Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Jestli člověk od filmu nečeká víc, než profesionálně převyprávěný příbeh, v něž jde jen o napětí a ne zrovna předpokládané rozuzlení, aniž pátrá po humoru, nadhledu a y myšlenkách, pak je to docela povedené. Není to zrovna moje melodie, ale musím uznat, že v rámci daného žánru tomu zřejmě příliš nechybí. (14.06.2009)

Čtvrtej film z výzvy od uživatele G04T. Nemůžu si pomoct, ale tahle Argento(va) prvotina se mi líbila mnohem víc než ( podle mě přeceňovaný ) Deep Red. Možná je to i tím, že od Deep Red jsem podle zdejšího hodnocení a komentářů čekal daleko víc. Naopak od téhle prvotiny jsem si toho až tak moc nesliboval ale ve výsledku jsem nad míru spokojen. Herci jsou sice průměrní, ale děj je napínavej a nenudí. Pod hudbou je podepsaný E. Morricone což hovoří samo za sebe. Vada na kráse jsou tady vraždy. Bez gore, málo krve a většinou mimo záběr. I tak se mi to ale fakt páčilo. Poslední věta před konečnýma titulkama " A to říkali, jeď do Itálie, tam se nic neděje " mi navodila úsměv na tváři. Spokojenost. Silný 4 hvězdy. (02.06.2020)

Započala Argantova tvorba. Jedná se jen o tajemnou detektivku,kterých se v Itálii točila slušná řádka,ale Arganto přesto dokázal natočit to po svém. Po tolika Argantových snímcích jsem si slíbil,že až konečně uvidím jeho první horor budu si dávat pozor,abych na vraha přišel sám a né si ho typoval. Ovšem udělal jsem znovu chybu a soutřeďoval se na to co hlavní hrdina přitom vše je jasné od začátku a navíc Arganto si vybral dobrého vraha. Po vizuální stránce uspokojivé,ale né tak překrásné jak je třeba Suspira nebo Trojice smrti. Rozhodně kvalitní detektivka,která sice neukazuje řezání těl,spíše pohledy na stěnu na,kterou odstřikuje krev,ale v jednoduchosti tkví také svoje krása. (14.06.2007)

Ja viem, že Argentova tvorba je hlavne o šialenom farebnom vizuáli, ale v prípade Vtáka by som určite neopomenul ani "šialenú" hudbu, ktorá dotvára atmosféru filmu neuveriteľným spôsobom. Špeciálne pri naháňačke medzi autobusmi, pri ktorej som si spomenul na Memento. Vták je film, ktorý svojimi logickými nezrovnalosťami v priebehu filmu diváka pripravuje na najhoršie možné alternatívne konce, ale mňa naopak záver uspokojil, pretože aj keď je očakávaný, dáva predošlému deju význam a dá sa povedať, že všetko vo filme je na konci vypointované. Dokonca ostávajú niektoré otázky do budúcnosti postáv zaujímavo otvorené. Argento sa snažil prelomiť jednu trilerovú dogmu, čo sa mu svojim spôsobom podarilo a naštartoval kariéru solídnym, i keď v niektorých smeroch dnes už úsmevným trilerom. (11.08.2013)

Celkem dobrá Argentovka ale na jeho jiné filmy nemá. Nedá se říct že by to bylo špatné, ale film se celkem dost táhne, a oproti třeba Deep red, to nemá takovou atmosféru. Naneštěstí herci jsou solidní a do toho hraje geniální Morriconeho hudba. A ten konec je mňamozní, jen škoda že nepadlo více obětí, hodnocení mohlo jít výš. (07.08.2011)

