Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Poliaci sú preslávení tým, že dokážu natočiť vynikajúce historické veľkofilmy. Občas sa však objaví výnimka, ktorá (ako sa vraví) potvrdí pravidlo. Nezvyknem porovnávať filmy s ich predlohou, ale radšej si prečítam 600 strán Sienkiewicza ešte desaťkrát, akoby som si "Kam kráčaš" mal z čistej zvedavosti pozrieť ešte raz. Tomuto filmu jednoducho chýba posolstvo a fabula knihy, ktorá dokázala v každom okamihu nútiť človeka ďalej a ďalej čítať. Tento poľský VEĽKOFILM je len sterilnou hračkou pre tých, ktorým sa nechce absolvovať povinné čítanie a vynikajúcim liekom na nespavosť (odporúčam vyskúšať). Chcel som spomenúť aj pozitíva, ale akosi sa nemôžem rozpamätať.35% ()
Jsem schopná obětovat jen jednu hvězdičku, a to za zápas proti býkovi v koloseu. Vše ostatní je pro mě více než otřesné a nestojí mi vůbec za to, se tomu věnovat. ()
Strašne dávno čo som to videl, ale na ženu menom Magdalena Mielcarz sa nedá zabudnúť - veľmi pekná, príbeh ma neoslovil, ale jej krása áno :) ()
Najsilnejšou stránkou tohto poľského filmu sú jednoznačne dômyselné dialógy a charaktery postav, ktoré sa absolútne vymykajú hollywoodskej šablóne. Dokonca aj šialený Nero je tu vykreslený ako obeť mocenských intríg, ako rojko, ktorý je posadnutý túžbou dokázať čokoľvek veľké. Po vizuálnej stránke film pripomína skôr veľko-výpravné historické filmy zo 70-tých rokov, vzhľadom na to, že bol natočený len nedávno. ()
O tom že Poláci umějí dělat velké filmy, které směle konkurují Hollywoodu jsme se přesvědčili již v Sexmisi a o tomto filmu to platí dvojnásob. Jde o zajímavou podívanou do starého Říma, srovnatelnou např.s Gladiátorem a některé sugestivní scény, jako např. předhození Křesťanů lvům, Gladiátora ještě předstihují. Výborné herecké výkony Buguslawa Lindy (Petronius) a Michaela Bajora (Nero). ()
No až se mi málem zatočila hlava jak je to divně zmatené a natočené, každopádně bych i dal ty dvě hvezdičky. Především diky tomu, že mě film nalákal přečíst si knihu, která je naprosto úžasná. Horší už pro film, že po přečtení jsem si plně uvědomil jak je bídny a zbytečný. Takže nakonec jedna. ()
urcite citat, alebo ak film - tak pan R. Scott. ()
Na to jaký měl film potenciál a hlavně rozpočet je to - jednoduše řečeno - pěkná slabota a slátanina. Kdo nečetl skvělou knihu Henryka Sienkiewicze ( stejně od něj ale mám raději Potopu ), může být poněkud zklamán a hlavně zmaten. Děj na sebe příliš nenavazuje a měl jsem co dělat, abych udržel dějovou linii. O hercích snad ani raději nemluvit, není tam nikdo (snad kromě Boguslawa Lindy), kdo by dostál svým protějškům v knize. Postava Nera mě ale úplně iritovala a měl jsem sto chutí ho - jemně řečeno - nakopat do pozadí vždy, když jsem ho viděl. ()
Tak trochu z povinnosti zhlédnuto. Kladem je syrově ztvárněné utrpení křesťanů a davová psychóza většinového obyvatelstva, strašlivě je ovšem představeno křesťanství samotné. Stranou ponechme, že na teologických fakultách (tedy jak na kterých) se již dávno vyučují představené historické události jako do větší míry mýtus (Petr v Římě, Nero původcem požáru atd.). Horší je jiná věc. Klišé "křesťanských" filmů. Tolik nicneříkajících frází o lásce a odpuštění by se jistě dobře vyjímalo v "sále království" leckterého charismatického či letničního společenství; tvůrci by ovšem měli vzít vážně posun doby (od napsání románu uběhlo přece jen 100 let, od Nového zákona ještě více) a pokusit se mluvit a točit o raném křesťanství srozumitelně a historicky věrohodně. Film je dalším nezvládnutým pokusem o křesťanskou problematiku; a že jich panečku je. Dělají historii i křesťanství medvědí službu a jdou tedy přesně prosti záměru spisovatelů předloh. Stále více si uvědomuji, že nejlépe, když se věci chopí inteligentní nekřesťané, kteří často lépe a přesněji trefí meritum věci. Mrkněte na Pána (prstenů), Poslední pokušení či Matrix a pochopíte, že ty fráze nejsou vlastně zas až tak blbý, jenom nesmějí jako fráze znít. ()
Vyzdvihnul bych výkon Lindy a naopak odsoudil do nebe volající neherectví Kubackiho. Jinak průměrný film, který mě neurazil. ()
