Vražedná pole

Silny pribeh (jak jinak, podle skutecnych udalosti) a vyborni herci. Nejvic me udolala scena s pasem - jak se snazili za kazdou cenu Prana vyfotit a porad ne a ne, nakonec Malkovich stestim vykrik: "Mam to!" a ti, co videli cely film, vedi, na co mu to bylo. Dojemne, depresivni. To vse podtrhuje krasna hudba Mikea Oldfielda. (22.10.2008)

Červení Khmérovia sa dlho skrývali v džungli, jedli surové jašterice, čučoriedky, hlinu a bobule. Až im z tejto zúfalej stravy kombinovanej s napalmom v hlavách preplo. Totálne. Následky kolektívneho šialenstva tisícok vrieskajúcich, večne nasratých, po všetkom bezdôvodne strieľajúcich a manicky sa rehotajúcich nervných aziatských uzlíkov v čiernych pyžamách s červenobielymi šatkami sa dostavili. Milióny zavraždených na vodou zaliatych poliach. Joffého film skvele ukazuje atmosféru obáv, strachu a následného teroru na pozadí individuálneho - hoci mierne obohratého - príbehu vonkajšími okolnosťami rozlúčeného priateľstva dvoch mužov. Dusivá atmosféra postupného odchodu cudzincov pred blížiacou sa hrozbou a prvé dni vlády lúzokracie vyvolali až nepríjemné mrazenie kdesi v chrbte. Žiaľ, Joffé sám podľahol ľavičiarskemu bľabotaniu a ako správne poznamenáva užívateľ Houdini, snaží sa výlučnú zodpovednosť za následné šialenstvá presunúť na američanov, ktorí roky masívne bombardovali hraničné oblasti neutrálnej Kambodže. Kontroverzné zásahy bez následného poskytnutia ochranného plášťa pomáhajúcim miestnym (analógia s Vietnamom) iste prispeli k pomstychtivej brutalite khmérskych postupov, ale neboli jedinou príčinou toho, čo sa v Demokratickej Kampučii - ako ju orwellovsky prekrstili polpotovci - stalo. (25.08.2009)

Zdejší pětihvězdičková palba drtivé většiny uživatelů a mnohá doporučení k tomu, způsobili, že jsem se na tento film vskutku hodně těšil. Očekával jsem, že film si se mnou po emoční stránce zakope hotovou ligu mistrů. Bohužel nestalo se. Snímku strašně ublížily dvě roviny příběhu. Přesněji řečeno ta nosnější, vztah dvou kamarádů. Ať dělám co dělám, tak ten přátelský vztah mě přišel až příliš filmový, chyběl mě v něm tklukot srdce. V porovnání třeba s filmem Lovci draků, který je postaven na podobném vztahu a já neměl daleko k slzám, navíc dlouho jsem měl tu jejich sílu přátelství v sobě. Tady ne, prostě film skončil, já si naladil telext ČT1 stranu 764 a přemýšlel nad kurzama fotbalových zapasů. Bohužel díky vztahu dvou kamarádů, bylo šizeno na druhý dějový lince a tou byla "vláda" Rudých Kmerů. To bylo nedotažený prostě. Kurva vždyť ty svině komunistcký vyvraždili ofiko 1,7 milionu lidí !!! To z filmu vůbec nejde a že to byly skuteční ultrazmrdi je zřejmé "jen" z pasaže kdy Dit Pran je nucen pracovat a žít v nelidských podmínkách v tzv. vražedných polích. Ale zase, kde je zmíněno, že Pol Pot tohle udělal se všema co žili v městě, že Pol Pot označil města za kapitalistický zlo a všechny lidi z měst vysídlil častokrát trikem typu "za chvíli se vrátíte, je to pro vaše bezpečí před amíkama" Zrušil prachy, obchody, media, zkrátka všechno. No nic no, prostě ukázat tu strašnou hrůzu, troufnu si říci, že od "tvorby" panů Stalina s Hitlerem nejhorší na téhle planetě takhle zkratkovitě, to neberu a výše zmíněný příběh o přátelství, který se má s tímhle hnusem prolínat jsem už popsal. Jistě, herecký výkon neherce Hainga S. Ngora je jedinečný, a samotný jeho osud mě naplňuje možná větším smutkem než celý tento příběh. Práce kamery taky skvělá, ale moje slzy zůstaly jiným osudům a jiným příběhům. (23.10.2008)

Každá krajina má svoj smutný kus histórie. A toto je ten kambodžský. Film je pekná pocta Ditovi Pranovi, ktorý kde mohol tam pomohol a z najväčších sračiek sa aj tak musel vyhrabať sám. Klobúk dole. A klobúk dole aj jeho hereckému predstaviteľovi. Chválim celú výpravu a aj kameru, pretože som sa naozaj cítila ako priamo na mieste. Menšia katastrofa pre mňa bola muzika ... snáď len tri hudobné motívy stáli za to. Sorry, Mike. A ak hovoríme o rozdelení filmu na dve časti, tak jasne u mňa viedla tá druhá. Videné v rámci Season Challenge Tour vol. 2 (25.11.2016)

Film s dvoma rozdielnymi časťami ma aj rozdielne zasiahol. Prvá, zbytočne dlhá časť o neľahkej práci vojnových korešpondentov ma zaujala iba okrajovo, druhá už napĺňala moje očakávania. I keď nie úplne. Vo filmoch ako Hotel Rwanda, Katyň aj Vražedné polia sa filmový príbeh odohráva na pozadí veľkej historickej udalosti, spravidla veľkého historického svinstva. Podvedome si prajem, aby z týchto veľkých tém vznikali veľké filmy a aby z kín vychádzali otrasení ľudia, ktorí na film nezabudnú už počas cesty domov. A to sa podľa mňa ani jednému z uvedených filmov plne nepodarilo. Veď druhá časť filmu, pozitívna aj v tom, že som sa v nej nemusel pozerať na zle vybraného hlavného hrdinu, bola ázijskou mutáciou Orwella (aj bola nakrútená v roku 1984). Ľavicový extrémizmus v praxi. Zatiaľ čo režimoví pohrobkovia ospravedlňujúco mrmlú - robili sa aj chyby, Pol Pot a Yeng Sari sa v pokoji a bez trestu dožili staroby než sa odobrali sa za takmer dvoma miliónmi svojich obetí. Nuž čo? Ja si môžem dovoliť nanajvýš tak vyjadriť znepokojenie nad tým, že som nezachytil dobrého Mikea Oldfielda, ktorého mám rád. (17.10.2009)