poster

Vyšší moc

  • francouzský

    Snow Therapy

  • dánský

    Force Majeure

  • švédský

    Turist

  • norský

    Turist

  • slovenský

    Vyššia moc

  • anglický

    Force Majeure

Drama / Komedie

Švédsko / Francie / Norsko / Dánsko, 2014, 120 min

Komentáře uživatelů k filmu (201)

  • ORIN
    ****

    "Jako tzv. vyšší moc bývá zpravidla označována objektivně nepředvídatelná a objektivně neodvratitelná náhoda. Někdy však je tento termín chápán úžeji a rozumí se jím pouze tzv. vnější neodvratitelná náhoda, která nezávisí na vůli jedné ze stran. Zjednodušeně řečeno: Vyšší moc znamená nepředvídanou výjimečnou situaci nebo událost, kterou nemohou strany ovlivnit, která brání některé z nich v plnění jejích povinností a která není způsobena její chybou nebo nedbalostí. Jedná se o jakousi překážku ve splnění závazku. [...] Vyšší moc tak typicky nezávisí na vůli ani jedné ze stran, nelze ji ovlivnit a v zásadě ani předvídat. Můžete si pod ní představit například různé přírodní události a kalamity." ***MOŽNÝ SPOILER*** Jinými slovy muži skrz lavinu (záměrně odstřelenou) bylo zabráněno v plnění povinnosti otce, a proto uprchl :). To je samozřejmě napsáno v nadsázce, stejným způsobem je ale potřeba vnímat i celý film, který je protknut švédským humorem ala Roy Andersson. Jednotlivé dny zimní dovolené jsou brány jako kapitoly, kdy každá z nich je uvozena dosti okázalým informačním titulkem a působí jako takové experimentální, terapeutické cvičení na pokračování. Östlund považuje diváka jako sobě rovného, jako distančního pozorovatele-terapeuta-psychologa. Během dlouhých, výhradně statických záběrů mu předkládá kompozičně promyšlené obrazy s vycizelovanými a vypointovanými dialogovými pasážemi (často o genderovém postavení muže a ženy v rodině). V podstatě celým filmem prostupuje téma genderové analýzy rodiny (role matky, role otce), etických a morálních dilemat (o míře sebereflexe a psychologické síle a schopnosti přiznat si vlastní chyby/selhání), která v divákovi vyvolávají určitá očekávaní, jež jsou v závěru narušena a převrácena naruby. Podvratná hra s diváckým očekáváním je vlastně asi hlavním a jediným důvodem určitého odporu částí diváků. Mně to tak zásadní nepřišlo, abych Vyšší moc odmítl, zároveň ale nemám u filmů příliš rád, když si režisér diváka povodí jako Messi půlku obrany. Kronika rozpadu manželství zůstává nenaplněna, přesto 4*.(24.10.2014)

  • Havenohome
    *****

    Deštrukcia švédskeho snu vo francúzských Alpách. Moderná spoločnosť nikoho pred tragédiou nezachráni.(16.10.2014)

  • mcb
    *****

    Až bergmanovsky analytická studie manželského rozkladu, která maximálně vytěžila rozmáchlé, ale zároveň intimní prostředí luxusního horského hotelu. Lavina skrytých emocí, které se skrývají pod povrchem, zároveň tematizuje dnešní krizi maskulinity, jíž režisér zachycuje pomocí vícevýznamových pasáží a chladně vycizelovaného realismu, jenž si nezadá s perfekcionismem Davida Finchera. Östlundův nejlepší snímek.(15.1.2017)

  • Deschain
    ****

    (Kino Film Europe - Be2Can - 11.10.2014)(11.10.2014)

  • Jansen
    *****

    Podvratná hra s očekáváním diváka na všech úrovních percepce. "Divácky přístupný film?" Totální šok, něco takového bych po Hře od Östlunda v životě nečekal.(14.10.2014)

  • ARI50
    **

    Zimní drama u kterého jsem čekal plno emoci ale dostal jsem hodně slabý pokus, aspoň okolí bylo krásne.(25.12.2018)

