První člověk

Míra authenticity a pocitovosti, kterou ve mně film vyvolal byla příjemně vysoká. Armstrong sedí v pokusném letounu a vůbec nemáte pocit elegantního vesmírného letu (až na pár okamžiků ve stavu beztíže), jako se nám snaží ukázat většina filmů z vesmíru. Všechno vrže, skřípe a div se to nerozsype až si říkáte, že do takové rachotiny musí vlézt jenom blázen. Ne úplně nepodobné je to i v ostatních lodích. Samotná cesta na měsíc mě místy až skličovala pocitem, že se dívám na tři lidi v jedné lodi kteří jsou nejdál od jakékoliv pomoci, než kdokoliv jiný před nimi a musí si s tím poradit sami. A že je toho k řešení dost. Při samotném přistání (jedna z nejvypjatějších scén tohoto roku) se ozývá jeden alarm za druhým. Padá na mě pocit, jakoby ani tehdy pořádně nevěděli co dělají, jen následovali hodiny simulací kdesi na zemi, ale nikdo je nemohl připravit na opravdové přistání. Hláška "Nemáte nic pod kontrolou, jste jenom banda kluků" tady obzvláště uhodí hřebíček na hlavu. Přesně tak film vyzní - v době kdy byly počítače v plenkách lidstvo dokázalo dělat velké věci, ale do jisté míry to bylo stylem pokus omyl. A stálo to mnoho životů, což je (vedle Armstrogovy osobní tragédie - ztráty dítěte) jeden z hlavních nosných prvků celého filmu - Neil neustále musí řešit vnitřní rozpor mezi touhou létat a faktem, že mnoho jeho nejbližších přátel za stejnou touhu zaplatilo životem. Film tak podstatnou měrou vzdává hold těm, kteří vesmírný program posouvali dále, ale jeho absolutního vrcholu se nedožili. Musím ocenit skvělý Hurwitzův soundtrack, který dělá přesně to, co má, a je tu platným třetím rozměrem filmu. Že scény přistání na Měsíci (a nejen z ní) dělá nezapomenutelnou podívanou. Práce štábu s lokacemi a celkově se zasazením děje do šedesátých let je opravdu bravurní - skoro se mi chtělo věřit, že snad cestovali časem, aby to mohli natočit. Kamera se při záběrech letu ne vždy věnuje celkům (respektive spíše vůbec) a z lodi jdou často vidět jen fragmenty a různé omezené pohledy z kokpitu nebo z venku lodi. Další prvek který jenom posiluje autenticitu filmu. Velmi podobně takto pracoval s kamerou i Nolan v Dunkerku. Úsporné herectví Ryana Goslinga, které mi normálně vadí tady vlastně bylo celkem žádoucí k vykreslení Armstrongovy postavy. Claire Foy hraje její (zatím) životní roli. Celkově se ve filmu nevyskytuje příliš mnoho trapného amerického patosu, na kterém si někteří vlastenci rádi potrpí, a snad až na jednu či dvě scény se tu jede absolutně bez nějakého umělého přepínání emocí. Pocit absolutního osamění a lehké úzkosti a naprosté nejistoty, když se na oběžné dráze Měsíce oddělují Armstrong s Buzzem od Collinse přijde naprosto přirozeně a není potřeba kvůli němu pronášet patetické hlášky. Stačí si uvědomit, do jak vrtkavého podniku se pouští a že výsledkem může být absolutní katastrofa. Film si zkrátka nepotrpí na zbytečná slova, když nejsou potřeba. Za mě, výše popsané rozhodně stačí na titul film roku. (03.11.2018)

Oscar 1 : Vizuální efekty + 3 nominace: Výprava, Zvuk, Zvukové efekty (16.01.2022)

Na Oscarech to asi ostrouhá, vzhledem k divácké ignoraci a politice, kterou v posledních letech Akademie nastolila, ale pro mě je tohle FILM ROKU. Technicky nesmírně precizní podívaná a zároveň emocionální jízda, která v poslední třetině vyvolává husí kůži po těle. Vlastně dlouho nepamatuju, kdy by mě nějaký film s vědeckým základem takhle uzemnil. Snad Zemeckisův ´Kontakt´, před dlouhými dvaceti lety. Gosling jako muž, který musí emoce potlačovat a uvažovat chladně a racionálně, jinak by nemohl dělat svoji práci, je herecky naprosto přesný. A na opačném pólu Claire Foy jako gejzír emocí, Hurwitzova hudba pak energická a intimní zároveň. Tohle bude chlouba mé blu-ray sbírky. ___ PS: Bohužel se mezi námi najdou takoví duševní mrzáci, jako "největší hororový expert" Psychor, kteří sprostým způsobem znevažují lidský čin, vykoupený potem a krví. Já nevím, nemohla by tahle individua třeba vychcípat, ať nám neotravují vzduch? (15.12.2018)

