není vtipný. (19.01.2011)