  • vypravěč
    ***

    Syntetický snímek přesvědčivým vyprávěním manželského zlomu (způsobeného selháním otce) znázorňuje celou řadu aktuálních civilizačních krizí, a varovně odhaluje převážně nepřipouštěnou pravdu, že globální katastrofy mají původ v chování jednotlivců. Ve snímku se prolínavě střetají konflikty dětství a dospělosti, jazyků (řečí národních i intimních mluv), současné potřeby být sám i s někým, mluvit i mlčet (a mlčení sdílet), postřehovat svět bezprostředně a zprostředkovaně, a především relativizace pravdy. Do toho se přimíchávají obrazy nezdravých, ba zhoubných civilizačních návyků – mj. spolehu na média zprostředkovávající skutečnost a negující její hmatatelnost, neschopnosti vychovávat, integrovat rodinu a jednotit i sebe samého roztříštěného v čase svévolně plynoucím – a celek tak zákonitě navozuje dojem naprosté apokalypsy, kterou ovšem relativizují a zintimňují komediální prvky… Stále tak zůstává otevřena cesta do ještě horšího traumatu, než které se rozevřelo při banálním obědě tváří v tvář smrti, které jen zdánlivě uzavřel pár divadelních etud v samém závěru… PS: Zvláště oceňuji, jak se během filmu proměňovala postava otce, ze sebejistého, nepostradatelného muže zbyl jen dospělý, a co hůř moderní dospělý neschopný lítosti, jíž jednou by se dokázal ze své viny znovu vyrůst a dozrát. Slzy, z nichž se rodí, zúrodňují zatvrzelou půdu srdce, a neschopnost plakat svědčí o naprostém okorání i nezodpovědnosti.(14.4.2018)

  • Frajer42
    **

    Čekal jsem podstatně odlišný film, kde bude rodina konfrontována s nějakou přírodní katastrofou a bude muset bojovat o svoje životy. Na jednu stranu jsem rád, že mě tvůrci překvapili. Na stranu druhou nejsem až tolik rád, čím mě to překvapili. Celou stopáž jsem byl v očekávání, že se stane něco hrozně brutálního, nečekaného a úžasného a ono se zkrátka nestalo. Rodinka je sympatická, prostředí je krásné, na scénu si odskočil dokonce i Tormund z Her o trůny. Jen se to prostě celé točí pouze kolem mírné manželské krize. Kdy manželka za hudebního doprovodu Vivaldiho zjišťuje, že osoba kterou si kdysi vzala se pomalu proměňuje v někoho jiného. Není to vyloženě zlé. Nevyhledávám filmy tohoto typu, přesto jsem na dané téma viděl hromadu lepších záležitostí. Lepší dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR.(22.3.2017)

  • Khalesi
    ****

    Dnes žijeme vo svete v ktorom je mužská časť populácie neustále konfrontovaná s rastúcou samostatnosťou a kompetenciami ženskej časti. Argument, že je muž vyťažený v práci už dávno nie je relevantný, pretože žena často buduje vlastnú kariéru a do toho sa stíha starať o domácnosť aj potomstvo. Pre moderného muža sú tieto fakty často spúšťačom pocitov frustrácie a pochybností o vlastnom mužstve a postavení v rodine a aj spoločnosti. Myslím, že veľmi často práve tento fakt, ktorý so sebou civilizácia a emancipácia priniesla, je príčinou partnerských kríz a rozchodov. Niekto by si mohol povedať, že manžel bol neschopný a žena hysterická a malicherná. Alebo z iného uhlu mohla manželka vyzerať zodpovedná a schopná oproti zbabelému manželovi. Pravda je všade a nikde, pretože sa za tým skrýva o mnoho viac. Emancipácia priniesla zo sebou mnohé pozitíva, ale stavia ženy do rolí nadľudí, ktorí musia zvládať všetky ťažkosti všedného života a zároveň byť dokonalé matky a manželky, upravené, sexi a seriózne zároveň. Takýto tlak zapríčiní akurát to, že sú ženy často podráždené a zbytočne posadnuté pocitom kontroly nad celým svetom, ktorý tvorí pre ne práca partner a deti. Muži sú vnímaní ako rovnocenní, ale sami sa často cítia nerešpektovaní až kastrovaní ženou, ktorá je stavaná na úroveň hlavy rodiny. V prípade hlavných hrdinov bola situácia vyhrotená tým, že medzi nimi evidentne viazla komunikácia a neboli schopní tolerovať vzájomné nedostatky. Manželku sklamalo jednanie manžela a naopak jeho zase ponižovalo, ako manželka rozoberala situáciu pred priateľmi, keď on by najradšej zamietol celú vec pod koberec. On nebol schopný priznať svoju vinu a ona nechcela ustúpiť ani o milimeter a naďalej v ňom živila pocit neschopnosti. Všetko mohlo dopadnúť lepšie, keby vzťah nebol narušený, možno by sa všetko odohralo inak, alebo by spolu našli nejaké riešenie. Lenže za daných okolností mala žena pocit, že muž, ktorého si vybrala skrátka nie je schopný zaistiť bezpečnosť jej a ani jej detí. Manžel prepadal pocitu sebaľútosti a odmietal prijať za celú situáciu zodpovednosť. Ako ďaleko asi je schopné takéto manželstvo fungovať? Nehľadiac na to, že dve deti nejavili skoro žiadne známky rešpektu voči rodičom a ich rozhodnutiam, do konca sa snažili prevziať kontrolu nad situáciou, pretože necítili autoritu a správanie rodičov sa im zdalo absurdné. Všetko toto a ešte o mnoho viac, absolútne geniálne sfilmované s tiesnivou atmosférou a bravúrne použitou hudbou ( od tejto chvíle mi vyvstane snímok pri každom posluchu Vivaldiho ) a o nič horšou kamerou. Prostredie horského hotela uprostred zasnežených kopcov evokovalo pocit, že niet úniku a lavína bola ako kríza neúprosne devastujúca všetko čo sa jej postaví do cesty. Myslím, že koľko divákov, toľko názorov a dojmov. Vo svojom žánri vynikajúce a musím doporučiť.(27.8.2015)

