Metanol

Tady Česká televize trefila bingo svým námětem a bohudík svým zpracováním nic nezprasila, takže divácké koncese pro jednou byli kvalitně investovány. Nechci ještě propadat bujarímu veselí, že se v zemi mlékem a strdím oplývající konečně něco podařilo, když ještě čekáme na druhý díl, ale první krok šel správným směrem. Takhle si představuji moderní thriller, s dynamickou kamerou a tahem na bránu. Prakticky debutující Terezka Kopáčová z lehkostí válcuje zkušené televizní režisérské matadory. Vysoko nastavenou laťka z prvního dílu se podařilo udržet, dokonce emotivní dopad díky scéně u soudu byl ještě vyšší a musím říct, že krom pachatelů považuju za lidský dobytky všechny ty právníky, které hájí prokazaletný zmrdy a vrahy a říkají tomu práce. Jediný co ve druhém díle nepovažuji za úplně vydařené, byla orientace v postavách a v distribuci chlastu. To, ale nemění nic na pocitu, že jsem viděl velmi kvalitní záležitost. (23.04.2018)

Momentálně nejlepší česká televizní režisérka se obula do všeobecně známého případu, o němž prakticky nikdo neví mnoho z jeho pozadí. Velmi zajímavé bylo i seznámení s výběrem z poškozených, s opilými povaleči by se divák těžko identifikoval, takhle jen koukal a říkal si, že se to mohlo stát i jemu. Druhá část by si zasloužila i rozdělení do dvou dílů, tolik v ní bylo informací. Ale vše podáno srozumitelnou formou, byť ve velmi ostrém tempu. (23.01.2022)

Zase se jednou projevila lidská (česká) vynalézavost, ale zároveň i blbost. Kořalka z petky za pár korun? Vůbec jsem netušila, že nějaká taková ohavnost existuje. Jsem prostě divná, ale když nemám peníze, tak si prostě chlast nekoupím. Každopádně to neomlouvá ani ty hovada, kteří klidně pro peníze půjdou i přes mrtvoly, hlavně že budou mít bazén, opravdu? Tenhle film ve mně vyvolává příšerné pocity o tom, jak dokážeme být příšerný národ. Každopádně jedna z mála českých kriminálek, která mě opravdu bavila sledovat i přes tu délku. Druhý díl z pohledů vyšetřovatelů za mě rozhodně lepší a Vaculík by se sebou měl něco dělat, vůbec jsem ho nepoznala. (07.05.2018)

Ilustrace na konkrétních osudech má dopad vždy nejdrtivější. A tady se dokázali vyhnout naštěstí i klišovitému zpracování (scénka s penálem koupeným dvakrát byla tak na hraně, že jsem se v té chvíli zapřísahala, že už nikdy nebudu mojí mámě vyčítat, že něco koupila blbě, nebo zbytečně!). Také bylo samozřejmě užitečné nahlédnout do střev alkoholového kšeftu - nedokážu sice poznat, jak moc to bylo autentické, ale rozhodně si teď dlouho asi nic nenaleju... Apropó - omlouvám se L. Vaculíkovi, že jsem si o něm vždy myslela, že je sice pohledný, leč prkenný herec. Kolem padesátky se zdá, že se poměr obrací. (01.05.2018)

Po umělecké i řemeslné stránce téměř dokonalé a překvapující, že někdo něco takového dokáže natočit i u nás. ___ Scénář sice psal život, ale scenáristka dokázala bez většího tlačení na emoční pilu vyhmátnout epizodické příběhy, které dojmou (oběti) a šokují (pachatelé). Skákání v čase a místě v první epizodě je přehledné a přidává příběhu napětí. Druhý díl se více blíží klasické kriminálce (možná bych si odpustila občasné machrování policajtů) a naznačuje, co je evidentní – že bez uplacené spolupráce (nebo aspoň uplaceného mlčení) oficiálních složek státu (celníci?) by taková hrůza nebyla možná. Tohle je upřímné sociální drama bez patosu i nadřazenosti. (30.04.2018)