Un condamné à mort s'est échappé ou Le vent souffle où il veut
A Man Escaped
A Man Escaped or: The Wind Bloweth Where It Listeth
Režie:
Robert BressonScénář:
Robert BressonKamera:
Léonce-Henri BurelHrají:
François Leterrier, Charles Le Clainche, Maurice Beerblock, Roland Monod, Roger Planchon, Jacques Ertaud, Jean Paul Delhumeau, Roger Treherne (více)Obsahy(1)
Francouzský umělecký film s okupačním námětem. Zpracovává skutečnou příhodu člena francouzského podzemního hnutí, který byl Němci dopaden, uvězněn a odsouzen k smrti, kterému se však v poslední chvíli před popravou podařilo z věznice uprchnout. Poručík Fontaine, tak se jmenuje hrdina tohoto filmu, se ani v nejtěžších chvílích samovazby nepoddává osudu. Je odhodlán bojovat do poslední chvíle za svůj život. Primitivním nástrojem, zhotoveným z železné lžíce, si začne připravovat cestu k útěku. Někteří spoluvězňové ho povzbuzují, jiní jej považují za šílence. On však věří a tato víra v možnost nového svobodného života mu dodává sil i v nejtěžších chvílích. Když je již vše připraveno k útěku, dostává Fontaine do cely spoluvězně. Nejprve se domnívá, že je to německý špicl, který mu má otevřít ústa. Chvíle, kdy v krajním zoufalství uvažuje, má-li tohoto hocha zabít nebo vzít s sebou, patří k nejsilnějším scénám filmu. Konečně se rozhodne k druhému řešení, které mu vlastně zachrání život: s hochovou pomocí projde tam, kde by sám neprošel a oba se dostanou na svobodu. (Filmový přehled)
(více)Recenze (80)
Francouzské drama natočené podle skutečné události pojednávají o útěku odhodlaného muže z nacistického vězení v Lyonu. Mladý poručík Fountain, člen francouzského podzemního hnutí, je pevně rozhodnut učinit vše pro úspěšný útěk. Hlavní hrdina F. Leterrier, jenž se později proslavil jako režisér, zahrál svou ojedinělou roli naprosto skvěle, téměř dokonale ztvárnil vězně, jenž se vyznačoval nebývalou trpělivostí a rozvahou a jenž se z náhodné naděje propadá do zoufalství a naopak. Velmi působivé bylo též jeho dilema, zda do svého nebezpečného podniku přijmout neznámého spoluvězně. K nejzajímavějším scénám řadím práci na únikovém otvoru pouhou lžící či tvorbu pomůcek při útěku, čili lana a háků. Snímek je natočený vskutku skvěle, po pomalejším začátku se postupně zvyšuje napětí a v závěru už divák kouká s otevřenými ústy. Přesto se domnívám, že o rok mladší Le Treu (Díra), žánrově velmi podobný snímek, je nepřekonatelná. To však nic nemění na tom, že K smrti odsouzený patří mezi nejlepší útěkové filmy, jež jsou měl dosud čest vidět. ()
Minimalistický a komorní film s velkým množstvím napínavých scén, při nichž je poutavě zobrazeno i jakým způsobem hlavní hrdina utekl. Ve filmu se vyskytuje velmi málo postav a tak má divák šanci pomalu vstřebávat atmosféru, která mezi postavami panuje a všímat si psychologických portrétů postav samotných. Práce kamery je naprosto dokonalá a hrátky se stínem jsou neuvěřitelně zručně vytvořeny. Herce musím taktéž pochválit. Skvěle vytvořený film s minimálním množstvím užitých prostředků. ()
