Grandhotel Budapešť

Tak nějak to furt jelo a jelo, imaginace a odkazy na různé filmy včetně Tajemství hradu v Karpatech už začínaly nudit, a já pořád ne a ne přijít na to, co se mi vlastně film snaží říct. Na jednu stranu souložení s kýmkoliv, jakéhokoliv věku, což mi moc poetické nepřišlo, na druhou snaha o jakýsi epický příběh, který mi ale přišel vlastně neskutečně pitomý, a když jsem si odmyslel ty ozdůbky, na nichž to celé stojí, nezbylo nic. Nic, co by mne zaujalo nebo se mi dokonce líbilo. Ozdůbky jsou hezké, milé, vtipné, ale jsou to jen a jenom ozdůbky. Asi jako kdybyste měli spoustu krásných baněk a svíček a zlatý řetěz, ale místo živého stromečku LED panel s jeho postmoderním obrázkem - nevoní to lesem a jehličím, je to zkrátka nijaké. Podobně tento film je o hovnu, jen zabalený do krásného obalu, jenž mnohým dává pocit, že obal je důležitější než obsah. Pro mne tedy není a film mi přijde osobně nakonec jako velká tragédie. Plně souhlasím a podepisuji se pod komentář uživatele DonFrolimo. (22.01.2015)

Slabé tři, poněvadž omalovánky plné absurdit typu šílenec Tim Burton společně s podobně ujetým Johny Deppem, mě naprosto nechávají chladnou. To jediné se mi na výtečném Ralphu Fiennesovi líbilo - jeho neskonalá ležérnost a flegmatičnost. Ostatní herci si to ve svých miniroličkách taktéž náramně užívali, proto 3* oceňuji výkony a formu, nikoli bizarní obsah. Škoda mého drahocenného času, ale co už. (21.03.2015)

Asi to bolo na mňa príliš prekomplikované. Alebo som tomu tak celkom neverila. Celý film som sa kĺzala po tom načančanom povrchu. Moonrise Kingdom ma bavilo oveľa viac, aj keď musím povedať, že v niektorých účesoch (Brody) a fúzatých kreáciach som sa celkom vyžívala. (Lumiere - 13.4.2014) (10.05.2014)

Klasický Wes Anderson, tenhle člověk je beztak mimozemšťan (anebo bere něco fakt hodně kvalitního :-). Grandhotel Budapešť je tak opět plejádou sverázných postaviček a na první pohled hala bala vystavěným příběhem. Jenže je to všechno zase tak návykově natočené, že jak se rozeběhnou (jak jinak) originální titulky, už se vezete a nevnímáte realitu kolem sebe. O to spíš, když na vás co pět minut vykoukne další a další slavná tvář (dohola ostříhaný vězeň Harvey Keitel, krutě drsný zabiják Willem Dafoe, éterická Saoirse Ronan a samozřejmě hlavně excentrický Ralph Fiennes, to je jedna perla vedle druhé), jde vidět, že herci Andersonovu umění stále důvěřují a vědí proč. Ani Grandhotel Budapešť není filmem pro každého, je totiž hlavně pro lidi, kteří mají rádi film. V tom nejlepším slova smyslu. (22.07.2014)

Anderson je prostě úžasný hračička. Oproti takovému typickému blivajzu dnešního Hollywoodu, jakými jsou Amazing Spider-Man 2 a Transformers 4 je jeho film filmový poklad. Famózní herecké výkony táhne dopředu skvělý scénář a hlavně Andersonova bezchybná režie. Potěšení pohledět. Příběh je prostý - ředitel hotelu Grand Budapest Ralph Fiennes se po smrti své milované dámy (téměř k nepoznání namaskovaná Tilda Swinton, ještě že mám dobré oko) rozhodne se svým společníkem, poslíčkem s výstižným názvem Zero, ukrást obraz chlapce s jablkem, který je mu odkázán v závěti. Avšak rodina to nedopustí. Fiennes se dostává do vězení a následně z něj utíká a snaží se ospravedlnit. BECHDEL TEST: NE. (24.09.2014)

Část filmu jsem ne úplně stíhal, co se to vlastně děje, ale díky supr hercům, spoustě fórků a výborné - ale fakt výborné - kameře, mi to nevadilo. Takhle udělané scény jsem viděl naposledy u Kubricka. Co scéna, to obraz. (13.10.2015)

Možná nejdiváčtější a nejpřístupnější Anderson. Budapešť šlape jak dobře promazaný stroj a je tak hutný, že kdyby byl víno, tak nejspíš ani nepoteče. V současné kinematografii naprosto ojedinělé. Trochu se mi stýská po větší lidskosti a emocích (Royal Tenenbaums, Life Aquatic); ale takový je vývoj nejzajímavějšího režiséra současnosti. 90% (14.03.2014)

Tajemstvi hradu v Karpatech + Obsluhoval jsem anglického krále + Karel Zeman + Willem Dafoe as Tóma Hluchoněmec. (19.03.2014)

Nemůžu si pomoct, na mě to zapůsobilo jen jako takový nešťastný Monty Python wannabe. Andersonovy bizarnosti zřejmě definitivně nebudou nic pro mě. (23.07.2014)

