Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí. (Bohemia MP)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (363)

Djoker 

všechny recenze uživatele

Roky se kolem toho chodilo jako kolem horké kaše. Zkušení matadoři na to neměli koule, ale když se rozhoupal nováček, i když nadšenec a obdivovatel, tak nikdo soudný mu nedal stopku a v klidu dostal zelenou. Každý na placu musel vědět, že půjde o velký průser. Horáková měla už dávno dostat filmovou poctu, ovšem na úrovni, kterou si zaslouží. ()

Psychor odpad!

všechny recenze uživatele

Česká kinematografie se nachází ve stádiu rozkladu a Milada přináší nezvratný důkaz o jeho pokročilém stupni. David Mrnka natočil dlouhometrážní volební klip v duchu sloganu "ANO, bude líp", který jako film pro kinoprojekci jednoduše neobstojí. I obyčejná televizní inscenace z programu TV Barrandov bezpochyby nabízí větší porci emočních stimulů. Režisérovi se vůbec nepodařilo zachytit atmosféru doby, k čemuž přispěly i strojené herecké výkony nomenklaturních kádrů a spíše povznášející hudební doprovod. A proč se nepoučil z Ellisova nepovedeného Anthropoidu a pokračuje v trendu jazykových blamáží? Jakožto znamenitý lingvista jsem byl doslova znechucen krkolomným českým přízvukem, který mi drásal zvukovody a vyváděl z koncentrace. Scénář uráží divákovu inteligenci a polopaticky vysvětluje zřejmé historické souvislosti. Příběh se zcela nesmyslně odvíjí ve chronologických skocích, které vyplní značnou část stopáže, takže samotný monstrproces je publiku představen ve značně osekané podobě. Kdyby nebyly ostatky doktorky Horákové zpopelněny, nepochybně by po zhlédnutí této zbabrané rekonstrukce svého života zarotovala v hrobě. Odpad ()

Reklama

Nach 

všechny recenze uživatele

Velké kvalitativní zklamání, které střihem ani místy nedrží pohromadě. Vše, co mohlo být v tématice Milady Horákové silné, je naopak zde podáváno velice neosobně, vzdáleně, že žádná z postav mě nezajímá a jen si přeji, aby to skončilo, což u takového tématu a takové osobnosti moc zamrzí. 50% ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Od čtyř hvězd Miladu dělí chyby, které se v současných českých filmech objevují často. Mám především namysli občas rozpačitou dramaturgii a stavbu scén (to se týka hlavně první poloviny, která je docela chaotická. Pak už je to v pořádku.) Pak je tady ten druhý bod a to nulová práce se střihem, což s tou horší dramurgií právě trochu souvisí. Ty zatmívačky v nenápadných momentech ve kterých nebyly potřeba, působily hodně rušivě a nevhodně. Ale to by byly asi jediné výtky. Jinak si vůbec nemohu stěžovat na nějákou nepůsobivost či podobně. Ačkoliv scénář neobsahuje žádná vyloženě brutální místa, ta hrůzostrašnost celého případu ve filmu vynikne. Vždyť z těch posledních slov Milady přímo mrazí. Cítil jsem z filmu poctu svobodě a skutečnou úctu, čehož si velmi vážím. 0Akorát zde mohl být detailně zaznamenán soud. Ale, jsem rád, že tento film vznikl a myslím si, že se jedná o kvalitní počin. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Smutný pohled na tuzemské filmařské vnímání vlastní historie. Z Davida Mrnky, scénáristy i režiséra v jedné osobě, se totiž vyklubal autor slohového cvičení z deváté třídy základní školy. I tam se většinou přímá řeč skládá z holých vět nebo rádoby dějotvorných hesel. Když pak podobná motta přednáší unylý dabing (u českého filmu obzvlášť smutný paradox), je herecká stránka věci víceméně vynulovaná. Jako jediná si pak svoje uhraje nedoceněná Vica Kerekes, zatímco soudkyně Geislerová nebo Vyorálkův Gottwald coby zavilý piják vodky jsou bez přehánění v kategorii parodie. Samotná Milada Ayelet Zurer herecky funguje, ale to, co je nucena říkat, jsou natolik šílená moudra, že spolehlivě zazdí i ji. Když v zamýšleném zlomovém momentu pronese melodramatické "Komunisti jsou jako nacisti...", chybí už jen šibalské mrknutí do kamery. Až do konce mi pak nebylo jasné, jestli měl mít film čtyři hodiny a spousta toho musela být vystříhána, nebo si Mrnka vytiskl tři strany textu z wikipedie a jen odškrtával jednotlivé položky. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit absurdní momenty typu "hlavní hrdinka je odsouzena do vězení, aby se v následující scéně vesele vracela domů". Kdo o Miladě Horákové něco věděl před začátkem filmu, bude rozčilen, kdo nevěděl nic, bude mít z výsledku slušný guláš. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (17)

  • Pro výslechovou kancelář si filmaři vybrali opuštěný a vybydlený dům ve Washingtonově ulici v Praze. (Amneris)
  • Režisér David Mrnka dostal myšlenku natočit film o Miladě Horákové deset let před natáčením. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
  • Ayelet Zurer (Milada Horáková) má k Čechám blízký vztah, její matka se zde za druhé světové války skrývala v klášteře. (Amneris)

Související novinky

25. Český lev - výsledky

25. Český lev - výsledky

10.03.2018

Předáváním výročních 25. Českých lvů provázela slovenská moderátorka Adéla Vinczeová. O hudební složku večera se postarala nominovaná muzikantka Vladivojna La Chia. Večer také narážel na současnou… (více)

Reklama

Reklama