Režie:
Ondřej TrojanKamera:
Tomáš SyselHudba:
Michal NovinskiHrají:
Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Stanislav Majer, Kristýna Boková, Petr Vaněk, Roman Luknár, Martin Finger, Jaromír Dulava, Marek Taclík, Marián Mitaš (více)Obsahy(1)
Filmové drama režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu na pozadí doby, která dodnes ovlivňuje naše životy. Neuvěřitelný a pravdivý příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana, šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem. Sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. A Toman peníze sehnat uměl. Pro sebe, pro rodinu i pro stranu. Šmelina, vydírání, kasírování válečných zločinců i jejich obětí. Neštítil se ničeho. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla pak vysoká. Film odkrývá období tzv. třetí republiky, temné roky 1945 – 48, a příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo. Režisér Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (397)
Mrazivý film o mechanismech totalitní moci i o nepřekvapivém faktu, že nomenklaturní bolševici byli ryzí oportunisté a v podstatě jen bezpáteřní kšeftaři. Emoční sílu Kachyňova Ucha Trojanův film sice nemá, ale i tak je tohle filmové účtování s naší temnou komunistickou minulostí velmi potřeba...škoda jen té trochu přemrštěné stopáže... PS: Doufám, že Toman bude x krát promítán během školních projekcí... ()
Soudruh soudruhu soudruhem z časů, kdy se do politiky chodilo kvůli třem věcem. Oportunisticky vydělat na kurzu doby, vydělat si a vydělat se na obyčejné lidi. Když se ale podívám na současnost.. Je fakt, že nyní už nemají možnost vydělat se i do kalhot při vlastním věšení, ale jinak se zase toho tolik nezměnilo.. Brutálně obsazený životopis na známé lince vzestupu a pádu, který však u pojetí některých postav přináší problém s uvěřitelností a to honění více, či méně chápajících zajíců myslivci z Moskvy oddaluje v tomhle formátu od sevřenosti. Apropo, mám za to, že to soudružské „čest“ bylo spíše tázacího charakteru, protože většina neměla ponětí, kde ji hledat.. ()
Má důvěra v Ondřeje Trojana opětovně potvrzena, nezklamal mě ani tentokrát, po filmu Želary a Občanský průkaz si připisuji do úspěšného trojlístku i tento snímek. I když musím přiznat, že pocitově příjemně či dobře mi z něj vážně není. Komunistická pakáž je tu vyobrazena velmi zdařile, tj. nechutně, jedné se z toho žaludek obrací. Inu, touha po moci a po penězích už ohla páteř mnohým, nejen všiváckému Zoltánovi. Natočeno je to velice pěkně, nudit jsem se nestihla a herecké obsazení celkově potěšilo. ()
Silné téma, mizerná filmařina. Ten úvod, prvních asi dvacet+ minut, vypadá jak rozhlasová hra mixnutá komiksem. Postavy na plátně deklamují životopisná data, fakta, údaje, které nestíhám pobrat, aby se pak začalo objevovat množství dalších postav, označených jako v komiksu vždy popiskem. Až se mi u anglické služebné chtělo zvolat, jak to, že u ní není popiska, kdo to je? Popisky má všechno - který je měsíc, pokud bychom to třeba podle sněžení sami neodhadli, který je rok, že jsme v Praze, že se díváme na pohřeb Jana Masaryka... Vypadá to celé jako komiksové leporelo o tehdejší době. Hodně se využívají dobové záběry, případně Macháček alias Toman se veze jednou v Tatrovce po mostě směrem ku Hradu, a v dalším záběru od Hradu. Jinak převažují interiérové scény, takže film spíše připomíná televizní dvouapůlhodinovou inscenaci. Výprava je sice velmi dobrá, ale někdy si tvůrci moc námahy nedali a třeba ložnice ve vile Tomanových vypadá nemlich stejně jako ložnice, když ještě bydleli v malém bytě. Všechny tyto berličky a filmařské nedokonalosti nabourávají jakoukoliv možnost soustředění se na příběh. I když, ono to žádný příběh