Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Velkolepý film, který je při té správné náladě na regulérní plný počet, bohužel nálada úplně nepřišla. Jsou tu postavy, se kterými se člověk sžije (Bohun nejvíce tedy). Až budu mít dost času, tak mi tahle literární trilogie snad neunikne. A za pozornost jistě stojí hudba, soundtrack, existuje-li, si chci určitě sehnat, abych mohl zodpovědně srovnávat třeba s Prokofjevovým Alexandrem Něvským... ()

curunir 

všechny recenze uživatele

Najdrahší film v poľských dejinách podľa románovej trilógie Henryka Sienkiewicza pojednavajúci o vzbure kozákov na Ukrajine. Hoffman nepoužil žiadne počítačové efekty, no aj tak všetko vyzerá patrične veľkolepo, čím sa film môže smelo rovnať veľkorozpočtovým hollywoodským produkciám. Film aj napriek svojim vyše trom hodinám nenudí, práve naopak. Hoffman nás neustále opája zmesou bojových scén, intríg, často aj vtipných pasáží a tiež lásky a zrady. Záverečná bitka o pevnosť Zbaraž je veľkolepým vyvrcholením celej epopeje a úchvatným príkladom hrdinstva. 4.5* ()

Reklama

WinnJets 

všechny recenze uživatele

Kampak se hrabou Hollywoodské historické velkofilmy na tenhle román Henrika Sinkiewicze, jehož převod na plátno se Jerzymu Hoffmanovi opravdu povedl. Rozpočtově se sice poláci rovnat nemohou, ovšem kostýmy, výprava, komparz, bitvy, vesnice, hradiště i hrady to vše je i přes onen fin. hadicap naprosto vynikající a navíc ta touha ukázat světu kdo, že to byli naši předci, jejihž krev koluje i v současných generacích poláků, dostává tenhle film na samotnou špičku. Pokud něco múžu polákům závidět, tak je to především jejich samozřejmá hrdost na svůj národ a také to jak si váží pojmů jako jsou čest, hrdinství či vlastenectví. Čeká vás parádní tříhodinová podívaná u které se rozhodně nebudete nudit a pokud jste četli předlohu, tak jistě ocenítě i vynikající obsazení postav. Kozáci jsou zde naprosto bezchybní a hlavní hrdinové pan Skrzetuski, Wolodyjovski, Podbipienta či Zagloba (jeho hlášky mě rozesmály více než leckterá komedide) jak by smet, snad jen Helena (jek trefně poznamenal ve svém komentáři uživatel Canakja) působí spíš než mladičký kvítek jako zralá zkušená mamá, což ovšem na kvalitě filmu nikterak neubírá. ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

2,5  Tak na to, že to je najväčší a najdrahší poľský veľkofilm, navyše vysoko hodnotený, je to pre mňa sklamanie. 3 hodiny nezáživnej nudy, miestami prerušenej niekoľkými lepšími scénami (šermiarsky súboj, návšteva vedmy, pár piesní, pár bojových scén). A to režíroval Jerzy Hoffman, režisér vynikajúceho Mastičkára, takže očakávania boli vysoké. Nemilo prekvapený som bol kamerou, ktorá sa akosi nevie trafiť do záberu, pri rýchlych scénach nestíha, takže tie pôsobia neprehľadne. Herci sú väčšinou drevení, ich prejav značne strojený. Na to, že to je film z prelomu tisícročí, film pôsobí veľmi zastarane. No a tie pokusy o humor sú zúfalo nevtipné. Aby som však iba nekritizoval, okrem niekoľkých spomínaných podarených scén má film ešte ďalšie plus a to je jeho historicko-informačná hodnota.  Primäl ma k tomu, aby som sa trochu pozrel na časť histórie, na ktorú sú Poliaci mimoriadne hrdí. Na časy, keď mali jeden z najväčších a najľudnatejších štátov na svete a dokázali ho ubrániť zo všetkých strán (Rusi, Tatári, Švédi). ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Jak vidno, i Poláci zvládají být epičtí, byla radost sledovat ty bitevní scény a šermířské souboje, které se režiséru Jerzymu Hoffmanovi podařilo zinscenovat. Na druhé straně bych se vyvaroval toho přemýšlet o Ohněm a mečem co do síly sdělení jako o východoevropském Statečném srdci, k tomu prezentovanému příběhu chybí jako svorník myšlenka národně osvobozeneckého boje (kterou by paradoxně skrze figuru - zde negativně vykresleného - Bohdana Chmelnicého mohl za jiné konstelace nabídnout ukrajinský film). Ostatně se mi zdá, že historická linka nenabízí divákovi tolik, jako linka romantická, resp. funguje převážně jako kulisa pro zápas lásky rytíře Jana (Michal Zebrowski) a sličné Heleny (Izabella Scorupco) proti úkladům kozáka Bohuna (Aleksandr Domogarov), poučení o historii polského národa bych hledal jinde. Co bych však ocenil, je jemný humor filmu, Krzysztof Kowalewski jako Zagloba si pro sebe krade každou scénu. Ovšem Sienkiewiczovu knižní předlohu si (spolu s romány Potopa a Pan Wolodyjowski) v budoucnu rád přečtu. Díky za tip uživateli jarous. 65 % ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Ukrajinský historik Frank Sysyn poznamenal, že s výnimkou Chmelnického (Bogdan Stupka) režisér vykreslil kozákov ako primitívov a film sa nezmieňoval o prenasledovaní, ktorému čelila pravoslávna komunita v 17. storočí Poľsko-litovskom spoločenstve. (Arsenal83)
  • V časti filmu, kde Zagloba (Krzysztof Kowalewski) a ďalší šľachtici vstupujú cez bránu na vypálene panstvo, je pri zábere na panstvo dvor bez dymu, no v nasledujúcom zábere tam viditeľne dymia dva hrnce. (Odpocivadlo)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama