Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Zvláštní.. dokoukat se to dalo, zejména kvůli zvědavosti, že co přijde za další bizár, ale kvalita bídná. O chlup ještě 2* ()
Je to zvláštní, u filmu Marťan jsme se s hodnotícími neshodli, tady se také neshodneme. Tento film naopak nevidím tak špatně. Ano, Nero vypadá jako liška a chová se jako magor, ale jinak je to zajímavý příběh. Na můj vkus zbytečně dlouhý. Scénář působí trochu nudně a nezáživně. A kamera zase trochu retro. Na druhé straně, třeba to tak tvůrci chtěli, když se to odehrává ve starém Římě. Ale já bych se přimlouval za svěžejší pohled. I triky působí na rok 2001 trochu směšně. Záběry plamenů, které ničí Řím by vytvořil lépe i student filmografie. Celkově je ale zvláštní rozpoložení Nera a příběh se spousty zvratů zajímavý a do poslední minuty napínavý. Jako chlap k tomu připočítám krásné ženy. Kostýmy a prostředí jsou také kvalitní. Za to hudba hapruje. Těžko hodnotit. Tohle je typický film na pomezí dvou a tří hvězd. Obojí hodnocení by se dalo snadno obhájit. ()
Spracovanie má svoje muchy ale aj pozitíva, realistickosť útočiacich levov či utrpenia je ohromujúca. To je ale vedľajšie v porovnaním s tým ako je podaný ranno kresťanský príbeh, nie je to nudná explicitná náboženská sprostosť, ani o tento aspekt ochudobnený historický film. Je to dané predlohou, Henryk Sienkiewicz je proste v týchto reáliách podkutý, plus je vidieť že to točili Poliaci. Paráda. ()
Polským filmařům, co do zpracování historických témat, vcelku věřím, ale tenhle film se nepodařil. Skoro hodinu klimbat při budování vztahu – on ji chce, ona ho nechce, on ji moc chce a třeba násilím, ona ho nechce, on ji chce a „aby věděla, tak on ji nakonec dostane a pak uvidí !“, ona ho nechce, on ji chce a použije násilí, on má bebíčko, ona ho lituje, ona ho asi chce, ona ho určitě chce, oba se chtějí – a tím by to mohlo už skončit – ale to NE. Jsme totiž v neronovském Římě a ona je křesťanka, on se také stal křesťanem. Takže to všechno skončí až za další hodinu, kdy, konečně (!), on má ji, ona má jeho a oba si nic jiného nezaslouží. Mezitím se jen tak mimochodem docela naturalisticky ukazuje , že lvi jsou masožravci, že člověka lze nejen pověsit, ale i šikovně zavěsit, že je člověk hořlavý. ()
Mám velmi rád knižní předlohu i americkéý film z roku 1951, ale toto??? Celkem oceňuji, že se do filmu vešlo vše podstatné, aby měl smysl a byl přehledný. Bohužel další jediné pozitivum je herecký výkon Lindy jako Petronia. Teď negativa. Ostatní postavy jsou jemně řečeno nevýrazné a herci prkení (hlavně se mi nelíbil Pieczka jako svatý Petr, i když možná je to tím, že ho mám zafixovaného v Díky za každé nové ráno). Výprava, to by bylo na dlouho. Zjevně je vidět snaha (např. scény v cirku). Někde je to vyloženě směšné - požár Říma. A na závěr - úplný závěr, svatý Petr se vrací do moderního Říma (nebo to byla Waršava) - to opravdu do historického filmu nepatří. Poláci prostě skvělou knihu svého velkého spisovatele pojebali, ale ještě v mezích (kdo ví jak by u nás nyní dopadl například remake Proti všem?). ()
Zklamané naděje. Stará americká adaptace s P. Ustinovem za moc nestála, ale tato je ještě slabší. Chabá výprava, směšně zastaralé triky a slabé výkony ústředního páru jen podtrhujíí chabý scénář a režii. Škoda tak dobré předlohy pro tak chudokrevný film. Scény i dialogy působí trapně a v potlačování erotiky, které je v knize dost, si zdá se Poláci jdou s Američany do noty. Boguslaw Linda mě jediný nezklamal a kvůli němu dávám o hvězdičku více. Ten konec s návratem do moderního Říma do historického filmu sice moc nezapadá, ale líbil se mi už jen proto, že to byla jediná dobrá invence tvůrců a celkem nápaditě vyjadřuje epilog knihy: "A tak skončil Nero.... Ale Petrova bazilika vládne dosud z vatikánských výšin městu i světu." ()
Film, který nezklamal ani super nenadchnul. Myslím, že se vcelku povedl, jenom mezi Marcusem a Lygii to moc nejiskří. Jinak všem doporučuji přečíst si knihu. ()
