Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
je to už dosti dávno co sem viděl tento snímek, ale pamatuji si mnoho, je to sice dosti nudné asi z 75 % filmu, ale konec je efektní a vůbec celý film je celkem hodně historicky přesný 65 %... ()
Jednu hvězdičku dávám jen proto, že předloha je dokonalá. Film na mne působil jako zfilmovaná pouhá osnova knihy i když chápu, že vykreslit charaktery postav, tak jako to dokázal Sienkiewicz, bude asi dost těžké! ()
Bohužel i přes zajímavé téma chvílemi nudné, zdlouhavé. ()
Čekal bych, že se Poláci chopí románu svého národního spisovatele poněkud šikovněji, místo toho Sienkiewitczovo Quo vadis ponížili na úrověň podprůmerné fraškoidní slátaniny. ()
Tenhle filmový přepis Sienkiewicze mě nepřišel zdaleka tak špatný jak se v mnoha komentářích píše. Knihu jsem četl před poměrně dlouho dobou, ale pořád si pamatuju, že klíčové dialogy zůstaly v podstatě zachovány přesně podle knižní předlohy, stejně tak jako celková dějová kostra filmu. Scény v amfiteátru jsou natočeny velkolepě a ani výkony polských herců a českých dabérů nejsou rozhodně nijak zavrženíhodné. Spíš mám celkově problém v tom, že Henryk Sienkiewicz mě v tomhle díle v něčem připoměl Karla Maye (krásně psané knihy s naprosto nereálným naivním dějem). Úžasným stylem napsaná kniha, jejíž ústřední příběh Vinicia a Lygie je ale trochu naivní idyla pro náctileté. Do toho pak ještě zápas Ursa s býkem v aréně, Nero, za jehož vypálením Říma bylo hledání inspirace pro jeho "umělecké" výtvory .. to je přece jen trochu moc. Ale rozhodně nemůžu říct, že by se mě na film špatně koukalo ... jen to holt nejde brát zas tak moc vážně. ()
Když opakovaně čtu Sienkiewiczův román, dojímá se tak, že musejí vyklidit tělocvičnu. Tato filmová adaptace jde mimo mě. ()
1/5 a to za výpravu a Bogusława Lindu. ()
Film se mi velice líbil,i když velká roztahanost se mu dá právem vytknout,je to spíš než film o Nerovi film o křesťanech a tomu odpovídá i děj,ovšem konec byl kolosální-předhazování lvům,křižování těch křesťanských sviní nebo souboj z býkem-opravdu bravurně natočeno.A opravdu excelentní výkon předvedli jako Petronius Boguslaw Linda,ale hlavně Nero v podání Michala Bajora-ten se snad pro tuto roli narodil a hrál ji naprosto excelentně-takhle jsem si Nerona vždycky představoval!!!P.S.-ve filmu je jedna kardinální chyba:za císaře Nera Colloseum,ve kterém se konec odehrává ještě neexistovalo,existoval jen Cirkus Maximus a ten vypadal ůplně jinak.. ()
Výborný námět tento film vytáhl až k 4*, víc kvůli tomu, že jsem četl i knihu, nedám. Málokdy se stane, že bych u délky filmu nad 2 hodiny řekl, že by mohl být delší, ale u tohohle právě kvůli skutečnosti, že jsem četl předlohu, to říct mohu. Filmové plátno asi nemůže nikdy tak dobře popsat emoce tak, jako kniha (a v tomhle případě to vskutku platí dvojnásob). Každopádně herecky je zvládnuto velmi dobře, výběr postav výborný, i děj dobře udělaný, ale jak jsem již psal, v porovnání s knihou je to slabší. ()
Velké zklamání. Tvůrci přistupovali k námětu se zbytečným patosem a výbornou předlohu v podstatě sterilizovali. ()
Bohužel z toho vyšla černobílá agitka. To je s ohledem na předlohu velká škoda. ()
Mám ráda polskou kinematografii. Zato nemám ráda Sienkiewicze. A přesto vím, že i ten jde zfilmovat dobře a slušně (konec konců i nedávná adaptace Ohněm a mečem Jerzyho Hoffmana tuto verzi Quo Vadis dalece předčí, nemluvě už o klasické verzi s P. Ustinovem). Ale tady? Katastrofální kamera, místy obskurní herecké výkony (za vlasy notně přitaženou kreaci M. Bajora jako Nerona jsem skutečně nepochopila), naprosto nenápaditá režie, výprava nehodná historického velkofilmu – protože tam asi autoři směřovali... To by ale z jejich počinu nesměla na každém kroku crčet ostentativní levná kašírovanost (od utržených nohou po trosky spáleného Říma, a zdaleka nejen to), kterou se nenakazila snad jen hudba. A proč ne rovnou „odpad“? Krzysztof Majchrzak a Bogusław Linda se alespoň snažili… ()
