Zahradnictví: Salon Valentino
Záhradníctvo: Dezertér
Ogród rodzinny. Dezerter
Garden Store: Deserter
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Bartek CierlicaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Jiří Macháček, Gabriela Míčová, Aňa Geislerová, Martin Finger, Klára Melíšková, David Novotný, Lenka Krobotová, Karel Dobrý, Sabina Remundová (více)Obsahy(1)
Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Druhá kapitola rodinné kroniky Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí v letech 1947-1953. Hlavní postavou je majitel noblesního kadeřnického salonu Valentino v centru Prahy Otto Bock (Jiří Macháček) a jeho rodina, kterou zde zaměstnává. Podnik je smyslem a naplněním jeho života, po všech válečných útrapách se sem vrací jako uznávaný šéf se svou manželkou Elou (Gabriela Míčová) a jejími sestrami Bedřiškou (Klára Melíšková) a Vilmou (Aňa Geislerová). Sestry společně přežily válku a německou okupaci a staraly se o malé děti svých manželů, kteří byli zatčeni za protinacistický odboj. Teď všichni s ohromným úsilím realizují svůj sen, jenže přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Ottova firma je vyvlastněna státem a jemu se podruhé v životě rozpadá svět. Tentokrát jsou však důsledky otřesu pro něj i pro jeho rodinu fatální... (CinemArt)
(více)Recenze (151)
Tak definitivne bieda, reziser Hrebejk uz nevie kudy kam, je to len splet volnych scenok, ktore ani na seba nenadvazuju, spajaju ich len postavy : 20 % ()
Honza Hřebejk definitivně klesl na samotné dno. Jinak si totiž tento špatně sestříhaný paskvil bez pořádného děje nedovedu vysvětlit. Trapná 1*! P.S. Potitulková scéna v "marvel stylu" je posledním hřebíčkem do rakve. ()
Bála jsem se, hodně jsem se bála toho, že to nebude ta dobré jako jednička a hodnocení na této stránce mně v tom jen utvrzovalo. Nakonec se mi to ale líbilo. Ne tak moc jako první díl, ale i tak to bylo dobré. Hodně mi tam chyběla ta pozitivní postava Ondřeje Sokola, ale tenhle díl dostal větší prostor Jiří Macháček, který se mi vážně moc líbil. Nejdříve jsem si jeho postavu zamilovala, pak ho litovala a nakonec jsem na něj byla tak naštvaná, že jsem chtěla opustit sál. Není to tak dobré jako první díl, ale pořád to má nějakou kvalitu a jsem zvědavá na ten poslední. ()
O malej kus horší než film první.Celý je to takový nedomrlý,ani silný drama,ani komedie,nic.Nebavilo.30%. ()
O kousek lepsi jak jednicka. Dejove aktivnejsi a i atmosferou hutnejsi pokracovani. Opet se zde najde par dobre natocenych scen, ktere si ale zase jako u prvniho dilu nezapamatuji. Na me to z toho "platna" pusobi tak nejak rezijne odevzdane, cisty prumer, dal nic. ()
Já nevím, na mě ten film působil věrohodně. U spousty herců jsem viděl ztvárnění postav u nich nevídané a přitom výtečné. Alespoň si to nehraje na komedii, když už to má smutný děj. Jen hůře se mi snášely časové přechody v různých obdobích, jakoby tvůrci počítali s tím, že jsem naprosto do detailu seznámen s nástupem komunismu u nás. ... LFŠ 2018 MN ()
Tento díl mne oslovil nejvíc. Celkově má trilogie fajn kameru a výpravu, to je hlavní deviza. ()
Tahle sračka stála daňové poplatníky ((rukojmí ČT) 120 000 000 slovy sto dvacet milionů. ()
Z filmu si zpětně pamatuji snad jen návštěvu holičství ze strany nabubřelých socialistů, které dopadlo stejně úspěšně jako výjezd českých reprezentantů do nejmenovaného částečně uznaného státu v jihovýchodní Evropě s mezinárodní předvolbou +383. 70 % ()
Nerozumiem tejto sérií. Veľmi by som chcel, ale nerozumiem. Jedna bola odpiči a dvojka tiež nevyhráva prvú cenu v nápaditosti. Drží to len Finger a jeho výstup na obede a samozrejme ruské matrony v kaderníctve. Dva takéto svetlé momenty na dve hodiny sú ale pramálo. Snáď to trojka rozsekne a všetko to do seba zapadne aj a konečne pochopím, o čo išlo, lebo keď ne, prídem zbytočne o 6 hodín života. Slabé 2 z 5 ()