Zvláštní a neotřelá poetika Wese Andersona nadále přináší smích, dojetí i kvalitní divácký zážitek. Ralph Fiennes v titulní roli doslova září, ostatní dvorní herci dostanou více či méně prostoru. Filmy Wese Andersona nejsou pro každého, ale jsme přesvědčen, že si svoji početnou skupinu fanoušků již dávno vytvořil. ČSFD projekce, Kino Atlas, 13. 3. 2014. (14.03.2014)

Mám rád tři filmy Wese Andersona a Grandhotel Budapešť je z nich nejlepší.Obsahuje všechno to,co mám ve filmu rád:výborné obsazení,parádní scénář a svéráznou atmosféru.V tomto snímku mě navíc morově pobavil i český dabing,Václav Vydra pro mě předvedl svůj druhý nejlepší výkon,tím prvním je pochopitelně dabing v Pulp Fiction.Film řadím k těm nemnoha,které mě dokáží rozesmát a zároveň vyvolat pocit absolutní pohody. (02.01.2017)

Další podivnost od Wese Andersona až po okraj napěchovaná hereckými hvězdami. Ze začátku mi film svým vizuálem a pojetím přišel hodně zvláštní, ale postupem času si mě naprosto získal a pohltil. Vtipné momenty střídají ty dramatické, a to vše je prodchnuté starobylou mluvou, v níž Ralph Fiennes po celou stopáž filmu exceluje. Toto je snad první film po dlouhé době, u něhož jsem si po první projekci nevybudoval názor-byť jen prvotní. Tenhle pocit jsem měl naposledy snad u filmu Moonrise Kingdom, shodou okolností také od Wese Andersona. Možná je to pojetím režisérova pohledu na svět a stylem filmování, nebo je to v něčem jiném. Nicméně si myslím, že celkový pocit a dojem z tohoto filmu umocní až druhá projekce. Do té doby The Grand Budapest Hotel zůstane další povedenou podivnůstkou v mém filmovém portfoliu. „You see, there are still faint glimmers of civilization left in this barbaric slaughterhouse that was once known as humanity. Indeed that's what we provide in our own modest, humble, insignificant... oh, fuck it.“ (06.06.2014)

Od Amélie z Montmartru jsem asi neviděl tak vizuálně opulentní, nápaditý film, z jeho obrazů jsem byl hodinu a půl skoro permanentně unešený. Navíc v něm ještě hraje taková spousta známých a skvělých herců, že jsem nevěděl, kterého si vychutnat dřív. No ale co je všechno tohle platné, když mě nezaujal a nebavil zmatený a nezáživný příběh... Věčná škoda mrhání tak výrazným výtvarným a režisérským talentem na tak slabý, bezpohlavní scénář... (19.06.2014)

Film s takovou zvláštní vlastní poetikou. Ani to není nějaká velká řachanda, přesto se člověk většinu děje aspoň mírně usmívá. (14.10.2014)

Neřekla bych, že je to nejlepší Andersonův film, snad se mi líbil o něco méně než Moonrise Kingdom, ale přesto je to fascinující záležitost. (17.03.2014)

Po Moonrise Kingdom na, který jsem ani nešla do kina, ale viděla jsem ho omylem a ihned jsem si tenhle kouzelný film zamilovala, přichází další pohádkové a barevné orgie, strašně mě to baví, co dělá Wes a jakým způsobem, spousty lidí a příběhů a tak krásně všechno barevné, jeho humor a styl mi prostě sedí, chci víc. (02.04.2014)

Určitě lepší a smysluplnější, než Moonrise Kingdom, ale pořád platí, že Andersonovi a jeho barevným absurdním obrazům příliš nerozumím. Spíš než na děj a celkové zpracování jsem se soustředil na výkony herců. Nevím jak to Anderson dělá, že se těm jeho pitomostem dokáže upsat taková řádka hvězdných jmen, ale měl by za to děkovat Bohu, protože jinak by ty jeho šílenosti byly naprosto nekoukatelné. Tady mě ovšem nezaujala žádná hollywoodská kapacita, pokud tedy nepočítám Ralpha Fiennese, ale neznámý Tony Revolori, který mi svým výkonem trochu připomínal pikolíka Tima Rotha z Tarantinových Čtyř pokojů. Tím neříkám, že by ostatní zklamali a byl to hlavně casting, který tahá Grandhotel alespoň do průměru. Každopádně oscarovým nominacím se už jako tolikrát divím a zřejmě se nepřestanu divit ani v budoucnu. 50% (16.01.2015)

Hollywoodský hrad v Karpatech, který mě ale kromě vizuálu v podstatě ničím neoslovil... (08.02.2015)

Vyprávění ve vyprávění o vyprávění. Nádherně nostalgická podívaná, která od inspirací šestákovými romány plynule přechází ke groteskní komice a krásným animovaným vsuvkám, aniž by se ve filmu cokoliv nějak tlouklo. Naopak, výsledkem je (jak jinak) další kouzelná hříčka od nejhravějšího režiséra současnosti, podpořená jako vždy báječnou Desplatovou hudbou a geniálním Ralphem Fiennesem, jehož postava pana Gustaveho je vlastně odrazem filmu samotného. Působí trochu jako relikvie z již dávno zaniklého světa, která právě svou okázalou archaičností působí živěji než leckterý snaživě moderní film. 90 % (21.03.2015)

'you see, there are still faint glimmers of civilization left in this barbaric slaughterhouse that was once known as humanity' (07.04.2015)