Ohněm a mečem

Tento film jsem poprvé zhlédl v listopadu 99 na dnech Polského Filmu a již tehdy se my to hrozně líbilo (sem zatížený na velkofilmy). Ve stejném měsíci byli v kinech uváděni i Vikingové, přičemž Ohněm my přišlo mnohem výpravnější než druhý jmenovaný (dodnes nechápu za co vysolily 120 melounů). Film se točí okolo milostného trojúhelníku a samozřejmě vzpoury kozáků podporované Tatary. Herečtí představitelé podávají dobré výkony, bojová choreografie je taktéž dobrá, ale co je opravdu vynikající je hudba (hlavně se my líbil živelný motiv jízdy a smutný při její porážce), je trochu podobná (kozácká hudba) tomu co předvedl Franz Waxman v Taras Bulbovy (jde v podstatě o podobný námět-Kozáci proti Polákům). Zamiloval jsem se do těžké jízdy, která je něco mezi legionářem a andělem (trochu připomínají japonské feudální válečníky). Jen nechápu proč byl zakoupen do našich kin Pan Tadeáš, místo Ohněm a Mečem (vznikly ve stejném roce), který nejen že je mnohem výpravnější (8 mil. oproti 3,2 mil. Pro Tadeáše) a bojechtivější, ale je natočen podle notoricky známé předlohy (pokud se nepletu je to povinná četba), naproti tomu Mickiewicz není u nás příliš znám. (28.07.2003)

Geniální film, viděl jsem ho hned několikrát a pořád mě nenudí. Postavy výborné, hudba krásná kdykoliv a kdekoliv bych jí hned poznal, hrozně nakažlivá. Příběh mě napínal od začátku do konce, nebylo tam žádné slepé místo, které by hodnotě ubraly. Všudy přitomné vlastenectví se mě dotklo taky. Dějová linie mě překvapila, krásně se zaplétala a zase rozplétala. Historické rekvizyty a scéna nádherně lahodila mému historickému duchu. Krásné bitevní scény a obsazení filmu mě nadchlo. Realičnost mě taktéž překvapila, úžasné nemám slov. Tento film by neměl chybět nejen historikům. (06.02.2013)

Monumentální a efektní historický velkofilm. Výprava a kostýmy opět vynikající. Je barevnější, oproti jeho starším bratříčkům. Ale s tím souvisí i další pomůcky, jež dopomáhají k větší načechranosti. Hudba je často dominující a je určující v momentální atmosféře. Nevím, zda je to dobře. Moderní doba to tak dělá, chce dojmout, strhnout, upoutat. Ale ve mě to vyvolává otázky na hodnotu a kvalitu. Proč dávat na obdiv obal, když obsah pak svou kvalitou pokulhává. Proč se raději nezaměřit na to důležité. Zřejmě to tak chceme a skutečné hodnoty neumíme ocenit, snad je i haníme. Ale co považuji opravdu za odporné, je simultánní překlad do polštiny, když se mluví jinou řečí, než polštinou. Překvapilo mě to, zklamalo mě to, rozčarovalo mě to. Henryk Sienkiewicz zřejmě dokázal dodávat Polákům hrdosti na svůj národ. I když šlo častěji o jejich vlastní rozmíšky, osobní ambice, uraženost a pomstychtivost. Neváhali se spojovat s mocnostmi, vlast ustupovala osobním zájmům, když se navíc před něj dá paraván zaklínadla o selské nespokojenosti a související bouři. Polsko mělo velké ambice, stejně tak jako jejich ušlechtile osoby. Hrdinou příběhu je opět ušlechtilý a chrabrý ochránce vlasti, zde poručík husarů Jan Skrzetuski (Michal Zebrowski). Dává v šanci svůj holý život, aby uchránil svou milovanou vlast, aby vykonával hrdinské kousky, aby získal osobní štěstí. Opět půvabná a urozená femme fatale, zde Helena Kurcewiczówna (Izabella Scorupco). Hlavní padouchem je sok v lásce, divoký a podlý Kozák Jurko Bohun (Aleksandr Domogarov s hlasem Jacka Rozenka). Z dalších rolí: opilec a žvanil Jan Onufry Zagloba (Krzysztof Kowalewski), uražený vůdce ukrajinských rebelií Bohdan Chmielnicki (Bogdan Stupka), obránce vlasti kníže Jeremi Wisniowecki (Andrzej Seweryn), ušlechtilý obránce a Janův druh Michal Wolodyjowski (Zbigniew Zamachowski), bodrý silák Longinus Podbipieta (Wiktor Zborowski), vychytralý Janův sluha Rzedzian (Wojciech Malajkat), pohanská věštkyně Horpyna (Ruslana Pysanka), tatarský vůdce Tuhaj-Bej (Daniel Olbrychski), polský král Jan II Kazimierz (Marek Kondrat), a turecký chán (Adam Ferency). Velkolepý historický velkofilm, kde je upřednostněn obal před obsahem. A není lepší, než jeho starší bratři. (02.02.2015)

Slavný Sienkiewiczův román jsem nečetl, nemohu srovnávat a hodnocení je založeno jen na viděném filmu. Ohněm a mečem byl v roce 1999 (opravdu už je to tak dávno?) nejvýpravnějším a nejdražším polským filmem vůbec. Hned na začátku mohu říct, že si mi velmi líbil a dávám vysoké hodnocení čtyř hvězd. Peníze jsou na výpravě vidět a povedlo se i obsazení. Zejména Zebrowski se pro mě vymanil ze seriálového Zaklínače. Líbily se mi bojové scény, nevadily mně až brutální záběry, pobavila mě občasná humorná nadsázka a nepostrádal jsem žádné části příběhu, což je jedna nejčastějších výtek. Možná pokud bych knihu četl, je hodnocení nižší. Z filmu krásně vystupuje i rozdílná povaha Poláků. Když je někdo naštve, jdou bojovat a ne vždy přemýšlí nad důsledky. Každopádně výtečný film, který si ještě někdy pustím, nebo se možná pustím rovnou do románu. (03.07.2021)

Úvod, kde rozprávač hovorí o temnej oblohe, kométe a premiešanom počasí ma pohltil a behom niekoľkých sekúnd som bol naladený na výlet do histórie. Poliaci vedia robiť filmy a aj keď sa k nám dostáva iba zlomok toho, čo by sme možno chceli, treba to oceniť. Tento historický film znesie i tie najprísnejšie požiadavky. Vzťahy medzi postavami fungujú a kozácky záporák Bohún je správne nevypočitateľný. Podiel love story je primerane odhadnutý a myslím, že jej tu je na historický film tak akurát. Režisér i celý štáb veľmi dobre využili exteriéry, či už lesy, rieky, skaly i hrady, jednoducho všetko slúži filmu. Davové i akčné scény majú podstatne bližšie k Statočnému srdcu, než k historickým filmom z posledných rokov a krvou sa tu tiež nešetrí. Množstvo všemožných postáv s holými hlavami i dlhými fúzmi spája ešte niečo - medovina. Tej si tiež užijeme, aspoň naoko. Jeden z hudobných motívov mi dosť pripomína hudbu B. Poledaurisa k Barbarovi Conanovi. Celkovo veľká spokojnosť, aj keď k plnému hodnoteniu niečo málo chýbalo. 80%. (04.04.2013)