Na sever Severozápadní linkou

(1001) Opilý Cary Grant má své kouzlo, ne že ne, a celkově ta noční jízda autem byla velmi estetická, skoro jako z mých snů, stejně jako Martin Landau, ale to už je jiná pohádka. Člověk 21. století také musí mít na mysli Kusturicu a Vincenta Gallo. A potom je nechá spolu hovořit, ale divák tomu nerozumí, protože tam rámusí motor letadla. Hitch je drahoušek. A na konci vlak vjede do tunelu, sprosťák. Když se tak nad tím zamyslím, tak je těžké uvěřit, že je to skoro šedesát let starý film. (24.04.2015)

Teprve když jsem viděl Na sever... na plátně, došlo mi, že je to opravdu jeden z nejlepších bijáků všech dob. Ten film je vypiplaný v každém okamžiku, dokonalost sama. Je to zároveň vrcholná syntéza spousty Hitchových oblíbených prvků - neprávem obviněný muž na útěku, hrdina fixovaný na svou matku, svůdná blondýna (neskutečně přitažlivá Eva Marie Saint), MacGuffin v podobě hrdinovy identity, spousty dvojsmyslů a narážek, vyšperkované dialogy i vizuální vtípky... Dalo by se pokračovat do nekonečna. Hitchcockovy nejlepší filmy miluju proto, že se na ně dá dívat znova a znova, aniž by vás kdy přestaly bavit. Pokaždé strhnou svou chutí zajímavě vyprávět. NSSL je vedle Okna do dvora a Vertiga můj neoblíbenější Mistrův film. P.S. Vydání na BR si zaslouží šestou hvězdu. Neskutečná krása! Víc Hitchů na blu-rayi! (05.12.2009)

Uznávám Hitchcockovu tvorbu a fakt, že bez něj by současné filmy jako Se7en pravděpodobně neexistovaly. Chápu, proč je tento snímek považován za takovou klasiku, která vyjma kultovní scény s práškovacím letadlem obsahuje i pár vypečených vtipů, chytlavou atmosféru a nehorázně šarmantního Cary Granta. Já jsem bohužel vyrůstal na kinematografii 90tých let a právě proto, ač to nerad přiznávám, se mne tenhle dobrodružný thriller emotivně nijak nedotkl. Navíc ten konec je už trošku "over the top". (06.02.2010)

Mám rád filmy Alfreda Hitchcocka, pretože ma dokážu vtiahnuť do deja tým najprirodzenejším spôsobom a žeriem každé slovo jeho hercov a jeho vkus na blondínky proste tiež nemá chybu. Ohromne som rád, že po The Lady Vanishes, Psychu, Vertigu a The Birds na mňa čaká ešte slušná rada jeho cenných kúskov. (21.02.2010)

Hitchcock jako obvykle perfektně buduje atmosféru, ale přesto jsem jsem tentokrát zklamán. V úvodu sice Rogerova paranoia plní veškerá očekávání (a Fincher se s Hrou inspiroval opravdu dobře), ale předčasný vrchol přichází v kultovní scéně s práškovacím letadlem. Poté už se spíš jen naprázdno splétá a splétá, aby nakonec došlo k tradičně napínavému finále. To ale po dvou hodinách intrik nevyznívá dostatečně naléhavě. (06.08.2006)