Gándhí

Velkolepé a chvílemi neuvěřitelně působivé drama, které však trpí jako skoro každý biografický snímek přílišnou zdlouhavostí a potřebou vše do detailu vysvětlovat. Pokud si však ke sledování připravíte pohodlnou pohovku určitě si tuto výpravnou podívanou vychutnáte a to hlavně díky dokonalému výkonu Bena Kingsleyho a úžasné kameře. (25.11.2008)

Nezáživný životopis ve strhujícím podání. U mě nevyhrávají ani tak myšlenky a poselství tohoto "osvíceného" politika a filosofa, ale skrz na skrz prošpikovaná přesná režie s citem pro velkolepost a rozmáchlost. S příběhem už to tak epické není, jen omílá stále dookola známá životopisná fakta, jakoby chodí mezi stránkami autobiografické knihy, kterou čtete jen kvůli tomu, aby jste uměli na zkoušku. Žádná inspirace, či snad snaha o protipólní pohledy, jen vznešený humanismus, který je zde prokazován už dávno známými okatými způsoby. Zdá se mi, že Attenborough umí mistrovsky zachycovat, ale o to hůře sdělovat. Jeho film je precizní, ale přesto prázdný a suchý jako podrobné školní výpisky. Ale co si mě naprosto získalo a přebilo i občasnou scénáristickou nudu, byl naprosto famózní výkön Bena Kingsleyho, jež se řadí mezi ty nejlepší, jež jsem měl šanci doposud shlédnout. Právě díky němu nakonec zaokrouhluji nahoru, i když se ve mě bijí dvě strany, jedna uchvácena režií a druhá podnícena scénaristickou suchostí. Přesto 7/10 (11.04.2010)

Viděl jsem nějaké staré záběry Gándhího, a Ben Kingsley ho zahrál absolutně dokonale. Film ukazujem jak se dá taky dělat politika. Škoda, že Gándhí byl tolik moc jedinečný. Takového charismatického vůdce by v takovém Izraeli, či Palestině potřeboval celý svět. Ale to se samozřejmě nestane, protože Gándhí byl jen jeden, a nikdo podobný už nikdy v politice nebude. A ten film, to je prostě skvělý film o něm. (18.11.2004)

Smrt imperialistům! Tak přesně tohle si ten člověk s neskutečnou vnitřní sílou, hřejivým pohledem a odzbrojujícím úsměvem, praktizující model lidství nenásilím, nepřál. Kromě nepovzbudivého konce je mi líto i repetitivních úseků výpravné nudy, kterými utrpělo moje zaujetí, takže ve výsledku jsem se celkem vžila do Gándhího velké únavy ze zmaru svých ideálů. Škoda tak úžasného výkonu Bena Kingsleyho, který ani na okamžik nedal klesnout důstojnosti skutečného duchovního vůdce... a tak jen z úcty k oběma a několika silným scénám oceňuji výš, než jsem zamýšlela.Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov - úkol č. 4, film, který trvá víc, než 180 minut. (06.06.2015)

Ze zhlédnutí české premiéry (premiérového promítání v tehdejší ČSSR) si pamatuju jedno: v zaplněném kinosále nebyl nikdo, kdo by žehral na délku filmu, komu by vysloveně vadila jeho délka. GÁNDHÍ byl velmi pozorně sledován takřka bez výjimky a se zatajeným dechem. Pomalé tempo bylo přiměřeným tempem, scénář klíčových scén, zejména bitevních, nebyl nikým zpochybňován. I tehdejší kritika film chválila a v tomto případě poprávu zdůrazňovala jeho všelidské ideové poselství. Nechci tu opakovat již vyřčené soudy. Ale osudem kohokoliv z nástupců obou protagonistů tohoto ztvárnění gándhiovské látky, bude-li chtít zachovat jeho srozumitelnost pro evropského diváka, je právě tato jakoby dokumentarizující metoda, v níž fikce splývá s fakty do jednoho samozřejmě sourodého celku, základním východiskem. Existují i jiná tempa než evropská, existuje i jiné vnímání času a života než to naše. A existuje také kvalita, která sice nesplývá zcela s naší představou o životě a díle neevropské osobnosti, zato však prostřednictvím skvělých hereckých výkonů evokuje prostředí, které pro nás, Evropany, není ani nezajímavé, ani neatraktivní. A nabízí zážitek, na který se nezapomíná ani po desetiletích. (Stranou ponechávám fakt, že ani dnes toto klasické dílo není dostupné pro českého diváka na DVD nosičích.) (01.03.2008)