  • Tatannka
    *****

    LOL(17.9.2018)

  • Mulosz
    *

    Kokotina(13.10.2014)

  • ScarPoul
    ****

    No hej, je to situácia, ktorá bytostne naserie. Ale spôsob s kým si ju Ostlund rieši je pomerne zábavná. Neistota sa šíri ako nejaká zákerná choroba do okolia, vytvára pretváranie pôvodných hodnôt a to všetko v pôsobivej izolácií Francúzskych Álp. Filmy, ktoré to hrajú na civilnosť a ktorým v rovnakej miere nechýba poetika mám rád. Nemá to síce pre mňa takú silu ako jeho predchádzajúce Play, ale ako dobre mierený konštrukt na postoj rodiny tvárou tvár nepredvídateľnej udalosti to funguje. Hoci koniec je už slabším odvarom správnych rozhodnutí, krásne uzatvára kruh a vývin postáv, ktoré sa snažia v celom tom emocionálnom guláši nájsť správnu cestu.(19.4.2019)

  • Philippa
    **

    "Já sám jsem obětí svých instiktů." Herci odvedli dobrou práci a myslím, že víc prostoru prostě neměli, kameraman je též hoden ocenění. Režiséra bohužel už pochváliti nemohu...snažil se dostat do filmu příliš mnoho, cítila jsem jeho velkou snahu zaujmout a na můj vkus tlačil na pilu moc. Zvláště poslední scénou s autobusem mě doslova už naštval. Představte si, že lyžujete..krásná zasněžená krajina, pěkný počasí, kopce bez lidí, klid....a vy mechanicky střiháte oblouky, sem tam si řeknete to je paráda, večer si zajdete do baru.....a nebo se zkusíte naladit na přírodu a na ten kopec co je pod vámi, poslouchat co ticho říká, co říká hora, co je pod vrstvou zmrzlého sněhu...to je zkrátka úplně jiný zážitek....myslím že k pravdivosti stačí skutečně málo, ale chápu, že to "málo" je téměř nadlidský úkol najít...někdo to umí a Ruben to není (zatím).(7.10.2014)

  • Kaluž
    ****

    Prvotřídní bergmanovka pro současné generace.(18.9.2018)

