Kaidžú sóšingeki

Mé první setkání s Ishiro Hondou a jeho filmy s Godzillou, Mothrou a dalšími monstry, které se všechny vlezly do tohoto snímku. Všechny tyto příšery obývají ostrov Monsterland, který je obehnán bariérou, aby se odtud nemohly dostat. Ale přiletí mimozemšťané s cílem ovládnout planetu Zemi, zmanipulují monstra a pošlou je po jednom na hlavní města po celém světě (Moskva, Paříž, Londýn, New York...), které zničí a následně se všechny dohromady sejdou na "ničené" v Tokiu. Lidé to tak samozřejmě nechtějí nechat a s mimozemšťany bojují. Ovládnou znovu tyto monstra a naopak je zase pošlou proti mimozemské základně kdesi v japonských lesích, kde se odehraje asi nejzajímavější část filmu, kdy všechny zrůdy bojují proti Ghidrah, tříhlavé létající vesmírné stvůře. Pět dlouhých minut se perou při doprovodu neuvěřitelných pazvuků. Nevím jak hodnotit, pokud bych měl hodnotit stejným metrem jako všechno ostatní, samozřejmě je to odpad. Ale ačkoliv to Japonci mysleli vážně, já to tak samozřejmě myslet nebudu a dávám aspoň ***, protože je to mnohdy zábavnější než mistrné kousky Eda Wooda. (28.09.2004)

Nooo! Tak toto áno! All star monster team v plnej zbroji. Killovačka aká nemala vo svojej dobe obdoby, a v dnešnej dobe by jej asi nikto nedal zelenú, asi by sa totižto nikdy nezaplatila. A tak našťastie tu boli štúdio Toho, režisér Ishirô Honda, trikový tvorcovia a zástup tých najpodivnejších kreatúr aké si viete predstaviť. Špičková kaiju zábava. (16.10.2010)

Jistě, doba pokročila, takže to působí jako blboučká amatérština. Triky jsou levné, zápletka i dialogy komické, herecké výkony ochotnické. Přesto nepostrádá jisté kouzlo naivismu kombinovaného s dětsky naivní hrou poháněnou fantazií bez limitů a omezení. Přesně v duchu bitev, které třeba v mých dětských letech probíhaly každou volnou chvíli v mém pokoji na koberci. A účastnila se jich tehdy i plastová Godzilla. Fialová. Ta samozřejmě nechybí ani tady (i když tedy není fialová), a navíc jsou tu všichni další staří kámoši, od Angilase až po Rodana. A ještě navrch jako bonus létající talíře, které jakby právě ulítly z filmů Eda Wooda a ufoni v pláštěnkách s kapucí. A všichni se mydlí, města se řítí k zemi podupána desatery monstry, lasery, exploze, tanky. Co víc si dítě ve mně může přát. (25.02.2016)

Inu, doba takovýmhle pakárnám přála. Nicméně, někdy se i mistr unaví, a toto mi přišlo poněkud odfláklé. Honda se snažil nahradit kvalitu kvantitou, prostě vzal všechny ingredience (spolu s Godzillou všechna monstra, co měl, i nová, ufony, japonský vesmírný program, hrdinnou a maximálně neschopnou armádu, vědeckou skvadru...), nacpal je do hrnce a podusil. Ten eintopf je asi do půlky neslaný nemastný, nelíbil se mi. Teprve když se začnou dít věci v Japonsku, je konečně druhá půle obvyklý standard. (28.04.2012)

Devátého pokračování se ujal opět sám režisér Honda, který se rozhodl navrátit této sérii její tvář. Po dvou nepříliš vyvedených dílech, které byli určeny převážně mladší generaci, musel přijít s něčím novým, co by z „rodinného filmu“ udělalo opět hororovou podívanou. Rozhodl se proto shromáždit většinu do té doby známých monster do jednoho filmu. Na place se tak spolu objevili: Gojira, Minilla, Mosura, Rodan, Gorosaurus, Anguirus, Kumonga, Manda, Baragon, Varan a King Ghidorah. Někteří z nich se tu sice mihli jen na okamžik, ale většina z nich nás opět pobaví likvidací papundeklových baráčků, nejrůznějších modýlků, atd. Konečně se opět přitvrdilo a díky tomu se výrazně zlepšila i samotná atmosféra. Bohužel k tomu docházelo povětšinu času pouze ve chvíli, kdy se na scéně objevili výše zmíněné monstra. Zbytek scénáře totiž už tak zajímavý nebyl. Sice se tu a tam objevila nějaká ta akčnější pasáž, ale jinak to byl vopruz (především pasáže s mimozemšťany). Jak se zdá, Hondovi začala pomalu docházet šťáva a kvalitu svých prvních kousků se mu už nikdy nepodařilo zcela obnovit. Sice bylo vidět výrazné zlepšení speciálních efektů a finální souboj byl doslova pastvou pro oči, ale prostřední část doslova uspávala. Místy z toho vznikal opravdu chaotický guláš. (12.10.2012)