Reklama

Reklama

Symfonie strachu

  • Česko Grand Piano (festivalový název) (více)

Tom Selznick (Elijah Wood), nejtalentovanější klavírista své generace, přestal vystupovat na veřejnosti kvůli velké trémě před publikem. Po pětileté pauze, které předcházelo katastrofální selhání na pódiu, se znovu objeví na dlouho očekávaném koncertu v Chicagu, aby zahrál tzv. nezahratelnou část v sonátě “La Cinquetta". V přeplněném sálu před očima dychtivého publika Tom najde zprávu napsanou na okraji notového sešitu: "Zahraj jednu špatnou notu a zemřeš." Nesmí odejít od klavíru, ale musí se dopátrat motivu anonymního odstřelovače a hledat pomoc bez toho, aby to někdo zjistil... (TV JOJ)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (105)

choze 

všechny recenze uživatele

Scenárista zřejmě viděl TELEFONNÍ BUDKU a bezprostředně poté ho přítelkyně vytáhla na koncert klasické hudby, který ho moc nebavil a tak na něm popustil uzdu své fantazii. Bohužel ji na jednu stranu popustil až moc (zápletka je tak přitažená za vlasy, že film prostě nelze brát vážně), na druhou stranu málo (ohrané zvraty), takže režisér i kameraman se mohli snažit jak chtěli, ale bojovali předem prohraný boj s těžce béčkovým scénářem. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,ZAHRAJ ŠPATNĚ JEDINOU NOTU A ZEMŘEŠ!“… /// Koncert vážný hudby jako thrillerová záležitost (ne vole, nehrajou falešně…). Klavírista s tečkou od vodstřelovačky na těle, hlas ze sluchátek určující rytmus (nejen příběhu), akční koncertní kamera… – k neuvěření, jaká se z toho dá vymáčknout atmosféra. Z jednoduchý záležitosti upletenej bič. Stopáž 80 minut snad nezabije ani alergiky na piano se smyčcem. Bavil jsem se, ale tady asi opakování nebude matkou moudrosti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) K filmům si vždycky pouštím klavírní koncerty. 2.) Jsem spíš na ty komorní záležitosti. 3.) Thx za titule ,,krasnyprinc90“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()

Reklama

Bluntman 

všechny recenze uživatele

O GRAND PIANU je velmi těžké psát a zároveň se vyhnout přívlastkům jako "hitchcockovské" či "depalmovské", které patří mezi žurnalistické floskule. Lze jim ale zpětně vrátit význam ukázáním toho, jak tento španělský thriller kombinuje dvě na sebe navazující poetické tradice. Po vzoru děl mistra napětí těží z cíleného prostorového a časového omezení, jelikož se větší část snímku odehrává v jedné budově a čas syžetu se převážně kryje s časem projekce. Za polovinou ale od nápodoby postupů z děl britského barda přejde k záměrně nadsazené hře s jedním prvkem klíčovým (doslova) pro vyprávění. Kombinace obojího není úplně uspokojivá, v recenzi jsem rozvedl, proč tomu tak je (s přihlédnutím k poetickým tradicím, z nichž neoddiskutovatelně čerpá). ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Námět na krátkometrážní film zoufale natažený na 90 minut (úvodní titulky - 4 minuty, závěrečné, velmi pomalé titulky - 12 minut (!), dalších 20 minut trvá, než se vůbec začne něco dít). I když jsou ve filmu dobré momenty, herci jsou nevýrazní, tempo uspávací a zápletka působí spíš jako parodie. Hlavní hrdina je tak fenomenální pianista, že zvládne jednou rukou hrát složitou skladbu a druhou rukou SMSkovat. Ze stropu spadne na jeviště tělo a několik stovek diváků a muzikantů uteče ze sálu, jako kdyby hořelo. Na Telefonní budku to nemá ani náhodou. Kritici Variety se teď moc nevytáhli a jsem rád, že jsem to viděl už před Varama a uvolnil jsem si tak místo pro nějaký lepší film. _____Elijah Wood ale hraje na klavír velmi přesvědčivě, zajímalo by mě, zda je to trik. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Nezklam mě, Tome.“ - „Nezklamu svoje publikum.“ Film, kterým se Grand Piano opravdu hodně inspiroval, tedy Telefonní budku, mám moc rád. Byl jsem proto zvědav, jak se s tím její „hudební remake“ popasuje. Dlouhou dobu mě film bavil opravdu moc. Nadchly mě už úvodní titulky, ty (ne)šťastné náhody mi nepřišly nijak přes čáru, neměl jsem je problém přijmout, napětí a gradování scén fungovalo na jedničku, hudba spolu se střihem dávaly snímku dostatečné tempo a šťávu, Elijah byl jako vystresovaný klavírista maximálně uvěřitelný, Cusackův hlas zase zněl správně „padoušsky“. Moje nadšení však směrem ke konci šlo strmě dolů. Nechci spoilerovat, takže napíšu jen to, že od chvíle, kdy přišlo „pěvecké překvapení“, šel film pomalu ale jistě do háje (nebo možná spíš rychle). Tom byl ve svých „výkonech“ náhle směšný, neuvěřitelný a jeho soupeř zas začal dělat jednu chybu za druhou. Přetažené scény se kupily, úplný závěr to vše (bohužel) jen podtrhl. Rád bych dal 4*, ale kvůli hloupému konci to bude pouze lepší průměr. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (1)

  • Hudbu nahráli čeští hudebníci, konkrétně pražské hudební studio Ve Smečkách. (kriplozoik)

Reklama

Reklama