Hotel Transylvánie 3: Příšerózní dovolená

Aha. takhle je to tedy s tím Bermudským trojúhelníkem. To by člověk nevěřil, že to může být až tak jednoduché. Teď už si můžu konečně v klidu zatancovat Macarenu, neboť ta přebije úplně všechno. Hezké pokoukáníčko. Možná by neoškodilo, kdyby to celé bylo ještě více bláznivější. To bych byla opravdu spokojená. (25.07.2019)

Mírně jsem se obával, třetí díly bývají prokleté a často s sebou nesou kvalitativní pokles, povětšinou rapidní. Třetí dobrodružství se Sandlerovým hrabětem Drákulou se tomuto břemeni hravě vyvarovalo, opět jsem se dočkal kvalitní animované komedie, ve které si na své přijdou všechny věkové kategorie. Vtípky a gagy, které pobaví ty nejmenší, přišly úsměvné i mně a na tom se staví úspěch tohoto žánru. Víc jsem neočekával a ani nepotřeboval. Dost vyrovnané s druhým dílem, ale nad čtyřkou bych se dosti rozmýšlel. (13.11.2018)

Tady by se dalo zcela beztrestně použít moje hodnocení druhého příběhu monstrumfamilly animáku a nechat vyniknout legendární „Ctrl c – Ctrl v“. Za mne Příšerózní dovolenou straší ty stejné mínusy jako dvojku. Hrdinové jsou vybledlí jako dresy vesnického fotbalového týmu, postupy recyklované, překvapivých momentů jako šafránu (vlastně ani tolik ne)….dovolenou si tu nevzal pouze Drákula a spol. Nechci nikomu radit, ale pokud někdo uvažuje o čtvrtém dobrodružství, tak bych podobné úvahy rovnou opustil….tahle mumie je už dávno rozmotána. (06.11.2019)

Z celé série se mi nejvíc líbila dvojka. Jednička byla spíš průměrná, ale prostě byla PRVNÍ. Zato trojka je už TŘETÍ, takže už moc nemá čím překvapit a působí trochu vynuceně. A navíc Dracula vyměknul. Teď už je víc typickým člověkem 21.století než strašidlem. I přesto je třetí díl pořád docela povedený a vtipný. Když si odmyslím mega předvídatelný příběh se spoustou animáckých klišé a neustálé skloňování slova rodina řekl bych, že se u něho dá pobavit docela dobře. Ale čtvrté Draculovo dobrodružství bych si už odpustil. (13.07.2018)

Séria si tretím dielom drží štandard. A to nadpriemerný štandard. Stále, a už sa dá povedať, že je to klišé, ale stále musím pochváliť tvorcov vizuálnych gagov, že vedia predsa len prísť s niečim, čo nieje príliš otrepané, alebo totálne neoriginálne. Proste sa nemôžte nebaviť. A záverečný ´´battle´´ dobrej a zlej hudby mne len dokazuje, že dnešný klubový výplach je niečo, čo nikdy, pokiaľ bude svet svetom stáť, neobstojí voči klasikám. Ako napr. Macarena. Lovu zdar a vidíme sa pri štvorke. (28.11.2018)