Druhá šance

Druhá šance (2016) 

Promarněná příležitost - tak bych nazval to, co zde tvůrci vytvořili. Úvod vypadal nadějně, ale postupem času se seriál stával nudnějším a nudnějším a jednotlivé sekvence se stále opakovaly. Vše zase zachránil až dramatický závěr. Není to první, a jistě ani poslední, seriál, kterému se to stalo. Přišlo mi, jako by tvůrci měli dobrý nápad, ale už jej nedokázali správně rozvinout. Nebo jen nevěděli, jak rozbalit jednu nápaditou myšlenku tak, aby se bavili ti, kteří mají rádi děj rozpitvaný do větší skrumáže pasáží. Konec naštěstí nebyl příliš patetický, ale přeci jen...že by si padouch Oto na konci uvědomil, co udělal a vrátil se na stranu dobra? To si autoři zjednodušili až moc. Tak jako tak si nechali otevřená vrátka na pokračování, ale nemyslím, že by nějaké bylo. Nicméně kdo ví. Jsou projekty, které se oživují i po dvaceti, třiceti letech, takže nikdy neříkej nikdy. Mě osobně jedenáct epizod stačilo. Minimálně u osmi jsem se vcelku nudil. Nemám rád seriály typu Všemocný (Limitless), který mi tenhle ten ze všeho nejvíc připomínal. Tam také po dávce něčeho (zde je to akvárko, tam droga) hrdina může všechno, nic není překážka a vše jako po másle vyřeší, technologie mají neomezený charakter a zkrátka budoucnost značí, že bude možné úplně vše. Tady jsou modernosti zastoupeny agenturou dvou geniálních dvojčat, pro které není nic nemožné. Jenže, když se dá vše vyřešit jedním klikem anebo zaťukáním do klávesnice a neexistují překážky, tak to už nuda být začíná. Protože všeho moc škodí a toho (ne)možného je tady až dalece za hranicí záživnosti. (17.06.2019)