Myslím ,že tato verze slavného románu polského spisovatele Henryka Sienkiewicze není vůbec špatná, tento román jsem četl a musím říct , že polská verze věrně respektuje svoji literární předlohu. Oproti starší verzi ,která mění nebo úplně zamlčuje některé dějové linky příběhu, i když uznávám pro směřování událostí vcelku nepodstatných. Hlavní problém vidím ve vykreslení hlavních postav Petronia a Vinicia. Jakožto v polské verzi je Petronius ztvárněn ,řekněme vcelku věrohodně se kterým je možno soucítit a při jeho sebevraždě, která ve mně vyvolala alespoň vzpomínku na řádky ,které jsem četl v onom , již výše zmiňovaném románu, tak v americké verzi mi byla postava Petronia zcela lhostejná . Stejně tak postava Vinicia ,kde přerod na křesťana jakož i v knize tak i v polské verzi byl zřejmý ,tak v americké verzi byl tento aspekt téměř zanedbán. ()
Porovnávat velkofilm z roku 1985 s tímto asi nemá smysl. Ale co do kvality podle mě vůbec nezaostává, je to jiné, ne tak velkolepé, ale je za tím vším cítit obrovský kus práce a už kvůli B. Lindovi a tím, jak přirozeně hraje, to rozhodně není ztráta času. Něchápu některá nízká hodnocení, ale za sebe doporučuji. ()
Nezbytnost omezit rozsáhlou materii a možnosti, které předloha filmu poskytuje, činí film v určitých zlomových liních méně lineární, ale obecně se dá říci, že film má co nabídnout, ale jen za předpokladu, že si uvědomíme, že se jedná o filmové rozpracování knihy prezentující křesťanské zájmy. Nehledejme nějaké hollywoodské efekty, akci, drsné hlášky. Chvílemi docela nuda, a tedy rozjímejme a trpme s věřícími. Radujme se, jak křesťané nad zlotřilým Neronem a celým Římem morálně zvítězí, aby po dalších mnoho staletí tvořili nový takový Řím a nové takové Nerony. Absolutorium tentokráte pro Bogusława Lindu, který ukázal Petronia jako opravdového Arbitra of elegance. I Nero Michala Bajora mi přišel dostatčně šílený, ale ten Marcus Vinicius byl opravdu "takovej divnej". Já Epikuro nemohu vzhledem k výše uvedenému i přes svoji velkou lásku k římským tématům udělit více než milé čtyři hvězdy, a to hlavně za Petronia. ()
Při shédnutí tohoto filmu jsem si uvědomil, že ne vždy jsou historické filmy které zachycují období antického Říma dobrou podívanou. ()
Knihu jsem kdysi četl, moc si to nepamatuji. Je jasné, že jde o počátky křesťanství. První polovina filmu je nuda, knížka je asi lepší. Herecky je to dobré. Hlavně se mi líbí postava Nerona a bomba jak jak tam zpívá, když Řím hoří, to je fakt mazec, jestli to byla pravda, tak fakt musel mít frajer nervy ! ()
Román Quo Vadis jsem četla několikrát a film se mi líbil právě díky respektování knižní předlohy. Některé dialogy byly téměř doslovné a změn oproti knize bylo minimum. Všechno ve filmu bylo úměrné, líbilo se mi, že drsným scénám v cirku nebo v parku bylo věnováno jen tolik prostoru, kolik si ho vzhledem k ději v knize zasloužily. Nemám ráda americké historické spektákly se spoustou statistů, krve, násilí, megadramatickou hudbou, kde se za vnějšími líbivými kulisami skrývá prázdnota. Jen bych vyčetla jeden historický faux pas. Při úvodní znělce kamera dokola objíždí Koloseum, které ovšem bylo postaveno až za vlády císaře Tita, tedy asi deset let po Neronově smrti. ()
Nechápu to množství příkrých hodnocení. Možná to bude tím, že jsem neviděl jiné verze, ale tato polská mne ničím neotrávila. Není to sice skvost do zlatého fondu světové kinematografie, ale polští tvůrci se nemají za co stydět. Knihu jsem četl jen zběžně a dávno, a nijak mne nenadchla, příběh mi přišel příliš umělý. Převedení knihy na plátno málokdy zápletku nebo motiv vylepší, takže jsem to ani nečekal. Ale polští herci překvapili uměřeným a nedivadelním herectvím a reálie se mi zdály věrohodné, snad jen ti lvi se na křesťany vrhli moc lačně, lev se člověka obvykle bojí, lidožrouti se vyskytují vzácně a člověka napadají spíš ze zálohy. Tihle se chovali, jako by byli na lidi cvičení a o tom jsem v historii starého Říma neslyšel. ()
Film sa mi ťažko hodnotí, nakoľko kniha Quo vadis patrí k mojim najobľúbenejším. Film ma teda v porovnaní s knihou veľmi sklamal, sú to pozliepané úseky z knihy. ()