nuž na to, že to bol poľský film som nemal ani moc veľké očakávania... . Nakoľko poznám knižnú predlohu.... zdalo sa mi, že na úkor kvality sa jej tvorcovia držia až kŕčovite... a tak to celé aj dopadá...A pozdrav AVE CEZAR si niektorí herci zamieňali s heilovaním. ()
"Už né!" úpělo publikum v kině (a já s ním) pokaždé, když vzal Nero do ruky nástroj a hodlal nás oblažit dalším songem ze svého věru naditého repertoáru. ()
Ale pre milovnikov historickeho zanru je to super. Na Poliakov detto. Kedy sa dockame aj na slovensku? ()
Dobre zpracovane historicke tema podle vyborne knihy. Jen mi prislo misty dost drsne - treba dite trhane lvem na kusy, horici clovek, apod. Ty zabery se "diky" moderni technice staly uz tak presvedcive, ze se na to snad uz ani nedalo koukat... ()
Asi takhle: nebylo to čpatné, ale to, že film nepochválili ani sami Poláci, pro které je Sienkiewicz národní ikonou... ()
Nebýt školní povinné četby, tento film bych asi nikdy neviděl. Celkem mě ale zaujal, a to i přesto, že byl v původním znění. Jelikož jsem jiná spracování díla Quo Vadis neměl tu čest vidět, nemám tedy s čím srovnávat, a proto uděluji 3 hvězdičky. ()
Hrdinně jsem se dostala na desátou minutu, ale pak se moje odvaha začala povážlivě smrskávat, až se má dlaň v posledním záchvěvu sebezáchovy natáhla po myši a odvrátila hrozící nebezpečí... Ne, teď vážně - jako u Doriana Graye jsem to nemohla vydržet a vzdala to. To, co jsem zatím viděla, je nesledovatelná hrůza. ()
V prvé řadě musím ocenit, že Viciniova a Petroniova žena byly opravdu kočky! Nečetl jsem knihu, takže nemůžu autorům vytknout odchylky od předlohy. Natočeno to však bylo silně průměrně. Dojem velkofilmu to na mě dělalo jen vzdáleně. Některé scény byly natočeny vyloženě amatérsky viz. upalování křesťanů, Nerovo letní sídlo atp. Taky to šílené nasvícení, či co to bylo, kvalitě snímku moc neprospělo. Naopak za mě palec nahoru za výborného a zcela přirozeného Boguslava Lindu v roli Petronia (škoda že si tohohle sympaťáka nikdy nevšiml Hollywood) a roztomilého Franciszka Pieczku v roli apoštola Petra. Čekal jsem kdy se objeví tank a z něho vyskočí Grigorij, Janek a Šaryk! ()
Tak tenhle film si skutečně na výpravné historické drama jen hraje. Scény se strašně rychle střídají, jsou poskládané tak, že ztrácíte pojem, co bylo před chvílí, dialogy odříkané tak, jako by ještě chtěli herci stihnout slevy po desátě v Kauflandu, umění vyvolat emoce nulové. Ani ten konečný souboj siláka Ursa za nic nestojí. Naprosto vyhozené peníze. Jedna hvězda za krásnou Magdalenu Mielcarz, druhá za "Sekala" Boguslawa Lindu. ()
Také moc nechápu tak špatné hodnocení, film vystihuje román velice dobře, bohužel, co je pravdu tristní a filmu velmi hodně škodí, je bídná hudba. Nejraději bych za ni odebrala hvězdu, ale zbytek štábu si to nezaslouží. Když srovnáme s americkou verzí, ta je sice skvěle vypravená, ale jedná se o čiré hollywoodské filmařské řemeslo pouze na efekt, s předlohou má málo společného. ()
Kulisy jsou slušné, knihu autora jsem nečetla. Nero je zde nezapomenutelně ztvárněn jako blázen. Události nejspíše vyprávý dle evengelii která byla tolikrát přepisována že pravdy tam mnoho není. A pokud se určité události staly mnohdy jsou špatně pochopeny či přeloženy. Zrod celého slavného hnutí byl plný přešlapů, dnes se můžeme podívat jak to celé dopadlo. Vzpomeňme kolik lidí muselo zemřít za zdeformované představy. Římané jsou zde ukazováni jako ti špatní ale už tolik nejde vidět že slavné hnutí mělo své zásadní chyby. /Nejde zlo oplácet dobrem./ Chybí zde Máří Magdaléna /či zmínka/ která šířila čistší větev hnutí. Děj je nejspíše v dobách kde už vedl jen Petr, který si zakládal na zázracích a nepodporoval sexualitu mezi partnery. ()
Potenciál velký, provedení slabé. 50% ()
Já jsem asi fakt divný tvor, ale film, který zavrhne americké výrazové prostředky (hyperrealistické výbuchy plné barev jako na ohňostroji) a americké příběhové postupy, pro mě není slátanina. Ale ze začátku jsem se mírně nudil. A ten poslední záběr, kdy se víra vrací do MODERNÍHO Říma, bych také škrtnul. ()