Jack Ryan: V utajení

Je to neuvěřitelný, ale nejvíc to překvapivě tahají zamilovaný kukuče a jednoduše nádherný očiska Keiry Knightley. Chris Pine se kirkovské nálepky nezbavuje snadno, zvlášť když jde o rádoby ultramoderní bourneovský "akčňák" plný zákeřné výpočetní techniky. Branaghova sinusoida splňena: po skvělém Thorovi tu máme další, snadno postradatelný snímek. Zatím nejnevýraznější a bohužel trestuhodně nejzbytečnější (Jack Ryan!!) film roku - ano, vím, že je teprve leden. (27.01.2014)

Strach se šíří tradičně z Moskvy, odkud finančním terorismem hrozí zlosyn, který "pije jako Rus" a hovoří s teatrálním přízvukem Kennetha Branagha. Ohrožuje hrdinovu vlast, měnu i lásku; zkrátka špionážka jako každá jiná, agent se nemusí jmenovat zrovna Ryan. Ale drží si vcelku stylové napětí starosvětského žánru s dialogy na ostří nože, pokerovými tvářemi a zákeřnými údery v rukavičkách. Zprvu zmatený mariňák s odborností analytika Wall Street se v akci zorientuje rychleji než jeho prapředek ze Tří dnů Kondora - a kdo se ztrácí v matematické džungli bankovního záškodnictví, může obdivovat alespoň výkonnost počítačů, od oka tisíckrát hbitějších než film sám. (06.06.2020)

Tři a půl hvězdičky, protože nadprůměrný Jack Ryan je, ačkoliv ne bůhvíjak. Je to vlastně stará bondovka. V novém kabátě. A bez Jamese Bonda. To, že se tváří tak obyčejně, všedně a neoriginálně a že se v něm nestane příliš překvapivého, může být pro někoho plus stejně jako pro jiného minus. Mně osobně nejvíce pila krev (další) bomba, která měla opět onen nutný časovač s digitálním displejem... To už je takové klišé, že se nemůžu nezasmát, kdykoliv ho vidím (obzvlášť při vzpomínce na výtečné Nejhorší obavy). Nezpochybnitelná je ovšem Branaghova pečlivá režie a výborná Doylova hudba, herecké výkony a také dialogové scény, které jsou snad zajímavější než ty akční (ne že by rvačka v bytě nebyla parádní). (01.02.2014)

Agentským franšízám se s výjimkou jediné daří velmi dobře. "Bondovky" patří mezi jedny z nejdelších vůbec (pokud ne tu vůbec nejdelší), "huntovkám" vychází spoléhání se na hvězdný status protagonisty a odlišné pojetí každého dílu díky oslovení jiného režiséra, "bournovky" zase svými pokračováními dokáží nastolit trend, který napodobují, anebo se vůči němu vymezují druzí. Onou výjimkou jsou právě "ryanovky", které lze definovat pouze jejich odlišením od výše zmíněných, což dělám v BD recenzi Jack Ryan: V utajení. (16.06.2014)

Nový Jack Ryan chce byť Ethanom Huntom i Jasonom Bournom, ale nepriblíži sa ani Peacemakerovi. Špionážny thriller s rokom výroby 2014 bez jedinej akčnej atrakcie, zaujímavej lokality či nečakaného zvratu. Evidentne tu mal fungovať rešpekt a strach z hlavného záporáka, ktorý by z pouhého napájania sa do jeho kompu vyvaril napatie. Ale nefunguje. Divákovi je jasné, že tak šablónovitý scenár by si nedovolil ublížiť Jackovej milej. Pre Branagha jednoduchá a lukratívna hollywoodská zakázka, ktoru vyťažil z dvoch kresiel, to je celé. Ideme ďalej. (31.01.2014)