Jarchovský po projekci tvrdil, že se chtěl jakékoli okaté návaznosti na Pelíšky vyhnout, ale nakonec na částečné -či spíš symbolické- propojení přistoupil, protože mu došlo, že jedině tak sežene dost peněz na celou vysněnou trilogii - příběh jeho rodiny. Bohužel se to ukázalo jako podstatná chyba. Ne snad proto, že by to napojení na Pelíšky filmově nefungovalo, ale proto, že lidi od Zahradnictví (z těžkých 40.-50.let) očekávali velkolepý prequel Pelíšků, se stejným feelingem konce 60.let(!). A když se pak u řady (mylně natěšených) diváků dostavilo zklamání, nezaslouženě to poškodilo pověst celé trilogie. Z mnohých komentářů to vyplývá zcela jasně: "Propojení s mými milovanými Pelíšky radši ani nekomentuji", "spojovat to s Pelíšky je docela hřích", "výsledek se v ničem nepodobá slavnému filmu"... No nic, obraťme list. Věřím, že lidi časem celé Zahradnictví přijmou za své. Možná by pomohlo rozdělení do podoby 6dílného TV seriálu - tak, jak to prý prosadil koproducent v Polsku. ()
Už ukázky naznačovali, že to bude lepší, než Rodinný přítel. Tady jsou zajímavější dobové události, které vyostřují spory v rodině. Nejlépe se povedla Macháčkova postava - každý má bod zlomu...64%. ()
A máte děj, a mohla bych ho vidět Vol.2. Postavy jsou mi ukradené. Mdlé herecké výkony. Ne že by herci byli špatní, ale oni nemají pořádně co hrát. Hřebejk nesnáší komunisty (v tom jsme zajedno) a tady se s nimi vypořádává. Žel strefuje se do nich za každou cenu, ale nemá to ani humor, ani vážnost, spíš jen trapnost. Snaha „napojit“ se na pelíšky je někdy dost strojená. Třeba jak Martin Finger ustrkuje dceru. No on Finger obecně není Kodet. Ale legendárnímu herectví Kodeta v pelíškách by se nevyrovnal asi nikdo. Na konci nevíme kudy kam tak si pomůžeme vypravěčem. O chlup lepší než první díl. ()
Hrebejk je zpatky. ()
Druhý diel dopadol výrazne lepšie ako prvotný film. Svojim spôsobom je to stále rovnaká scenáristická slátanina, ktorá vedie odnikde - nikam,ale Dezertér je kvalitejší ,či už s viacej tiaživou atmosférou a nápaditejším príbehom, ktorý baví od začiatku po koniec. ()
Nemůžu uvěřit, že to někdo v této podobě a v tomto formátu (3 rychle za sebou nasekané, samostatné, přitom ale navazující filmy) nasměřoval do kin s cílem na tom vydělat desítky miliónů korun. To je opravdu absurdní záměr. Tohle je totiž od A do Z typická televizní věc. Naprosto, ale naprosto vším. A jako taková není vůbec špatná. Naopak- televizní diváci u toho budou vrnět blahem. I já bych tomu bez mrknutí oka přihodil ještě jednu pecku. Ono to ale šlo do kina..! Navzdory té televizní kameře, navzdory vší té prázdnotě, navzdory tomu nesmyslu se třemi díly. Pokud bych v tom kině seděl, tak tomu naopak ještě jednu uberu. A kdyby to někdo z tvůrců například v rámci nějaké besedy připodobnil k Pelíškům, tak to kino zapálím. ()
Dezertér je o něco méně nudný než první díl prequelové trilogie, ale o to víc nevyvážený žánrový masomix. Příběh titulního "Dezertéra" se řekne jakoby mimochodem, včetně toho, že nevíme, proč zrovna na konci spáchal sebevraždu mimo obraz. To je mimochodem už po druhé v téhle sérii, kdy hlavní TITULNÍ postava zemře jen tak mimo obraz. Scéna s lepidlem je naprosto nepochopitelně znázorněná jako groteska stylu Sám doma nebo Mr. Beana a pak ji bůhvíproč máme brát vážně jako Ottovu finální kapku. Je zde jasně vidět, že Jarchovský v druhé půli zapomene na postavu Karlíka a tak vůbec neřešíme následky "lumpárny" na jeho život. Vše je to prominuto krátkým dialogem mezi sestrami. Vidíme tu neuvěřitelné a nepochopitelné karikatury komunistů, které HLAVNĚ nejsou vůbec vtipné. Ale aspoň, že jsou tu doslovné odkazy na Pelíšky jako "Krev mé krve?" nebo "Dávám komunistům rok, maximálně dva". (videorecenze) ()
Lepší než první díl. Něco se tu už i děje. Macháček má větší prostor. Film mi přišel svižnější, zábavnější a napínavější než ten první, což nebylo zas tak těžké překonat a tak tento díl zůstává průměrným filmem, který už asi nikdy více neuvidím. Nevím, co si Hřebejk myslel, ale první dva filmy mě nijak neoslovily a spojovat to s Pelíšky je docela hřích. Sem zvědav na ten třetí díl, ale moc si od toho taky neslibuji. ()