  • Othello
    ****

    Archetyp severského rodinného dramatu, na který se dá zkrátka spolehnout. Tentokrát dostává sodu pozice muže ve společnosti a hlavně očekávání a představa o tom, jaký by měl daný muž být. Tomas před domnělou lavinou vezme čáru jako první, ba ještě nezapomene vzít si s sebou ze stolu mobil, následně se k tomuto činu veřejně nehlásí a ještě se pokouší získat v tomto tématu iniciativu nad ženou. Nijak zvlášť ještě rodinné pohodě nepomáhá dorazivší čerstvě rozvedený Tomasův přítel s jeho dvacetiletou hajtrou a zarostlým charismatem týpka, co si může dovolit mít tak nějak všechno na háku. Jediný okamžik, kdy Tomas dokáže svoje mužství nějak exaltovat je na neuvěřitelné atavistické kalbě, kde po sobě zpocený polonazí chlapi lejou piva a blejou, do čehož jim bliká stroboskop a duní techno. Problémem dané situace je také zasazení, kdy luxusní horské letovisko sice skýtá mnoho možností k realizaci, zábavě a relaxu, ale v dlouhý statických záběrech nám postupně dochází, že žádné z postav tam nic nepatří, nemá tam svůj kout a místo, kde by se mohly uvolnit. Oproti občasné hysterii na imdb, kde se chlapi bojej o svoje přirození a krejí se za větami "it is male-bashing feminist bs" v tom spíš vidim docela optimistickou a věrohodnou sondu k zamyšlení, která v zásadě řiká: "rodina tě vykastruje, ale je třeba se přes to přenést a mít to všechno tak nějak v piči".(12.5.2015)

  • Lukrecie
    *****

    Co může způsobit taková lavina? Lavinu věcí..... velmi zajímavé psychologické drama, film působí klidným dojmem, jako že se nic neděje a přesto se děje velmi mnoho - uvnitř, pod povrchem! + bonus navíc nádherné scenérie francouzských Alp.(20.8.2015)

  • silentname
    ****

    Osobne film, na ktorý sa veľmi dobre pozeralo a hlavne mal v sebe jedno veľmi zaujímavé a dobré posolstvo. A občas môže jedno rozhodnutie stáť skutočne veľa. A čo človek potom musí spraviť, aby všetko napravil? Najmä ak nadobudol pocit, že sa vlastne nič nestalo? To je ťahač tohto filmu a myslím si, že to zvláda veľmi dobre. Kríza medzi manželmi veľmi ovplyvňuje aj ich deti a postupne začínajú citiť, že niečo nie je v poriadku. Film dobre vyzerá, má dobré postavy, je zaujímavý a rovnako sa mi aj páči jeho posolstvo. Myslím si, že je to film hodný vášho času.(21.5.2015)

  • Dont
    ****

    Možná zbytečně dlouhý úvod a některé záběry rozhodně delší než musely být. Vrcholem filmu byla návštěva na hotelu, kde perlil Kristofer Hivju, jeho „obhajoba“ a hledání akceptovatelného vysvětlení „lavinové situace“ snímku hodně pomohly, pozitivní energie se přenesla i do dalších pasáží, např. nočního rozhovoru s výrazně mladší partnerkou nebo chlapské lyžovačky. Nejen kvůli pozadí zasněžených francouzských Alp chladná severská vztahová konverzačka se zajímavým kontrastem tichých pasáží a hlasitých hudebních motivů (Vivaldi).(5.2.2015)

  • Morholt
    ****

    Tisíckrát se můžu zapřísahat, že mě by se nic podobného nestalo, ale jen Bůh ví, jak bych se v podobném případě zachoval. Tím, že se film nesnažil otcovo počínání kategoricky odsuzovat, mi byl sympatický. Na druhou stranu chápu postoj matky a dokážu si představit, že podobná událost může dosud fungující vztah totálně zničit. A stejně tak si dokážu představit, že by to probíhalo přesně takhle. Opravdovost je tady hlavní devízou. A to platí i pro výborně napsané postavy. Jen bych byl raději, kdyby byl film tak o půl hodiny kratší. To množství dlouhých statickcýh záběrů bylo místy neúnosné. Ale díky výše zmíněným kladům se dalo přežít. 80%(21.3.2015)

  • ..Lucas..
    ****

    Jak jedna událost může zkazit celou dovolenou... Čím víc se film blíží ke konci, tím je depresivnější a dostává se více pod kůži. Rozhodně zážitek, nicméně film bych asi znovu nezkoukl.(5.1.2015)

  • Zmiu

    Nebudu hodnotit, vydržela jsem jen 20 minut.(22.5.2016)