Nejsem si tak zcela jist, ale ten vzácný pták s křišťalovým peřím (Hornitus nevalis), údajně žijící pouze v jižním Kavkazu, mi při zběžném pohledu přišel jako krásný, ale obyčejný jeřáb paví obývající africké savany. On je to stejně nepodstatný detail, protože Argento dokazuje už ve své žánrové prvotině, že i s průměrnými herci se dá hrát velké giallo a ve spojení s nevtíravým hudebním motivem mistra Morriconeho už pak jde přímo o dílo okouzlující a byť detektivní část není zrovna strhující, vše kompenzují povedené humorné vsuvky ( prodavač suvenýrů, předváděčka zločinců atd.) a zejména scény s vrahem jak jinak než ve stínu a s černými rukavicemi. Finální střet pak považuji co do děsivosti za jeden z nejpůsobivějších, které jsem zatím v tomhle skvělém žánru viděl. (24.01.2014)

Režijní debut legendáního Daria Argenta, ve kterém se ještě hledal. Spíše detektivní thriller než horor a upřímně docela nuda. (29.06.2023)

Horor ani náhodou, jde o čistokrevný thriller ve kterém si divák krve mnoho neužije (vraždy jsou natočeny docela decentně), zato je mu v hojné míře dopřáno seznámit se s řadou bizarních postav (pasák, malíř, starožitník, informátor, zabiják - důchodce v neodolatelné žluté bundičce), které spolu hovoří, jednají a namnoze i vypadají jako dementi. Podobný zážitek jsem od Daria Argenta nečekal, ale nemohu říct, že by mne jeho prvotina vyloženě zklamala. Jako obdivovatel Suspirie a jejích pokračování jsem se těšil na něco jiného, přesto jsem se svým způsobem bavil a užil si svéráznou atmosféru filmu, který se pro mnohé Argentovy fanoušky stal kultovní klasikou. Ještě poznámka pro ornitology a milovníky ptactva vůbec - pro titulní roli si tedy mohli tvůrci taky vybrat jiného opeřence, než zrovna notoricky známého jeřába královského (Balearica regulorum), který nežije na žádném jižním Kavkaze, ale v Africe a chová ho v hojném počtu kdejaká zoologická zahrada po celém světě :-)) . (06.06.2010)

Podobné jako obraz: Naivní. Občas. Nebo spíš zastaralé. Ale to nevadí. Krimi. Sériový vrah v Římě a Američan, svědek, který se snaží pochopit, co viděl. Závěr trochu přitažený za vlasy. (15.12.2017)

Zaujímavý vizuál a hudba, miestami napínavé- inak lepšia "detektívka" okorenená slasherovými scénami... (01.05.2008)

Klasický rukavicový Argento. A je to opravdu povedené giallo, vůbec není poznat že je to debut tohoto italského klasika. Scénář je výtečný, založený na jediném, zdánlivě nepodstatném detailu a Storariho kamera je luxusní. Paradoxně se nemůžu ubránit dojmu, že Morriconeho hudba je tentokrát nejslabší složkou filmu. Každopádně, co do atmosféry děsu a strachu byla mnohem lepší Suspiria. (30.01.2011)

Už na počiatku kariéry sa Dario Argento blysol napínavým giallo, kde dominovala atmosféra a kriminálna zápletka s pointou. Režiséra mám zafixovaného skôr ako majstra krvavých horrorov a tento film ma príjemne prekvapil. Nie je to zabíjačka, skôr dokonale prepracovaný thriller. (26.05.2012)

První ze zvířecí trilogie a zároveň debut Daria není vůbec špatnou záležitostí. Napětí zde funguje, bez krve, či obrazového násilí lépe, než kdejaký horor s vizuálními efekty a drahou výpravou. Jediné v čem mám trošku problém s Argentovými filmy jsou herecké projevy, a divně ustříhané momenty, např.střelba. Ale na druhou stranu stylizace a vytvoření napínavého prostředí a situace s velmi zvláštní a zajímavou hudbou z pera pana maestra Morriconeho je to, co mě s přehledem udrželo v pozornosti až do úplného konce. A i ve výsledku přimhouřit oči nad všemi nedostatky, které tento film má. (29.09.2011)

