Ten třetí

Príjemný film, potácajúci sa niekde medzi komerčným a artovým prístupom, až sa môže stať, že neulahodí ani jednej „strane“. Alebo naopak. Mňa si získal a patrí k tým na ktoré po pozretí nezabudnem a to je vždy dobre. Výhoda je v tom, že je napriek dlhej minutáži pekne natočený, v lákavých prostrediach a so známymi hercami, takže sa je na čo pozerať a film nepadá na hubu, čo by sa mohlo stať keby šlo o nezávislú produkciu, natočenú za pár šupov s neznámym osadenstvom. Vtedy by to už možno nezachránila ani tá pôsobivá finálna pointa, ktorú tu už niektorí vyspoilerovali, ale keďže sa mnohým nebude chcieť čítať také prehnane vyčerpávajúce slohy – prichádza MEGA SPOILER pre tých, čo im to v závere nedocvaklo: /!!! nečítať pred pozretím !!!/ reálny je iba Neeson, jeho žena a vydavateľ – zvyšok sú len príbehy, ktoré podáva a ktorými sa vyrovnáva so stratou syna, keďže ako sám napovedá – dokáže cítiť už len cez svoje postavy. Čo zároveň vysvetľuje aj ostatné nelogickosti a občasné prehnané správanie postáv :) (23.09.2014)

Haggis spletité mozaiky lidských osudů zvládá z velkým přehledem na výbornou. Už jich napsal i zrežíroval několik. O to více mě zaráží jak nezajímavou a neatraktivní podívanou si pro nás připravil ve svém posledním snímku. Third Person scénáristicky moc nedrží pohromadě a ozvláštňuje jí pouze zajímavý twist v podobně prolítání dvou časových a geografických linií. Jednotlivé příběhy nedrží dohromady a jako samostatný příběh nejvíce funguje ten s Adrienem Brodym. Herecké obsazení je tu opravdu unikátní a počet velkých hereckých persón je opravdu unikátní. Nic naplat, je to dlouhé a nezajímavé. Příště prosím lépe. (20.12.2015)

Bohužiaľ nemôžem zdieľať to nadšenie a radosť z videného ako je to tu u väčšiny. Polovica filmu je spleť niečoho o čom nikto netuší o čo vlastne ide. Čo síce v poslednej dekáde dá zmysel a mozaika do seba zapadne (dokonca i s prekvapivým rozuzlením), ale skladačky ako také vo mne budili nezáujem a laxnosť. Až na pár scénok (najmä láskyplné hašterenie Liama s Oliviou), ktoré potešili a pretrhli nudu som vlastne snímkom sklamaný, a ani skvelé vyústenie "popretrhávaného klbka životnej knihy" mi môj pohľad na film nezmenilo. (20.10.2015)

Paul Haggis vidí svět zoufale černobíle, což je znát pokaždé, když vlastní scénář také natočí. Říct, že jsou jeho postavy ploché zní jako fráze, řeknu to jinak: jsou nepravděpodobné, stejně jako situace, do kterých je žene. O něco míň to bylo znát na Crash, podstatně víc je to vidět na obdobně vystavěném Third Person. Pokud se chopí Haggisova scénáře jiný režisér, může to dopadnou dobře, jako v případě Million Dollar Baby. A pokud to zahrají dobří herci. Third Person bohužel táhne dolů i mizerné obsazení, taková Olivia Wilde je možná zajímavým způsobem krásná, ale to je tak všechno. To nezachrání ani skvělý Liam Neeson nebo Adrian Brody. (24.09.2014)

Prověřený a provařený scénáristický fígl zvaný „Bobby Ewing ve sprše“ není žádným velkým třeskem originality, v tomto případě je ale cesta natolik pestrá a poutavá, že vás cíl nijak nezklame. Napoprvé jsem se trochu ztrácela, napodruhé jsem si ale film vychutnala a nadšeně objevovala všechny stopy vedoucí k pointě. Za mě ANO nejen tomu třetímu, ale i prvním druhým a hlavně Třináctce. ;) (31.08.2016)