nemá. Přestože jsme postavami ve filmu zcela zahlceni, nevíme o nich nic. Tomanova sestra se například příhodně mihne, jen když je to potřeba. Přestože Toman spoustu lidí v podstatě vydírá, ti s ním rádi chodí na večírky a debatují. Celé čtyři pětiny filmu pak sledujeme sled scének, u nichž je sice popiska s datací, ale je to jedno, kdyby se ta z března odehrála v dubnu, návaznost bude stejná. Přestože se zdá, že má Toman rozjetou širokou mafiánskou síť a všude možně spolupracovníky, ve výsledku vidíme jen, že občas zajde za jedním židovským překupníkem a párkrát využije nějakého důstojníka k převozu diplomatického lupu. Spoustu věcí se člověk dohaduje - drží ho nad vodou, protože skutečně potřebují věci, které on šmelí? Nebo proto, že na každého něco ví? A jak se k těm informacím dostává? Jaké má styky se zahraničím? Jak to, že on mluví perfektně česky, a manželka ne, přičemž mají pocházet z podobných oblastí? Otázek se každou chvíli vynoří spousta. Film tak v podstatě dělají (a na nich stojí a padá) závěrečné titulky (sic!), které uvedou většinou známé mrazivé souvislosti k již viděnému. Mimochodem, kdyby se to celé soustředilo na židy v komunistické straně a jejich aktivity (a že jich bylo!), ne jen na jednoho člověka, jakoby jiných židů ani nebylo, možná by to mělo zajímavější feeling. Což je další paradox tohoto filmu - on je totiž současně protižidovský i prožidovský. I když ten konec trochu dělá dojem, že si chceme vyrobit vlastního Schindlera i s jeho negativními vlastnostmi. Navíc skutečně silné a dramaticky obsažné historické vrcholy (únor 48, smrt Jana Masaryka) jsou ve filmu podány zcela nedramaticky a selankovitě, jako by o nic nešlo. ()
Jako hraný dokument může Toman velice dobře sloužit při školních projekcích. Při výuce dějepisu může být skvělým východiskem pro vysvětlení dobových kontextů, událostí atd... Díky Trojanově profesionálně odvedené práci, vsunutým dobovým záběrům, přemíře textových titulků a úzkostlivému lpění na faktické přesnosti (včetně zohlednění vzhledů jednotlivých postav) se podařilo myslím poměrně dobře zachytit atmosféru a události přelomových let 1945-48, ale také celkem nenásilně ukázat pravou tvář komunistické strany (tj. bandy moci- a majetkuchtivých kriminálníků, která je ve skutečnosti Marxovým idejím na kolektivizované hony vzdálena...). Ale pořád je to jen lepší hraný dokument, který selhává v klasickém vyprávění, utápí diváka v množství epizod, které nijak nerozvíjí, a rezignuje na jakékoli budování napětí, čímž činí z Tomana umělecky poněkud nesmělý film. Volba Macháčka pro hlavní roli je vlastně příznačná a podtrhuje kvalitativní úroveň filmu: Vedle toho množství skutečně dobrých herců jako jsou Dulava, Finger, Plesl atd., kteří se svých rolí ujali velmi dobře, je Macháček v hlavní roli (!) křiklavým důsledkem nemohoucnosti: Vnímáme, co v dané situaci recituje, ale nic moc to s námi nedělá a pořád víme, že se koukáme na Macháčka... ()
Galerie (83)
Zajímavosti (20)
- V kanceláři Rudolfa Slánského (Stanislav Majer) se na hodinách nemění čas. Vždy je na nich půl čtvrté. (Posheidon)
- V jednom záběru na Pražský hrad je viditelně vidět standarta prezidenta, která se ale začala používat až od samostatnosti České republiky. (Shakaar)
- Presné dôvody smrti syna Ivana Tomana ako Michala Rohana boli tie, že ako 13-ročný v pražskom parku Stromovka pri hraní nešťastnou náhodou spadol hlavou na kameň a utrpel poranenie mozgu a upadol do kómy. Po 50 dňoch v kóme jeho telo vzdalo boj o život a umiera 7.3.1961 vo vojenskej nemocnici v Prahe. Zelig Goldberger alias Zdeněk Toman (Jiří Macháček) nikdy verzii o Ivanovej smrti neuveril ani po tvrdeniach jeho spolužiakov, ktorí to videli na vlastné oči. (Raccoon.city)
Reklama