Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Film působí poněkud staromódně. ()
Scenaristicky vykal, rezirovany tou lamou Jerzy Kawalerovitzom. Horsie sfilmovanie kultovej knihy snad uz ani nemohlo vzniknut a ten poziar Starovekeho Rima bol smiesny a nie hrozny. 0 % ()
Byl jsem na tom se školou když mi bylo dvanáct, což není nejlepší věk na to zjistit, jak se polsky řekne "hledat". Nevěřili byste, jak často v tomto filmu někdo někoho hledá. ()
Polský historický velkofilm...hmm...Na první pohled pěkné, ale tak tupý a naivní scénář už jsem dlouho nevidel... ()
Nevím, jestli by se tahle verze Sinkiewiczovi líbila. A to mluvím o kratší stopáži. V plné délce by to muselo být dost slušné utrpení. I během těch dvou a půl hodin člověk často znuděně kouká na čas a očima tlačí vteřinovou ručičku dál a dál. Poláci se snažili, ale dopadlo to podobně, jako kdybychom něco takového točili my. 50% ()
Ale, ale, nebude tak zle, aby neslo dat alespon prumerny hodnoceni. Knizni predloha je samozrejme o nekolik radu vejs, a prave na tom si Kawalerowicz nabil svoje ctena usta, kde ale kolisa prehustenej scenar a snaha o nabubrelou vizualitu, tam mi vsechno vynahradili herci v cele s Lindou a Bajorem jako Neronem. A ze nekomu vadi prilisnej akcent na nabozenskou rovinu celyho tematu? Proste Quo Vadis. A Polaci Excorcistu nikdy nenapisou ani nenatocej. ()
Mně se to opravdu líbilo! Viděla jsem i italské zpracování, ale tohle mi přišlo lepší, jak absolutně nemusím polské filmy a miluju ty italské a taky K.M. Brandauera! Knížku jsem četla už dávno, ale po filmu jsem měla hned chuť si ji přečíst znovu. Všechno, co si z knížky pamatuji, tam bylo a postavy byly obsazeny podle mně naprosto přesně, nikdo mě nerušil. Nejlepší mi připadal Nero, ale to je vcelku jasné, je to postava, kde je nejvíc co hrát. Film byl natočený staromódně, to je pravda, ale já jsem starší, staromódní a čím jsem starší, tím míň vidím slovo staromódní pejorativně. Román byl napsaný na konci 19. století a vzpomínám si, že když jsem knížku četla, připadali mi Vinicius a Lygie jako pěkně romantická dvojka, což ve filmu vyznělo přesně stejně a kdo mu to vyčítá je dost vedle. Nevadila mi ani podle některých špatná kamera, nebo naivita. Film měl podle mě především být adaptací knihy, poctou pronásledovaným křesťanům a určitě také katolické víře. A to se mu myslím povedlo. Snad se tomuto románu vyhnou Tarantino nebo Luhrman nebo jiní tolik oslavovaní progresivní režiséři (proti Tarantinovi nic nemám, ale byl by to pěknej krvák!) ()
Kawalerowicz režíruje svižne a energicky, no nedokáže zabrániť tomu, aby prvá polovica svojho filmu neskĺzla do nudy. 4/10 ()
Na to, kolik se do tohoto filmu vrazilo peněz, mohl výsledek dopadnout o hodně lépe. Zpracování je poměrně nezáživné (zvláště první hodina je opravdu o trpělivosti) a celé to působí spíše jako televizní inscenace než historický velkofilm. Když odmyslím totálně příšerný český dabing, tak herci jsou průměrní, režie a celková atmosféra ne příliš výrazná. I přesto tento film úplně neodsuzuji, předloha je totiž vskutku parádní a člověk se i přes všechny neduhy filmu přeci jen něčemu přiučí. ()
Ti křesťani jsou blázni, jak furt věří v Ježíše a boha a jiný takový pytloviny. A toho je celej film. Nejen, že to je hrozně dlouhé, ale taky to je nuda. Poláci se snažili udělat velkofilm, což se jim částečně v některejch scénách podařilo, ale většinou je to nepropracované a je tam plno kiksů, jak hereckejch, tak režisérskejch. Boguslav Linda, tan teda byl výbornej, stejně jako vtipnej caesar, ze kterýho jsem měl celou dobu srandu (a nevím, jestli to tak mělo vyznít). Chvíli to bylo záživné v tém Koloseu, kde tam na ně vlítli ti lvi a býk a ukřižování, ale stejně i v těchto scénách byly kiksy jak prase. Takhle ve mě zůstal akorát tak zážitek z toho nápadu, ale ne vizuální. ()
Byly jsme na tom povinně se školou. Ani nevím proč tomu ty 2* dávám. Asi proto, že jsem u toho až tak moc netrpěl. ()
Polsko-americká verze slavného Sienkiewiczova románu se příliš nepovedla - od trapných digitálních triků až po hodně zjednodušený děj. Přesto uvedení o Velikonocích má svůj smysl, aby připomnělo všem, že to tehdy ve starověkém Římě moc velká sranda nebyla. ()
Vyprava je dobra, kamera strasna, herecke vykony; ano. Celkove musim vsak priznat ze to polaci natocili celkem obstojne, protoze si priznejme kdyby to dostali cesi tak film bude mit mozna polovicni hodnoceni nez tento polsky pocin. ()