V průběhu stopáže snímku jsem si říkal, proč se tvůrci tolik orientují na neúspěchy mise, až pozdě mi došlo, že úspěchy byly všechno ostatní a bylo jich víc. Damien Chazelle mě fascinuje, jak zvládl ukočírovat výpravnou, intimní i společenskou složku filmu a pomalu, ale jistě mě uchvacovat. A co předvedl Justin Hurwitz v hudbě, to je přímo esence energie i romantiky! 90%. (18.10.2018)

Kdyý si čtu komentáře svých kolegů i mých oblíbených, musím přiznat, že proti jejich argumentaci moc nemám co napsat, jen že jsem pocit, že mnoho filmovýho pásky bylo vyplýtváno na zbytečný scény a ještě zbytečnější dialogy. Ovšem z hlediska filmařiny není moc co to vyčíst, má to atmosféru, dobovka taky luxusní a Imax umí zapracovat na zažitku velm silně, hlavně v poslední části. Přesto víc jak tři nedám, protože 141 minut je tady absolutní zbytečnost a ještě k Raynovi. Ten kluk už zahrál lépe, tady se mě to jeho obličejové výrazivo příliš pestré nezdálo. (23.10.2018)

Souzním. (27.01.2020)

Jasně, vybízí se srovnání s Interstellar, Gravitace nebo nedej bože (to téma!) Apollo 11. V prvních dvou případech jde určitě o vizuál a ve třetím případě rozhodně o dramatickou stránku filmu. Pořád je ale První člověk natolik svébytný film, že srovnání může být jen v rámci tématu. Jinak se jedná o jedinečný kousek, kterým Damien Chazelle vytřel zrak všem, kteří se těšili na klasický konvenční akčňák se vším všudy. První člověk je totiž všechno, jen ne akčňák. A to je v něm napětí víc než dost. Škoda jen, že je film tak dlouhý. Některé rozhovory by se určitě daly zkrátit. Pohled na Neila Armstronga jeho vlastníma očima se mi ale líbil. Samozřejmě nejvíce lahodící na oko je druhá půlka filmu, která nádherně ukazuje přistání Apolla 11 na Měsíci. Kdyby neexistovaly série konspiračních teorií o tom, že Amíci si to vylhali, tak bych snad i věřil tomu, že režisér s kameramanem na Měsíci přistály, aby tak krásné záběry pro diváka natočili. Dokážu si představit, že takový film na širokém plátně musí být totální nářez. Ryan Gosling je samosebou skvělá volba. Nevěřím, že by si Neila Armstronga pro tento film nepřipravil. Politické kecy kolem Nasa jsou navíc vítaným bonusem k tomu všemu kolem. (16.10.2019)

Damien Chazelle je jeden z nejzajímavějších mladých filmařů současnosti a sám nevím, jestli je lepší jeho Whiplash nebo La La Land. Každopádně díky těmhle dvěma filmům ukázal, že nehodlá být zaseklý u jednoho jediného žánru, takže jsem se na biografii Neila Armstronga a příběh o dobývání Měsíce dost těšil. A částečně jsem dostal přesně to, co jsem čekal a chtěl. Technicky dokonalý film, kterému sluší velké plátno v IMAXu, má skvělou kameru i zvuky a hudbu, díky které není problém bát se při startu Apolla 11 podobně jako u regulérního hororu. Kouká se na to skvěle. Chazelle se ale pokouší vyprávět možná až příliš mnoho věcí, které se okolo celé události odehrály, a těch příběhů pilotů, inženýrů a rodin je tu zkrátka moc. Tak moc, že spousta z nich vyšumí do ztracena a dějově nikam zásadně nevede, nebo nemá takový emocionální dopad, jak by asi tvůrci chtěli. Celkově jde ale pořád o film, který je nutné vidět a pokud možno v co nejlepším a největším kině. V něm se První člověk může srovnávat s Gravitací nebo Intestellarem. Minimálně po té technické stránce. (04.10.2018)

║Rozpočet $59miliónov║Tržby USA $44,936,545║Tržby Celosvetovo $100,448,662▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Až príliš civilný pohľad, skoro dokumentárne prevedenie, buď to má pomalé tempo alebo niekedy rýchly prestrih scén, teda krátke scény, keď jedna udalosť strieda druhú bez lepšieho vysvetlenia. Niektoré scény sú silné, úvodná v X-15, výbuch pri testoch či pristánie ale ako celok to nedostane. Tu sa Chazelle troška stratil v prílišnej artovosti, škoda. Divácky troška nevdačný "chladný" film. /60%/ (05.01.2019)

Měsíční elegie, film, kterej je mnohem víc o otcovství než o průzkumu vesmíru. Ten je koneckonců stejně jenom místem, kam naše tenký a chatrný skořápky odhazujou svůj smutek a úzkost. Nic mě letos nerozebralo tak jako První člověk. Virtuózní mozaika ostrých detailních a klaustrofobických střípků v super 16 a IMAXové šírky, která mi dokonale vypláchla senzory. Gosling může zase očima kanalizovat melancholii a výkon Claire Foy je silnější než gravitace.Takhle měl vypadat Interstellar... pro mě největší filmový zážitek roku 2018 a dokonalý reparát za La La Land. Damien už zase fackuje. (20.10.2018)