Příběh hrdiny, francouzského odbojáře, poručíka Fontaina, který byl uvězněn v pevnosti Montluc v Lyonu. Jedná se o špinavou věznici, přísně střeženou gestapem a jejich francouzskými posluhovači, takže útěk je skoro nemožný. Fontaine je stejně jako ostatní zavřen ve skromně vybavené cele 2x3 m. Pomocí klepání a útržkovitých rozhovorů při pochodu na dvůr nebo v umývárně se dostane do kontaktu s ostatními spoluvězni, například s Orsinim, se kterým spojí své síly při pokusu o útěk. Orsini je ovšem vyslýchán gestapem, a nakonec zastřelen ve své cele. Jo, skopčáci stříleli vězně v celách, aby vyvolali v ostatních pořádný strach. Fontaine najde slabinu ve dveřích do své cely, povede se mu uvolnit pár prken a díky hlídkování vězně z cely naproti jej nepřistihnou. Postupně zjistí, že jediná možnost útěku je přes střechu a terasu. Vymýšlí různé způsoby výroby lana z drátů omotaných kolem cáru přikrývky, ale to se ukáže jako příliš slabé. Naštěstí dostane balíček plný oblečení, a tak se mu podaří vyrobit pořádně silné a únosné lano. Hák si opatří z rámu na lampě. Jeho bojovnost, nebojácnost a vynalézavost byly prostě neuvěřitelné. Posléze je odsouzen k trestu smrti za špionáž a teroristické akce, takže má jasno – stejně mě zastřelí, takže musím utéct. Na poslední chvíli mu však dají do cely spoluvězně mladého Josta, o kterém panuje podezření, že bude donášet Němcům a v jeden okamžik v umývárně to tak vypadalo. Tak si jej Fontaine pořádně prověří a přesvědčí je o tom, že Němci musí válku prohrát. Usoudí, že mu může věřit a rozhodnou se utéct společně. A tím začíná nejnapínavější část tohoto už tak napínavého válečného thrilleru – útěk po střeše, likvidace strážného a přelézání po laně mezi dvěma vysokými zdmi, kde se pohybuje hlídka na kole. Film má dost pochmurnou, depresivní atmosféru, která vyobrazuje beznaděj všech, které nacisti zatknuli kvůli odbojové činnosti. Hlavní hrdina si bezesporu zaslouží respekt za svou houževnatost a vytrvalost. Dost odvážné od něj také bylo to, že si ponechal na cele pečlivě schovanou tužku, za kterou hrozilo zastřelení. Také je zde vidět jistá soudržnost a spolupráce všech vězňů, kteří věřili v myšlenku svobodné Francie. A Fontaine dost dobře věděl, že Němci válku prohrají a kolaboranti pak budou bez milosti zastřeleni. Možná, že právě tím přesvědčil mladého Josta, že by měl utéct s ním a ne na něj donášet. "Vítr fouká tam kam chce" ()
Geniální! ()
Mrazivě napínavý, přestože divák ví jak to dopadne. Japato? ()
"Krása tvého filmu nebude v obrazech, ale v nevyslovitelném, které budou vyzařovat." Životní dílo Roberta Bressona a jeden z nejlepších francouzských filmů vůbec. Už úvodní jízda automobilem a záběry na ruku, která váhavě míří směrem ke klice a zase se od ní vzdaluje, je tak krásně hitchcockovská. Celý film je napínavý a nenudíte se ani vteřinu. Náš režisér Jan Němec patřil k jeho velkým obdivovatelům : "Je to pokus o čistý film. Uvnitř je ohromný dramatismus. (...) Půjčil jsem si šestnáctkovou kopii na střihačský stůl a tam jsem si, záběr po záběru, udělal celý technický scénář. Filmový pás jsem pořád zastavoval a zaznamenával jsem si nejrůznější podrobnosti, hlavně kde je celek, polodetail, co rekvizity - kdy a kde se objeví klíč, dláto, zlomek dveří v cele. Strávil jsem u střihacího stolu čtrnáct dnů." ()
