Gomora

Před pár lety jsem viděl film Suburra od režiséra jménem Stefano Sollima. Byl jsem z něj nadšený a jméno režiséra jsem si zapamatoval a přidal si jeho seriál Gomora do chci vidět. První série byla fantastická. Opět se podařilo vytvořit především výtečnou atmosféru, která je sice značně depresivní, ale také dle mého velmi autentická. Režisér ze skvělých prvků (hudba, obsazení, herecké výkony, správný mariánský příběh) dokázal stvořit perfektně fungující celek, který dokáže postupně diváka vtáhnout a místy doslova přikovat k obrazovce. Uvažoval jsem i o maximálním hodnocení a s chutí si pustil i druhou sérii. Ta se z počátku rozjíždí pomaleji a místy mi přišlo, že ji tvůrci uměle natahovali, což se pro mě jevilo jako vůbec první výtka. Postupně se ovšem všechno rozjelo, aby i druhá série nabídla perfektní gradaci. Možná to vyzní jako protimluv, ale přesto, že se mi první dvě série nakonec velmi líbily, vyvolaly ve mně vlnu emocí, přinesly spoustu nezapomenutelných postav a vtáhly mě svou výtečnou atmosférou, tak se do dalších sérií už nepustím. Za prvé, projekt opustil režisér Stefano Sollima a hlavně se obávám snahy o zbytečné natahování úspěšného projektu a o klasickou šablonu „bylo to úspěšné, tak to budeme opakovat tak dlouho, dokud to bude vydělávat“. Toho se dočkat nechci. Také většina postav už tam vlastně pokračovat nemůže. Proto sledování ukončím skvělým hodnocením těsně pod maximem a s dobrým pocitem, že jsem viděl perfektní seriál, který se druhou sérií svým způsobem velmi dobře uzavřel. (23.02.2024)

Gomorra se pro mě řadí k seriálům Perníkový táta, Narcos a Hra o trůny. Podobnost všech vystihuje fakt, že jsem se nedokázal od sledování odtrhnout a hltal jsem každý díl na 100 %. Autentičnost prostředí, Neapol vykreslená přesně tak jak to tam opravdu chodí (mám potvrzeno od jedné mojí klientky) a ta propojenost a vztahy mezi jednotlivými osobami, to je přesně to, o čem tady mluvím a proto jsem také zmiňoval výše uvedené seriály (Hlavně například Perníkový táta). Seriál ze současnosti z reálného prostředí, kde se odehrávají všechny intriky, vraždy a vyvíjí se vztahy mezi jednotlivými postavami. Je až s podivem, s jakou lehkostí se tvůrcům Gomorry podařilo "budovat" to drogové impérium od dealování pár gramů na místních pláccích až po ovládání trhu s nemovitostmi a zasahování do vysoké politiky. Já vždy ocením moment, kdy díky perfektnímu scénáři dokážete jednu postavu nejdříve nenávidět, pak s ní sympatizovat, abyste si nakonec přáli její smrt - a takových je tady spousta. Vážně prvotřídně natočený totální hnus, doporučení všem..................moje hodnocení = 10 z 10. (21.05.2023)

Plnou palbu nedám asi jen proto, že první dvě série jsou nekompromisní studie Neapolského podsvětí ve kterých nelze držet palce jediné postavě a jeden pořád kroutí hlavou nad debilitou celého toho systému.. a ve třetí sérii, kdy si scénáristi začínají hrát s vývojem postav a méně dokumentárním dramatickým obloukem, už to zase nepůsobí tak autenticky a syrově... Každopádně je to ale neuvěřitelnej mástrpís, který zasazuje údernou tečku mezi oči každému kdo by snad měl naivní představu o tom, že v evropě roku 20(18) přece žijeme všichni civilizovaně, náš život má cenu, prachy nejsou všechno atd atd.... Už jen ty monstrózně zrůdné paneláky na okraji Neapole vypadají, že mají primárně sloužit jako bezpečná útočiště pro zločinecké struktury. Tohle se přece nestaví proto aby v tom žili důstojně civilizovaní lidi... (20.01.2019)

Přiznám se, že původní stejnojmenný film z roku 2008 jsem kdysi se značným zklamáním nedokoukal do konce (možná to v budoucnu napravím). Tento seriál je však úplně jinačí kafe! Ti, kteří očekávají stoprocentně věrnou sondu do fungování Camorry a životě v dnešní Neapoli, budou možná malinko rozčarovaní. Seriál totiž v mnoha ohledech až příliš tlačí na pilu co se týče akce a dějových zvratů. Já to přičítám hlavně tomu, že není možné nacpat komplexní dílo do pouhých 12 padesátiminutových dílů (pokud toužíte po detailně propracovaném mafiánském seriálu, musím vás odkázat na geniální a ničím nedostižitelné The Sopranos - je však nutné počítat s 86 částmi). Gomorra stojí na napětí, syrovém zpracování, soundtracku a hlavně hereckých výkonech. Proměna Salvatoreho Esposita z obtloustlého, rozmazleného, ufňukaného a naprosto nemafiánského blbečka v ještě více nesympatického, za to však tvrdého a nekompromisního sviňáka, zasluhuje velké uznání. Konec dvanáctého dílu slibuje velmi slibnou druhou sérii, na kterou už teď netrpělivě čekám. P. S. Parádnější MILFku, než Mariu Piu Calzone, asi na obrazovce dlouho neuvidím :-D (05.01.2016)

Ač nejsem žádná velká fanynka mafiánských posezeníček, tenhle seriál je naprosto skvěle postavený - a to hovořím o všech čtyřech sériích. Rozjezd je vždy pomalý, tempo zdánlivě hlemýždí, ale posléze natolik drásavé, že vás předkládané osudy a jejich dilemata, rozhodně nenechají chladnými. Násilí je tam sice jaksi z definice na denním pořádku, ale není samoúčelné, vždy je v rámci příběhu a logiky. Celou dobu sice sledujete zločince, ale dostanou se vám pod kůži. (08.11.2019)