Blijte si na to jak chcete, já ten film hodnotím se znalostí bible a dobových pramenů, třeba Flavia. Pavel z Tarsu opravdu takhle vypadal a opravdu v té době působil v Římě. Petr tam také byl a zemřel ukřižován hlavou dolů. Křesťané byli opravdu takhle masakrováni a ne jen v Římě. Stačí navštívit arénu v Solinu 6 km nad Splitem. Nero byl opravdu takový kretén a nebyl zdaleka kreténem v politice osamoceným. Petronius byl opravdu velký politik a opravdu mu to myslelo o mnoho dopředu, podle mě je ve filmu skvěle ztvárněn. Jediné, co by se tomu dalo vytknout je romantika až za hrob hlavní dvojice ala Steelová. ()
Nebohý Henryk se musí v hrobě otáčet... ()
Fandím tejto poľskej adaptácii. Zdarený výber hercov, silné herectvo Lindu, Pieczka, Nowaka, Trela, Bajora, Majchrzaka. Napr. Bajor je tak presvedčivý, že jeho Nero vyvoláva podvedomý reflex na prefackanie obrazovky. Krute oholená ale slušná transformácia Sienkiewiczovej predlohy s niektorými scénami tak vydarene vsadenými, ako automat na kondomy na premiére Zabriskie Point v Californii v 70-tom. Ale to som už zašiel trocha mimo témy. Aj keď, vo veškerej kresťanskej počestnosti, ten šukací vercajch Magdaleny M by si zaslúžil sériovú výrobu a pravidelné precvičovanie kámasútry. ()
Katolicky nadech. ()
a to je jedna hvězdička jen za větu: mám nějaké striky v kolenie (bolí mě koleno) ()
Na střední škole jsme na tomto filmu byli ve Vrakbaru, v té době jsem byla po skončení paf ze scén se lvy. Včera jsem dočetla knihu, kterou jsem přečetla jedním hltem za 2,5 odpoledne a jsem z ní PAF ještě teď. Naneštěstí mě nenapadlo nic horšího podívat se dnes znovu i na film ze kterého jsme paf tentokrát nebyla ani trochu. Nejdražší polský film a to prosím kde? Tedy v Čem? Jediné co ušlo byla hudba. Hrozně mi vadilo nedotaženost některých přechodů ve scénách, prakticky tam vždycky vynechali něco důležitého pro plynulé pokračování děje. Viz. Petronius, záběr jak říká, že miluje svoji manželku o 20 minut dále je najednou už s Euniké, jakoby se nechumelilo, nebo to, že vynechali jak Vinicius odmítl Popeu, na konci mě zarazilo, že vlastně Nero zemřel dřív, než se Petr stihl vrátit do Říma, tím pádem by ho nepostihlo pronásledování. Navíc herci mi ve svých rolích neseděli Ligii jsem si podle knihy představovala úplně jinak, tady na ni prakticky neměla Popea důvod žárlit, protože vypadaly jako starší a mladší sestra. V knize apoštol Petr sešlý věkem, ale charismatický, tady pidlovoký pán s divnou kozí bradkou, který působil tak nepřesvědčivě, že jsem si říkala, že se mu ovečky musí rozprchnout po světě. Tento film nedokázal vystihnout kouzlo a genialitu knihy. Mučení a upalování hrstky lidí oproti tisícům a i předchozí požár na mě působili dojmem, jako když si na zahradě postaví dvě rodiny stan, rozdělají táborák a na fotkách pak tvrdí, že to byla párty o 1000 lidech. Nemám ve filmech moc ráda prolínání časové linie, ale tady to chtělo aspoň nějaký náznak, protože film působil, jako kdyby se všechno událo ze dne na den. Snad nikdy se mi nestalo, že bych se zároveň u tak dlouhé stopáže nejen začala nudit, ale navíc k tomu přemýšlela, že tam mělo být ještě hodně věcí, které tam nebyly. Jediné co mi k filmu sedělo dobře byla postava Nera a hudební podklad a pořád mě zaráží, že něco co se tak prakticky věrně drží děje knihy postrádá právě to ,, něco " co knihu dělá jedinečnou. Navíc ten záběr na konci na Petra a Řím dnešních časů, ježkovy voči za co, pane bože za co. Kniha mě přesvědčila v tom, že každé náboženství ve svých začátcích to myslí dobře a čistě, než se to vlivem některého představitele zvrhne a také o tom, že nátlaková instituce, potažmo náboženství se dokáže zahubit samo. Film u mě žel bohu způsobil přesně opačnou reakci tam kde jsem v knize byla pro, ve filmu jsem byla proti tím chci říct, že filmu něco chybí i přebývá zároveň, ale co to je, to je otázka ba přímo filosofická. ()
Celkem povedeny film, misty sice trochu zbytecne rozvlacny, ale to mi nevadilo, protoze polske filmy, pokud jsou v polstine, mam jednoduse rad. Ma sve vrcholy, jako treba likvidaci krestanu prostrednictvim drave zvere pro pobaveni rimskeho publika. Celkem chapu, ze se asi moc neujal (aspon u nas ne), protoze je naprosto jiny nez Gladiator a take proto, ze u nas, na rozdil od Polska, neni spolecnost tak silne nabozensky (krestansky) zalozena. Nicmene zpracovani z roku 1951 s Peterem Ustinovem jako Nerem je stejne porad nejlepsi... ()