Subjektivni vypoved francouzskeho vezne, jehoz konec je diky nazvu predurcen. Presto, i kdyz zdanlive neni co resit, je dramaticky film napinavy, jako kdybyste zacali pochybovat, zdali se to skutecne povede. Pripravy utoky spojene s monology hlavni postavy, syroveho opakovani rutinni cinnosti s nadechem smrti jsou bez chyby. Pridanim spoluvezne trochu film ztraci na dechu, ale jinak by se utek nezdaril... ()
Film o neskutečně silné vůli, odhodlání, odvaze a vůbec o všech základních lidských hodnotách, které se nejvíce projeví právě v těchto situacích (vězení, koncentrační tábory atd.). Po filmařské stránce není co vytknout, výborná atmosféra, prostředí, opakování stále těch stejných scén a momentů pořád víc a víc posiluje celkový dojem z celého snímku - který je na konci opravdu velice silný a věrohodný. Ještě nikdy jsem nebyl tak napjatý, když jsem sledoval někoho jak "dlabe lžičkou dveře". Prosté, ale přesto geniální. ()
Děj je minimální. Dlouho plánovaný útěk z nacistického vězení. Celý snímek však je paradoxně "velmi rozměrný". Nikoli vizuálně (cela byla naopak malinká) či nějak technicky, spíš "do vnitřka", "do středu dění". A to hlavně kompozicí, která je skutečně mistrovská, snad až nedostižná. KAŽDÝ záběr je PŘESNĚ tak, jak má být!!! (Trochu mě rušilo jen to rozpačité "herectví neherectví".) /thumbs up/ /86%/ ()
Surově autentické, využívající maximální potenciál skromného, prostého, uzavřeného a neustále opakujícího se prostředí, navozující maximální pocit komorného vězeňského dramatu. Díky nehercům ještě více realistické a uvěřitelné. Místy až moc chladné, odtažité a chvilkama stereotypní, ale neustále precizní, přeměňující jednoduchost v nezapomenutelný naturalistický vězeňský útěk hlavní postavy. V jednoduchosti je prostě krása a Bresson tento pojem dotáhl téměř k dokonalosti. ()
Jak píše Valušiak, hlavní způsob, jakým nástup zvuku negativně ovlivnil filmovou formu je "zatěžkaná přízemní popisnost, tolik vzdálená vzletné obraznosti a stylizaci němých filmů." Tento snímek, ačkoliv přišel dobrých třicet let po nástupu zvuku, je toho nehezkým příkladem. Jeho drásavá verbálnost (využívající nezúčastněného zpětného voiceoveru hlavního hrdiny namísto subjektivnějšího a dramaturgicky bohatšího vnitřního hlasu) navozuje až dojem nuzných podmínek produkce, znemožňujících zachytit lokace vězení vizuálně. Ale i kdyby to byl ten případ, existuje bezpočet kreativnějších způsobů jak domnělý prostor ve filmu vytvořit a příběh celkově fabulizovat asociativnějším a napínavějším způsobem. ()
#650 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/27848-a-man-escaped ()
Pro mě celkově zajímavé a nevšední. ()
Neuvěřitelná záležitost tento snímek! Už z názvu víme co se bude dít, přesto jsem celou hodinu a půl napjatě sledoval každý záběr, výborné hraní, promluvy hrdinova nitra a jeho přípravu k útěku. Film je oproštěný od zbytečných dialogů a děj se neustále posouvá vpřed. Skvělá práce! ()
Čistý film, ktorý nemá potrebu diváka manipulovať, vplývať na jeho emócie vychytralými kamerovými trikmi a diktovať mu čo má cítiť emočnou manipuláciou, idealizáciou hrdinu a vysvetľovaním posolstva v záverečnom monológu. Pre niektorých ľudí sa preto Un Condamné... môže zdať byť filmom o púhom úteku z väzenia pred nacistami počas okupácie Francúzska. Okrem náboženského motívu ktorý bol pre mňa menej zaujímavý je nutné uvedomiť si že vo filme vôbec nejde o fyzické väzenie, ale väzenie mentálne. Každý máme