Dezertér je sice lepší než Rodinný přítel, ale stále to není to, co jsem očekával, což se předpokládám posledním dílem už nezmění. Děj je stále zbytečně natahovaný, ale tady alespoň nějaký je, nějaký. Doba komunismu, na rozdíl od doby nacismu konečně vypadá nebezpečně a depresivně, ovšem nad konáním postav stále zůstává rozum stát. Je to znát především u postavy holiče, jehož změny nejsou prakticky nijak vysvětleny, tedy, snad až na jednu větu, což je dost málo. Přidání občasného vtipu (připomínky Pelíšků nikoliv) filmu prospělo, depresivní atmosféra je tím vhodně odlehčena, třeba v kadeřnictví. Herci také dělají co mohou, především Martin Finger svým výkonem opravdu zaujme... a že to lehké nemá. Přesto zůstal Dezertér opět za očekáváním. 55% ()
"A komu tím prospějete," napadá mě otázka z Pelíšků v souvislosti s hodnocením tohoto filmu ze strany některých uživatelů. Jako chápu, že se to nemusí někomu líbit tak moc jako dnes mě, ale proč hned odpad? Tohle hraniční hodnocení dávám jen filmům, co jsou fakt marný, nemají žádný příběh a žádnou myšlenku. Dá se toto říct o Dezertérovi? Podle mě rozhodně ne. Hlavně kvůli postavě Jindřicha, který je mi takto ještě sympatičtější, než když jsem ho znal jen z původních Pelíšků. Má můj obdiv za své možná pro někoho až směšné vlastenectví ("táta zas staví pomník :D), za břitký antikomunismus ("komunista nezná bratra, natož sestru") i za to, že dokáže pojmenovat věci takové, jaké skutečně jsou i v okamžiku, kdy se to může zdát vrcholně netaktické. Má přitom rozhodně pravdu, když říká: "Dneska se nás to snaží sežrat zevnitř, jako rakovina". Komunisti u nás v 50 letech tu rakovinu skutečně šířili, co jim síly stačily. A tak i když se někomu může zdát, že jsou ve filmu komunistické postavy ztvárněny trošku schematicky, věřím, že většina komunistů se ve skutečnosti takto hnusně fakt chovala. Jinak by nemohly zničit tolik lidských životů (Milada Horáková a další). Život zničili i holiči Ottovi. Ta doba ho totálně semlela a on se nakonec začne chovat tak, že i jeho vlastní (do poslední chvíle milující) ženě nezbývá než konstatovat: "Ty jsi horší než komunisti....." Tahle dějová linka byla za mě dost silná. Zvláště, když se v první půli filmu zdá, že Otta je na rozdíl od Jindřicha, jež se nedokáže přiblížit ke své dceři Danušce, ideální rodinný typ. Ideální otec i strýc. A Otta je i ten, co se snaží o smír i tam, kde evidentně není šance na smír, zatímco Jindřich nemá problém před svým komunistickým švagrem prohlásit, že mu je "milejší Francouz, když bleje, než Rus, když tančí." Má však pravdu, když své ženě důrazně připomíná, že to co přichází není "májový deštík, ale potopa...potopa našeho světa". Ale i tak jako má biblický příběh o potopě v sobě nese poselství o naději (vyjádřené duhou svítící na nebi), přináší naději, že bude líp i události a děje z konec filmu. A to zdaleka nejen ty politické v podobě smrti Stalina a Gottwalda, po níž z úst Jindřicha zazní pro diváky Pelíšků již legendární hláška: "Dávám bolševikům dva roky, maximálně tři." Doba se mění, z dětí se před očima diváků stávají mladé slečny a mladí pánové (u scény, kdy klučina hraje Fibichův Poem a v půli si s ním vymění místo u klavíru mladík, který bude tuto postavu ztvárňovat v dalších filmu, mě šel mráz po zádech) a my se můžeme těšit na slibovanou komediální romanci, kterou by se měla celá tato trilogie uzavřít. Co říct závěrem? No pokud jsem u prvního dílu dal 5 hvězdiček s hodně odřenýma ušima a to hlavně kvůli samotnému Hřebejkově záměru vrátit se k příběhu Pelíšků, tentokrát je to 5 hvězdiček bez mrknutí oka. Děj se zrychlil, přibyli více politiky a přišlo i silné rodinné drama. A co naopak zůstalo jsou skvělí dětští hrdinové. Že to někteří nevidí? No možná ani vidět nechtějí... Jako třeba argument paní Spáčilové (kritika na idnes.cz), že "divák není netuší, proč se hlavní hrdina začne náhle chovat jako z jiného románu." Copak je vážně nutné některé věci říkat jak pro blbé, když si je divák může domyslel z celkového kontextu filmu. Co je tak nepochopitelné na tom, že Ottu ty nové komunistické poměry natolik psychicky vydeptaly, že se s tím vším nedokáže vypořádat jinak, než totálním odpoutáním sebe od všeho, co mu připomíná ten krásný "starý svět"? Špatná dramaturgie? Mě by naopak vadilo cokoliv co by bylo více návodné a kde by pak chyběl ten moment překvapení, který prožívá rodina (i divák filmu), když dojde na onen inkriminovaný Ottův dopis... () (méně) (více)