Vím, že tento film byl hodně srovnáván s Gladiátorem, který byl po technické stránce mnohokrát dokonalejší... Mě tento film však velmi překvapil věrností románové předloze... Dokonce se dva hlavní hrdinové, milenci, za celý film ani jednou nepolíbí (režisér-Američan by je nechal nejedenkrát zajisté spočinout ve vášnivém objetí, v němž k sexu chybí už jen malilinký krůček)... Asi díky této své konzervativnosti, která uznává i ne příliš invenčí, ale zato věrné přepisy, jsem schopná ochotná nesoudit film tak přísně, jako většina. ()
Fuj ()
polská záliba, pramenící z jejich národního patosu, ve velkofilmech je známá. sienkiewicz , katolicismus, jan pavel, to všechno hrálo do karet quo vadis ve filmovym podání. i ten blbej linda jakožto nejsympatičtější postava románu samotnýho-petronius- neni špatnej. bohužel je zpracování příliš...televizní. a slovansky kulatý ksichty v rolích římanů? wtf? ()
K tomuto snímku jsem se dostala díky četbě stejnojmenného románu. Ta patří mezi to nejlepší, co jsem kdy přečetla a ani filmová podoba mě nezklamala. Křesťanství je zde zobrazeno v jeho nejčistší podobě, která silně kontrastuje s tím, jak je praktikováno v současné době. ()
Takovy material to byl a takovy bazmek z toho vznikl. Jako uplne na odpad to nebylo, film se i docela snazil drzet predlohy, ale proste do dohromady tak nejak nefungovalo. Docela to jeste take zachranovala hudba a muj oblibenec preveliky, Boguslaw Linda. Co s timhle DVD budu delat veru nevim. Asi ho daruju dal. ()
Podle mě vcelku slušné zpracování. (Jen nevyvolává tak intenzivní prožitek). ()
Je to sice už hodně dávno, co jsem četl Sienkiewiczovo "Quo vadis", nejspíš ještě na gymnáziu, ale silně i po těch letech pochybuju, že by v něm mohlo být tolik laciného barvotiskového kýče, prázdných klišé a frází a prvoplánové katolické agitace a strojeného patosu, kolik se jich vešlo do tohoto snímku. Film připomínal spíš povrchní telenovelu nebo televizní filmy na biblické náměty nasekané podle jednoho kopyta, jaké se dávají v TV vždy před velkými křesťanskými svátky. Zpočátku mě hodně dráždily i ty zřetelně slovanské (polské) fyziognomie prakticky všech hlavních představitelů, casting mohl být udělaný jistě mnohem lépe a citlivěji, ale tak hollywoodské velkofilmy si v tomto směru zpravidla nevedou jinak, jen jsou ty fyziognomie ryze americké. A jelikož Poláci k Americe odjakživa nekriticky vzhlíží, asi chtěli jen vypadat tak nějak polsko - americky. To, co unese v tomto směru divadlo, je ve filmu spíš kontraproduktivní. ()
Polský přepis polského rodinného stříbra, v rozpočtových poměrech evropského postkomunistického státu, plyne poklidně bez hysterických emocí (které by k tomu nepochybně dodali Američani a které by nepochybně byly zajímavé pro širší publikum). Silnou stránkou je hudba, slušná výprava a tradičně výborní polští herci v čele s Boguslawem Lindou v roli inteligentního, bezpáteřného a na konci vznešeně umírajícího Petronia, uvěřitelně zoufalým a pohledným Vinitiem, odpudivým Neronem i slizkým Chilonidem. Slabší stránkou je lehce unylá Lygie a příliš patetický Petr. Vcelku zdařilé. ()
Na tomhle filmu jsem žel bohu byl kdysi v kině s rodičema a nemohl jsem tehdy pochopit, proč se většinu filmu táta ošíval v sedačce. Nezbývá než velebit padesát let (tehdy) starý filmový originál. ()
Podle mne trošku přeslazená adaptace, kde sladkost křesťanská pokory, lásky, odevzdanosti, oddanosti, vyrovnanosti, velkorysosti ...a nevím ještě čeho všeho, byla snaha "srazit" scénami v aréně - scéna se lvy, hromadná scéna ukřižování. Mimochodem, ta bylo relativně krátká, ale asi jedna z nejsilnějších z celého filmu. Tahle bohužel působilo až příliš uměle, nesporně vlivem polského vnímání křesťanství. Interiéry, ve kterých se film natáčel, by slušely v některých momentech spíše televizní inscenaci "na jedno použití" než něčemu, co je označováno za velkofilm. Tyhle výhrady ale podle mne ustupují do pozadí, pokud budeme hodnotit herecké výkony Nera a Petronia. Na jedné straně psychopatický Nero, na druhé straně šarmantní, diplomatický a vtipný Petronius. Každý jiný, a přitom se skvěle doplňují. Dva skvělé herecké výkony - byť Nero mohl být méně ošklivý :-) a Petrinius možná o kousek méně stoický a patetický ve své smrti. Takže celkový dojem - příjemné dvě hodiny, které možná někoho kdo nečetl literární předlohu dokáží přitáhnout k jejímu přečtení. Zpodobnění, které může vést k dalšímu poznávání děje, prostoru, postav té doby. Takže dílo, které v konečné důsledku povede diváka k něčemu dalšímu, ale zřejmě už ne k opakovanému shlednutí filmu. I když....Nero a Petronius za to možná i stojí. ()