Jako při tom výletu na Kokořín měli aspoň párky... Není to špatné, kamera se snaží, slušné záběry, zvláště otevřené dveře ze světla do tmy, ale ten příběh je takový nedotažený, herecký výkon té blondýnky především ve scéně, kde má zahrát panický strach z dobývajícího se vraha, je směšný - a ostatně i potom výkon té galeristky. Popravdě netuším, když už je vše odhaleno, kdo podnikal ty atentáty na hlavního hrdinu, protože to už si musel vrah někoho najmout, ne? (I při vědomí toho, co zde nechci o vrahovi spoilerovat.) A ten konec a vysvětlení skutečně nejenom plave na vodě, ale je nedostatečné a rychlé. Čekal jsem ještě nějaký zvrat, třeba na konci v tom letadle, že?, ale nic, odplynulo to a nic moc nezanechalo. (26.12.2022)

Na úvod chci říct, že nemám rád italské horory, až na několik málo vyjímek, ale Argento mě už jednou dokázal překvapit. Pták s křišťálovým peřím je po většinu stopáže průměrná detektivka, do lehkého nadprůměru ji u mě poslal až úplný konec. Takže na italský horor velmi slušných 65% (04.10.2010)

Přestože tenhle film nepatří mezi moje nejoblíbenější kousky Argentovy tvorby musím uznat, že jako prvotina nedopadl vůbec špatně. Určitě se zde najde několik chyb a scén, které nesednou každému, ale jako celek myslím funguje dokonale. Pro mě je to nadprůměrné giallo, na které se určitě ještě někdy podívám znovu. Slabší 4* (07.02.2010)

Tenhle Argentův první kousek je z jedné strany dobrý i ne moc dobrý. Ne moc dobrý je v případě, jestli jste viděli jeho další kousky, které jen lépe rozvádí klasickou linii těchto argentovských giallo filmů, protože v těchto pozdějších filmech to co předvádí tady dokázal vypilovat k lepšímu. Na druhou stranu je dobrý v tom, že již tato jeho prvotina obsahuje základní poznávací prvky Argentovek, jako např. netypické záběry, úhly a pohledy kamer, specifické záběry na ruce apod., což je v každém případě potěšující. Giallo zrovna nepatří k mým oblíbeným sub/žánrům i když je na druhou stranu fakt, že jsem se k němu dostal a "vzal ho na milost" hlavně díky právě Argentovi a tak i proto, že se zde mistr teprve projevoval a ohmatával si terén, tento film není zase nějak extra moc výjimečný. Ale vyloženě špatný taky ne. Milci gialla se na to asi budou dívat trošku jinak. (05.11.2011)

No na dobu vzniku fakt výkon, režisérsky uhnetené s neuveriteľnou istotou (vo svojich najlepších výkonoch potom dokázal ísť Argento ešte ďalej). Záleží na divákovi, či sa na to bude dívať ako na krimi (ťažko pohorí) alebo dovolí, aby ho pohltila atmosféra. Dávam 4*, pretože nebolo kedy sa rozhodovať či dovolím alebo nie, samo ma to pohltilo. Definícia gialla vravia odborníci? Natočená vo veršoch, dovolím si podotknúť. O čo menej sa sedelo nad scenárom, o to viac cítiť koľko pozornosti bolo sústredenej na jednotlivé scény, farby, hudobný doprovod a aby to všetko súznelo. A súZNEJE to že až. (15.03.2010)

Skvělé giallo mistra Argenta. Nádherná Morriconeho hudba jen podtrhává dusnou atmosféru celého filmu a dodává na výjimečnosti tohoto díla. (29.01.2008)

Detektivní horor (nebo hororová detektivka?) o masovém vrahovi, který rád používá nože. Žádné explicitně zobrazované násilí, tady se sází hlavně na atmosféru a kvalitní, nepřehrávající herce. Nutno vyzdvihnout kameru Vittoria Storara (chlapík, který v Apokalypse dokázal udělat z obtloustlého Branda jednu z nejhrozivějších postav filmové historie), která ráda požívá zoomy a hraje si s nasvícením. Dalším plusem je pak hudba Ennia Morriconeho, ústřední motiv zní skoro jako z nějaké pohádky a s dějem filmu skvěle kontrastuje. Nejlepší scénou samozřejmě zůstává návštěva malíře milujícího kočky. Mňau! (05.02.2010)