In the Blood

Ne nadarmo se už po staletí říká, že horší než ďábel jsou dvě varianty ženy: První - zhrzená a podvedená, Druhá - bránící své dítě či milující osobu. V tomto případě Gina Carano - co by Ave Grant - si získala mé sympatie ještě více. U mnoha filmů, jako Pach krve, Valentýn, atd., jsem natolik vzteklá, že už raději sleduji sci fi horrory. Protože být na místě těch uječených a hysterických hus - chápu, že jde o scénář - tak by se vidělo, kdo by byl kočka a kdo myš. Protože bezmozkové vrahy či kanibaly, vždy předčí inteligentní, lstivá, všehoschopná mysl, která se také nechá pohánět tou nejstarší části mozku -> výsledkem je někdo, kdo je podobný postavě Avy Grant, či "bezejmenného" dokonalého zabijáka v podobě Luka Evanse ve filmu Nikdo nepřežije...Jen je důležité míti vždy napaměti, že zvláště dnes a se stále se vyvíjející technologií, platí stále a mnohem více slova mistryně detektivních příběhů, Agathy Christie: "Nelze spáchat dokonalý zločin." Nicméně, v tomto snímku nejde o páchání zločinu, ale jeho potrestání a záchranu milovaného člověka. A pokud někdo pochybuje o tom, že si 50 nebo 60kg žena nedokáže poradit s 2 metry vysokým, 100kg chlapem, nechť se otáže některého z mistrů bojových umění. Lehkost podání ve smyslu - unesený a na životě ohrožený manžel, není filmem skupiny B. Jedná se o prostý fakt, že každá příčina má následek a akce vyvolá reakci. A to vždy měrou úměrné prvotnímu spouštěči. Myšlenka, je energie. Její možnosti jsou neomezené, uvěří-li člověk sám každým atomem své bytosti, že něco dokáže, stane se tak. Neboť fyziku nelze občůrat, a zvláště ne na kvantové úrovni. Film rozhodně nenudí, má skrytou logiku, jasně danou dějovou linii, a dokonce i několik překvapivých momentů. Z tohoto pohledu tedy hodnotím snímek jako A mínus, 70% a tedy 3 hvězdy superior (superior = ++). (22.06.2015)

Gina Carano má charisma, krásně se na ní kouká a z hlediska rvaček nemá s ohledem na svou kariéru v bojových sportech minimálně v ženské kategorii absolutně žádnou konkurenci. Z tohoto důvodu by mě ani nevadilo, že pointa příběhu tady už byla vícekrát než číslice současnýho roku, dokonce bych dělal že nevidím ani při vyslovených pitomostech zejména v závěrečný fázi filmu, ale těžko odpouštím pocit nudy, který jsem při sledování filmu pociťoval pokaždý, když Gina přestala akčnit. (20.07.2014)

Gina Carano je úžasná. Je doslova radost ji vidět když dává někomu na budku :). Tak ji chci vidět a tak je to v pořádku. Proč? Protože se jí to dá věřit. tato role jí sedí. Film jako takový je klasické TV béčko ve kterém se hodně točí na "první dobrou", ruční kamera je jasná věc a GoPro (nebo telefon) poslouží stejně dobře jako jakákoliv jiná kamera. Laciná podívaná tedy z filmu kouká až to není hezké. 1/3 filmu je celkem nudná (to ničemu nepřidá), pak se soukolí rozjede a už jen nabírá na rychlosti (ke konci bych možná řekl, že by neškodilo dokonce ubrat :)). Celkově film působí svěže a průměrně, ale rozhodně neurazí. (11.06.2014)

Gina Carano si samozřejmě zaslouží role ve filmech rozpočtově výrazně vyšší kategorie než je tento. Nicméně faktem zůstává, že v Hollywoodu nikdy na hlavní roli nedosáhne, protože neodpovídá fyzickým měřítkům tamních producentů. Není náhodou, že její první hlavní roli ve "Zkratu" jí zajistil jeden z největších kritiků hollywoodského systému a žánrový provokatér Steven Soderbergh. Bohužel tedy do budoucna můžeme čekat pokračování její kariéry v kolejích čestných vedlejších rolí v áčkových produkcích a hlavních partů ve video béčkách. "In the Blood" ovšem není žádná ostuda, ba naopak film, který až překvapivě ctí svou hvězdu. Tropická variace na "96 hodin" totiž navzdory mylným očekáváním některých fandů nenabízí smršť akčních scén, ale naopak thriller, který se soustředí na postup hlavní postavy přes různá dílčí odhalení. Je pravda, že zmiňovanému mistrovskému kousku z francouzské produkce se "In the Blood" zdaleka nevyrovná co do dramaturgické sevřenosti, dynamičnosti a intenzity vycházející z prostředí, jimiž hlavní postava prochází. Ale na druhou stranu koncept obracející klasické genderové role v akčních filmech vnáší do filmu osvěžení právě i v tom, že dává postavě možnost nebýt jen tuctovým likvidačním strojem, ale občas i projevit nějakou lidskou stránku. Díky tomu a samozřejmě i charismatu a fyzické prezenci Giny Carano tu máme vítanou alternativu k směšně testosteronovým béčkům. Tomuto zastřešujícímu konceptu pak odpovídá i omezení akčních scén a jejich ztvárnění chaotickým stylem, jenž divákům odpírá obvyklou vizuální slast akčních moneyshotů a naopak se soustředí na vystižení efektivnosti, přičemž ale bojové schopnosti postavy nestaví jako její jediný definiční znak. Díky tomu, že film svou hrdinku nedefinuje pouze jako akční objekt (a dalšími prvky jako je romantický úvod) lze říci, že vznikl vlastně naprostý unikát - akční film pro ženy, kde se obracejí i obvyklé divácké role zbožného obdivování a aktivního projektování se do postavy. (01.05.2014)

Je to prvoplánové hadr, ale na rutinéra Johna Stockwella, který má slabost pro vodu a pohádkové lokace, se dá spolehnout. Pokud teda po jeho kousku nesáhne někdo, kdo po večerech recituje Hamleta. Bývalá šampionka bojových umění Gina Carano je hvězda na jedno použití, záviděníhodná kariéra ji rozhodně nečeká (Soderberghův experimentální Zkrat byl zřejmě vrchol jejích snů), přesto potěší po všech směrech v poměrně realisticky pojatých scénách bitek a honiček. Škoda, že nejednou tvůrcům ujede střih nebo snaha o nějakou vizuální parádičku. Její první regulérní sólovku kazí i až moc časté snímání přes mobilní telefon nebo průmyslovou kameru. Jako zpestření ok, ale čeho je moc.. Herci okolo se tváří znuděně (záporáci jsou nemastní neslaní), tvůrci za kamerou až příliš protahují některé sekvence, až tu máme neúměrnou stopáž nějakých sto deseti minut. A to je sakra moc. Přesto díky hlavní drsňačce sledujeme slušnou alternativu k testosteronovým béčkovým výplachům (tady ona zachraňuje jeho). Stockwell moc dobře ví, jak mizerný má scénář, drží se však pravidel žánru a pohybuje se přesně na té hraně, kdy mu divák ještě leccos spolkne. Škoda, že se povětšinou tváří smrtelně vážně. A docela absurdní finále také moc nepotěší (stejně jako úsměvné flashbacky s tatíkem)!! Tři hvězdy s odřenými lokty.. (25.05.2014)