To Kapitola 2

Znáte To. Jdete do kina na váš druhý nejočekávanější film roku a dostanete přesně To, co jste si tak přáli. První část "kino IT" marathonu byla totiž opravdu skvělá a nikdo ji za ty dva roky nepokazil! "Chacha!" No... Po této krátké pozitivní pasáži končí všechna sranda... Tvůrcům se sice povedlo najít herce pro jejich dětské protějšky takřka dokonale, ale co z Toho, když je celý film jednou velkou slátaninou, která postrádá tempo a nějakou tu děsivost (atmosféra byla fajn namátkou aspoň u zrcadlového labyrintu, pod tribunou nebo u prvního skonu Loserů). Celkově tady udělali tvůrci minimálně dva kroky zpátky a pohřbili jednu z mých nejoblíbenějších adaptací Kinga (pohled člověka, který Stephena pro jeho děsivost spíše nečte - nesrovnávám tedy s předlohou, ale s kvalitami filmů). Ale abych jen nekritizoval. Musím vyzvednout alespoň povedeného Richieho (Bill Hader) a celkem smysluplnou romanci mezi Benem a Beverly. Jak Jessicu Chastain moc nemusím, tady jsem si ji vyloženě užil. Nic To ale nemění na faktu, že ve srovnání s jedničkou, kterou jsem viděl 15 minut předem je Chapter Two fatálním selháním, pro které nemám pochopení. (05.09.2019)

Obrazotvorná klauniáda na druhou. Andy Muschietti se úctyhodně vyrovnal s rozsáhlou předlohou hororového génia a celé pokračování získalo patinu kvalitně znepokojivého díla. Koho film nepřesvědčil, ať obrací knižní listy do úmoru, kdo si potrpí na komplexní obrazotvornou fazonu režiséra, má jedinečnou možnost bezmála tři hodiny spoléhat se na svoje smysly a valit bulvy na valící se příval vizuálních kejklí a velkolepých scén. Konečně dostala Kingova adaptace patřičný rozpočet, tudíž může být proslulý spisovatel spokojen, že jeho děs i běs nesmrdí dolarem, jak tomu bývá v drtivé většině jeho děl převedených na filmový pás, nevyjímaje i ultralevný tv odpad To z roku 1990. Dospělá parta Klubu smolařů je naprosto unikátní a všichni hrají dokonale, načež se nezapomíná i na potřebnou interakci s jejich někdejšími dětskými verzemi. Oslabeni o Stanleyho, který volil dobrovolný odchod ze scény, se v dobré náladě vracejí do zapadákova Derry po 27 letech a Pennywise jim příslušně pěkně zatápí. Jessica Chastain a James McAvoy coby hlavní hvězdné posily, obrýlený Billl Hader obstarává vtipné sekvence, z tlouštíka Bena je náhle katalogový krasoň Jay Ryan, který se ze seriálových vod solidně uvedl i na filmovém poli, partu dohromady svolal Isaiah Mustafa a James Ransone nám příjemně dotváří kompletní partu. A všichni čelí Billovi Skarsgardovi, který volí četné permutace a zlověstné variace, smířen s tím, že ho bude na scéně méně. Ovšem zpoza závětří se k vražednému běsnění dostane i záporná figurka Henry Bowers, který záhy opouští brány psychiatrické kliniky po svých, sanitního vozu netřeba. V zásadě mně nijak nevadí filmy, co mají ke třem hodinám. Konkrétně tenhle dlouhý opus mně uběhl dost rychle. Měl dynamiku, nešetřilo se na hrůzných výjevech, CGI šílenostech, ač film nedisponuje ratingem R, má poměrně velké množství nepříjemných i halucinogenních scén a kvalitní technické zázemí přispívá k nevšednímu hororovému rauši. Režisér Andy Muschietti a spol. se vybičoval k pěknému výkonu. 10/10 (16.10.2019)

8/10. Jo, je to slabší jak první část, ale pořád je potřeba vnímat jako konkurenci především moderní horory, které se na tuhle předlouhlou, přesto smysluplně odvypávěnou a stále emocionálně silnou jízdu nechytají. Moc tomu všeobecnému zklamání nerozumím. Trefit znovu jackpot ani nešlo, už jen pro skutečnost, že kouzlo překvapení je fuč a karty jsou jasně rozdány. Druhá kapitola má menší neduhy v podobě repetitivní druhé třetiny a jemnému brnkání do klišé sfér, ale stále jde v rámci žánru o nádherně nasnímaný a efektně vypiplaný souboj několika (sympatických!) charakterů bojujíc proti vlastnímu strachu - a to v mnoha podobách. Zvládl to někdo v posledních letech líp? Nemyslím si. (09.09.2019)

Zatímco jednička mi přišla jako kombinace Stranger Things a "best of z Nočních můr v Elm Street", dvojka se potýká s narativem "stihnu prostě všechno a všechny", takže se neustále někam skáče a jeden má dojem, že jde o nějaký seriál z produkce J.J. Abramse. Ale v rámci tempa to navzdory vražedné délce vlastně celkem slušně šlape. Výrazně se naráží na limity formátu, kdy film nenechává (na rozdíl od knih) prostor pro představivost, takže úplně nedává smysl, proč Pennywise věčně vyčkává, místo aby hrdiny rovnou kosil (ale tenhle problém měla i jednička). Nemluvě o castingu dospělých, který vyšel tak napůl. Nejvíc mi ale osobně vadí velká sázka na okaté digitální triky, kdy dobrou polovinu scén šlo zvládnout bez nich. Jako dítě osmdesátek mě to jen ruší, nezachrání to ani odkazy na klasiky žánru (od Osvícení po Věc) a finále je pro mě nesympatickým odrazem doby, v níž se "pořádný konec" bez digibordelu neobjede. Ale na adaptaci Kinga pořád ok. (12.09.2019)