vo vnútri svojej mysle väzenie ktoré nám bráni stať sa skutočne voľnými a naplniť naše sny a plány. Un Condamné... je filmom o prekonaní vlastného strachu a rozbití vzdušných zámkov ktoré nás zväzujú. Pomerne častou kritikou filmu ktorú som videl je, že väznitelia sa správali nelogicky a spravili tak útek ohromne jednoduchým. Ak sa na film dívate zo symbolické hľadiska dáva to naprostý zmysel, Bresson hovorí že jediný kto ti stojí v ceste pri dosiahnutí svojich cieľov si ty sám. Väzenie našich myšlienok a presvedčenia že niečo nedokážeme sa skutočne dokáže zhmotniť v celu ktorá nás zväzuje a nedovoľuje nám žiť tak ako by smesi želali. Ak veríš tak ako ostatní väzni že prekážka sa nedá zvládnuť bude to skutočne hrozivá vysoká stena ktorá sa nedá preliezť, ak však budeš veriť v svoje schopnosti každá prekážka sa dá pokoriť, preto pre Fontainea jeho väznitelia nie sú tak veľkou hrozbou a nebránia mu v realizovaní jeho plánu. Vyslobodiť sa z cely reálnej či metaforickej, to je vecou každého jedinca bez ohľadu na vonkajšie faktory, a na šťastie a osud sa vyhovárajú len lenivci a zbabelci. Un Condamné... je taktiež filmom o nádeji. O neochvejnej viere hlavného hrdina že aj po tej najtemnejšej noci môže prísť nový úsvit. O vôli žiť a nie len žiť ale byť voľný, o túhe vybojovať si späť svoj predošlý život. Práve nádej je to čo Fontainea dostalo z cely, mohol sa z nej dostať ktokoľvek z ľudí vo väzení ale on jediný veril že je to možné. Svet ako vôla... Rovnako sa jedná o fascinujúce štúdiu hlavnej postavy. Fontaine je chladný, flegmatický, svoje odsúdenie a očakávaný trest smrti zvláda pokojne a s pokorou. Práve jeho praktikalita a nepodliehanie panike je to čo z neho robí takú fascinujúce postavu. Tam kde iní prepadávajú zúfalstvu a strácajú nádej, Fontaine si takmer bez emócií, metodicky ide za svojim cieľom a naplňuje svoj plán úteku. Do bežného života z toho plynie jednoduché ponaučenie že náročné stresové situácie máme najlepšiu šancu zvládnuť s čistou hlavou a bez podliehania prehnaným emóciám. Následkom tohto ale Fontaine pôsobí menej ľudsky, takmer sociopaticky a zobrazuje nám viac stroj zrodený k naplnenia určitého cieľa ako skutočného človeka ovplývajúceho emóciami a citmi. Ponúka sa tak zaujímavý náznak nutnosti obetovať časť samého seba a svojej duše pre dosiahnutie úspechu či nutnosť zabiť svoje staré, uväznené ja pre dosahnutie nového, voľného. ()
Úžasná filmařina, ukazující navíc smrtelně vážné téma. ()
Fontainův útěk není ani zdaleka tak mocně zpracován jako ostatní (mladší) vězeňské útěky, přesto je díky svému prostorovému asketismu zřejmě nejvýstižnější. Celý film se otáčí kolem odsouzeného, to on je alfou a omegou celého snímku a mimo několika okolních detailů se kromě něj vlastně nic ve filmu jiného neděje. I ty malé střípky okolí, které Bresson dává na odiv, působí takřka inertně na přesvědčení a duši Fontaina. U Bressonových filmů je uplně jedno, že postrádají hutnější gradace a vyvrcholení. ()
Nadhera ()
Neobvyklej film když se teda člověk nepodívá na rejžu. Kompletně ořezaný na kost. Skvělej detail. Snahy uniknout Náckama uvězněnýho člověka. Potrét lidskýho vzdoru, víry, odolnosti a vynalézavosti zformovanýho skrz jeho vykořisťování. Prakticky Shawshank bez bullshitu okolo. ()