Godzilla

Klasická Godzilla ma až tak nebavila. Ono väčšinou sa vo filme len kecá a Godzilla sa na plátne ukáže raz za 10 minút, takže veľkú pozornosť som tomu nevenoval a z veľkej časti som sa nudil. Triky a efekty sú na tú dobu samozrejme prelomové, herci fajn, no teraz to na mňa zapôsobilo veľmi priemerne. Takéto filmy nie sú mojou šálkou kávy. (08.09.2018)

Se specificky japonskou podobou monster horroru nemám žádné zkušenosti a zatím ani příliš neplánuji v této linii pokračovat, ale jeho základní kámen v podobě Hondovy Godzilly mě v jistých ohledech i dokázal překvapit. Přestože v jiných ohledech zase neskutečně zestárl, v nejedné scéně včetně některých útoků Godzilly jsem tu postrádal údernější atmosféru a romantická linka ke mně až na samotný závěr nepronikla, naštěstí jsem se dočkal dostatečného množství kladů na to, abych alespoň ty 3 hvězdičky mohl dát. Především je to po dějové stránce velmi slušně vedené, tvůrci se nebáli propojit papírově brakový příběh se seriózní sci-fi, v rámci níž se problém nadpřirozeného monstra stává vědecky řešeným tématem a dokonce vyústí do morálního dilematu v souvislosti s potenciálním zneužitím jaderných zbraní při útoků na Godzillu! Též mě potěšilo mě, že zde hraje Takaši Šimura známý mj. z Kurosawových filmů, ačkoliv rozsahově jde o roli ryze vedlejší. Posledních 15 minut na lodi mě tu docela uchvátilo, zcela nejvíc během výborně natočených podvodních scén. Žeby mě uchvátil tento film i jako celek, říci zdaleka nemohu, ale tak už to u starších filmů, které se proslavily v první řadě díky přínosu jednoho vybraného prvku do kinematografie, holt někdy bývá. [60%] (12.08.2022)

Takřka sedmdesát let stará, a stále neskutečně fascinující japonská vykopávka. Ačkoliv screentime pro Godzillu je pouhých 8 minut (což utváří pomyslnou temnou siluetu zápletky), jedná se o nezaměnitelný fragment japonský kinematografie a pravoslavného tatíčka subžánru tzv. kaiju filmů, který si díky své megalomanské fetišizaci destrukce zaslouží svůj status kultu.... #leguándomikrovlnkynepatří (22.04.2021)

Když po totální demolici Tokia v jedné vážně podané scéně (z mnoha podobných) testují malou holčičku na míru zasažení smrtící radiací, zdaleka ne poprve jsem si uvědomil s jak hrůzným, devět let starým, traumatem se Japonsko těžce vyrovnává. Všichni ti lidi co je ve filmu vidíte byli přece svědky podobně zničující katastrofy! Slova jako "radiace", nebo "jaderný" se zde skloňují ve všech pádech. Sama Godzilla je ztvárněna velmi povedeně a určitě se co do působivosti vyrovná i o rok mladším animovaným dinosaurům K. Zemana. Hodně se mi líbily ty ohlušující bubny co provázely nástup Godzilly... úžasně hustily atmosféru. (27.03.2007)

Incredible, unstoppable titan of terror! Přerostlá radioaktivní ještěrka ve své původní verzi sice není tak vymazlená jako moderní americký remake, ale rozhodně má i dneska svůj půvab. První polovina je o příchodu monstra, druhá o snaze se ho zbavit. Triky, zastaralé nezastaralé, jsou obdivuhodné vzhledem k tomu jakým způsobem vznikly a pořád to ještě přes dnešní dokonalé digitální efekty nepůsobí blbým dojmem. Parádní je také hlavní hudební motiv. Kult Godzilly už sice ztratil velkou část svého lesku, ale jeho odkaz hnedtak nezmizí. Filmy jako tenhle nikdy úplně nezestárnou. (22.01.2008)