Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Celou dobu jsem se nudil a vzpomínal na to, jak jsem kdysi hltal knihu. ()
Ne zrovna zábavně podaný rádoby velkofilm. Minimálně akce, zdlouhavé dialogy o ničem, hlemýždí tempo vyprávění. Nejlépe se povedla scéna, kdy jsou lidé předhazováni do arény lvům. ()
Príbeh je síce naivný, ale dobrý, je to z kresťanského pohľadu, čiže nečakajte presné historické udalosti. K hercom nemám, čo vytknúť, nehrajú zle, vyzdvihol by som petroniusa a aj apoštola petra. Filmu trochu chyba dynamika a výprava, pri prvom pozreli som bol nadšený, ale po čase už pri druhom až tak nie. ()
Čtyři nebo pět hvězd? Natruc pět. Vyvolává to totiž ve mě takovej "římskej" pocit. Možná nejlepší film o římanech, co sem viděl. ()
Kdysi jsem míval rád knihu Není římského lidu - jen mi vadila ta trochu schematická kulisa Neronovy vlády. Quo vadis to vše trumflo dokonale. Slušný scénář, zajímavá předloha, ale výsledkem je - jak to slušně říct - polská křesťanská agitka. Kdyby ten film měl ještě deset minut, tak tam pokřtí i Nerona... Ztvárnění požáru Říma je kapitola sama pro sebe. Hořely především chudinské čtvrti, což směle film téměř ignoruje. Převažující záběry planoucích kamenných chrámů a mramorových soch jsou na úrovni triků 50. let. Dvě hvězdy dávám především za ztvárnění prostředí, kostýmy a místy relativně slušné záblesky herectví. ()
Zajímavé, poutavé, dobře zahrané. Nechápu zdejší podhodnocení. ()
Henryk Sienkiewicz, klasika. Film je dosť verný knihe, výborne. Scenár nie je upravený, ani skrátený na úkor nejakých filmových efektov. Je to veľkofilm a poliakom sa podaril. Nejlepší Quo Vadis, čo som videla. Herci - uveriteľné obsadenie a výkony. Tak musíme si uvedomiť o čom je Quo Vadis. V podstate sa v ňom prelína príbeh Petronia a raného kresťanstva na pozadí celkom pekného príbehu lásky. Podstata Petronia je, že to bol uznávaný verejný činiteľ, ktorý mal vkus, ľud ho miloval, mal inteligenciu, dôvtip. To sa snažil využiť a pozitívne vplývať na Nera. Kresťanstvo v raných počiatkoch nebolo ako dnešná cirkev, nabubrelý bruchatý hodnostári, ktorí nám vravia čo máme a nemáme robiť, koho voliť a to zo svojich bavorákov a palácov. Títo za svoje presvedčenie umierali. Sienkiewicz nám prirom prezradil reálnu tvár Nera, krutý sebecký vrah, tyran a jeho okruh pätolízalov, ktorí ho v jeho odpornej povahe utvrdzovali. Určite si viem predstaviť, že nie každému sa Sienkiewicz páči, ale obmedzenosť konzumenta neznamená, priemernosť diela. Nakoniec aj nato máme Arbiter Elegantiarum, aby nás usmernil, že klasika je krásna. Dobre Poliaci, vy! ()