Cesta na Měsíc - rok výroby 1969. Autentické, osobní a působivé. Mám rád pocit, kdy můžu vidět autorskou vizi v plné kráse bez jakýchkoliv omezení. Výsledek odpovídající záměru jediné odpovědné osoby. Moje cesta na největší přirozenou družici byla kompletní. (19.10.2018)

Pro mne až moc inspirované ba okopírované z Interstellar, což bylo spíše na škodu. Neustále střídání záběrů do tváře většinou s opakujícím se výrazem a statického záběrů z kamery na křídle/trupu, kdy často chybí celkový záběr. Bylo to místy až únavné a podobně únavné mi to přišlo provedení i v Interstellar. Osobní rovina života Neil Armstronga ani zbytku posádky taky žádný pořádný zásah nepřinesla i přes tu rodinnou tragédii. Spíš zklamání a průměr, ke kterému už se znovu nevrátím. To Interstellar mne k návratu donutil, ikdyž ani z něj odvářený nejsem. 50% (26.10.2018)

Geniální Whiplash zůstává nepřekonán, ale jinak Chazelle opět potvrdil, že patří k současné režijní elitě. Jeho mix Interstellaru a Správné posádky je řemeslně špičkový a má hned několik brilantních scén. O to víc proto zamrzí přetažená stopáž, za kterou viním přehlcenou rodinnou linku. Jasně, Armstrongova žena je pro film málem stejně klíčová jako titulní hrdina. Chazelle ale figurky brilantně rozestaví už na začátku a vůbec nebylo potřeba, aby tak dlouho omílal věci, které se daly vyčíst z několika pohledů. Ve výsledku tak fasujeme další skvělý výlet do vesmíru. Jen jsem si u něj až moc často říkal, že už by se zase mělo letět do vesmíru... (03.10.2018)

Chazelle rozhodně nezklamal, zároveň však ale jeho letošní kousek na čele mé topky bohužel nebude. Audiovizuálně se zase jedná o špičku a vyprávění obrazem i zvukem je u tohoto stále mladého talentu na takové úrovni, že se mu aktuálně vyrovná málokdo. Opět zaujme hudba Justina Hurwitze se skvělým ústředním motivem, audio podkres burácivých raketoplánů i vesmírného ticha a nezaostává ani roztřesená, subjektivní kamera Linuse Sandgrena, který loni dostal Oscara za La La Land. Tentokrát nám ukazuje, co asi tak vidí piloti a astronauti, když se potácejí na hraně atmosféry, a jistě vás nepřekvapí, že je to dost znepokojivý pohled i pro silné žaludky. Potud tedy vše v pořádku, avšak příběh roztažený na téměř dvě hodiny místy nudí, obzvláště nutná rodinná linka na mě nevyzněla zdaleka tak silně, jak by měla. V některých chvílích tak sledujeme až procedurální drama ve stylu Apolla 13 (akorát s mnohem decentnější patetičností, přece jen jsme se od rozmáchlých devadesátek trochu posunuli), ale hluboký lidský příběh a emoce na mě tentokrát prostě moc nefungovaly. Škoda. Potěší ještě šedesátkový vizuál a povedená atmosféra, ale od tvůrce La La Landu bych přece jen doufal v něco trochu víc. Ale to je spíš můj problém, První člověk bezesporu výborný je. (25.10.2018)

Rodinné (respektive rodičovské) drama zkombinované s diváckým simulátorem kosmického cestování. Trochu nesourodé žánry, ale funguje to. Jako koření v závěru vizualita a mírná spiritualita à la Gravitace. (20.12.2018)

Chladné, odosobněné, špinavé, stísněné, posmutnělé, klaustrofobické. Přistávání díky střihu a Hurwitzovi adrenalinová scéna roku, vyloženě škoda je pouze vyloženě nadbytečné a doslovné pasáže "po návratu". (16.10.2018)

Je to můj problém, ale prostě jsem se nudil. Bylo to na mne příliš technické a vesmírné záběry mi přišly nekonečné. Vždy když jsem dlouhé minuty čuměl na roztřesené kontrolky, tak jsem fakt chcípal. Rodinná linka mi nevadila, ale ta jeho žena mi přišla divná. Hodila by se mi třeba do Osvícení. Nejvíc se mi líbila hudba. Prostě mi více sedí styl do detailu vymazlené Gravitace, mysteriózního Interstellaru, nebo divácky přístupnějšího Apolla 13, než tento "špinavý," zádumčivý přístup. (15.10.2018)

241 min (23.07.2019)

„JE TO MALÝ KROK PRO ČLOVĚKA...“ /// Z historie kosmonautiky. Nejsem extrémní fanoušek, takže zůstávám u hodnocení filmu: bavilo mě hlavně „to odborný“. Technicky precizní, příběhově standardní životopis jedný události. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Začínal jsem na projektu Gemini. 3.) Thx za titule „smejch88 a alsy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (08.01.2019)

V roce 1969 bych u televize zřejmě úžasem a radostí tleskal, ale jako film nudné, obyčejné a nezáživné. (27.12.2018)