Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrají:
Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Margot Robbie, Emile Hirsch, Margaret Qualley, Timothy Olyphant, Julia Butters, Austin Butler, Dakota Fanning, Bruce Dern (více)VOD (5)
Obsahy(1)
V devátém filmu kultovního režiséra Quentina Tarantina se televizní herec (Leonardo DiCaprio) a jeho dlouholetý kaskadér (Brad Pitt) rozhodnou prosadit se u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu - v roce 1969 v Los Angeles. (Falcon)
Videa (6)
Recenze (1 760)
Důmyslná hra s diváckým očekáváním, která bohužel není zábavná po celou dobu. DiCaprio a Pitt jsou perfektní. Měl jsem tam oba fakt rád. Jenže na to koukáte a stále čekáte až se něco stane. A ono se nic neděje a pak čekáte, že támhle bude mrtvola a není, a pak čekáte, že bude bitka a není. A pak čekáte že bude....a není. Po skončení to dává smysl a řeknete si, že to vlastně bylo fajn. Bohužel scény, kdy DiCaprio točí kovbojskej film jsou prostě neúměrně dlouhý a nudný, to ať se na mě nikdo nezlobí. Takže jo, palec nahoru, ale znova už bych si to nepustil. ()
Devátý film Quentina Tarantina a v jeho způsobu vypravování se opět nic nezměnilo. Pravda, že samolibost trošku ustoupila a tak už tu nemáte 40ti minutovou scénu o ničem, jako tomu třeba bylo v Osmi hrozných. Pořád se ale jedná o přesně takový druh filmu, jaký můžete od Tarantina čekat. Délka tři hodiny, první dvě hodiny o ničem a posledních 40 minut nebudete u napjaté scény ani dejchat. Quentin si takticky přichystal další námět – Hollywood, ale ve skutečnosti je to opět Pulp Fiction na další způsob. Přijde mi, jak kdyby tento film byl takový opus magnum samotného Tarantina. Odkazuje na období, které zjevně má moc rád, ne-li z éry Hollywoodu nejradši – období westernů – a poukazuje na vše, co mu vytane na mysl. A je mu vlastně úplně jedno, jestli to období znáte, máte ty filmy nakoukané a zdali vůbec jste nebo nejste fanoušek těchto filmů. Jede si to prostě totálně po svém a fascinuje mě, kolik práce si s natáčením scének z různých filmů, s plakáty nebo jen se samotnými názvy vymyšlených filmů, musel dát. Z tohoto úhlu pohledu je Tenkrát v Hollywoodu neuvěřitelné dílo. Navíc i Leonardo DiCaprio a Brad Pitt je solidní dvojka do nepohody a tak ani nemůžou pravověrné fanoušky Tarantina zklamat. Pořád to na mě ale působí jako film, kde se sejde kopa herců, zablbnou si, nejvíc asi Leo a Brad. Vy máte pocit, jak kdybyste s nimi zašli na pivko, trošku jim vstoupili do života a v poslední části filmu se dočkáte tradiční tarantinovské akce. Ta je v tomhle duchu opět brutální ulítlá. Za mě nic nového pod sluncem. ()
Osm hrozných byl smutný pubertální ústřik, ale na existenci pubertálních ústřiků není z principu nic špatného. Za jakým účelem ale vzniklo tohle, to fakt nechápu. Tarantinovo veřejné kopání proti obavám z vlastní irelevance? Jako fajn, ale v tom případě se jaxi nemohu ubránit myšlence, že zatímco se jeden výrazově zaseknutý dědek rochnil ve své zapouzdřenosti a natočil si referenční sebevykrádačku o ničem pro publikum složené z jednoho člověka, někdo nový s nápadem, který přesahoval Tarantinovo "stárnu a chybí mi dětství", teď kvůli tomu dál v L.A. utírá stoly. ()
Postupná zahleděnost do sebe sama se mi zdála nasměřovaná ke katastrofě. Po mnou obdivovaných a perfektně vyvážených Panchartech začal Tarantino opatrně zdržovat už v Djangovi, aby v Osmi hrozných zasekl lehce přes míru a zachraňovali ho hlavně herci a slušná míra napětí. Vidina dalšího filmu olizujícího délkou třetí hodinu, tentokrát navíc v poctě zlatým časům a dobrovolně se předem omlouvající za nediváckost, mě proto lákala jen velmi opatrně. Právě v tom, jak moc jsem se pletl, se ale nakonec skrývá největší překvapení. Než by se klasicky zaobíral nekonečnými konverzačkami se autor raději křehce vyznává z lásky na sto a jeden způsob. Na rozdíl od leckterých svých starších počinů se nechvástá vlastním umem, on opravdu jen a pouze vzdává z plných plic poctu umu jiných a nechce nic víc, než se do šedesátek vrátit, rochnit se v nich a zkrátka pocítit zase ono bezbřehé okouzlení filmem a televizí, které přináší jen nejranější mládí. Takže i když mi přestřelená délka přijde jako frajeřina z principu, už protože se žánrově rozkračuje jen trochu narychlo a naoko (stačí si zkusit sám pro sebe převyprávět linku Sharon Tate), úsměv se mi dral na rty neuvěřitelně často. Téměř herní koncept zatnutí drápů do milovaného světa či období, kde si odvyprávím "to svoje", by se mohl teoreticky stát cílem pro nespočet dalších režisérů, ale něco mi říká, že by si na něm spousta z nich poslepu vylámala zuby. ()
Ultrapohodové filmařské retro s prosluněnou atmosférou osudového léta 1969, jehož fiktivní i reálné postavy pomalu, ale zábavně kráčí k jedné temné noci, která otřásla Hollywoodem, Amerikou a symbolicky ukončila květinová šedesátá. Určitě si o ní před kinem přečtěte základní fakta, jinak nedáte finále filmu, které jsem odhadl dopředu a měl z něj příjemně smíšené pocity. A DiCaprio a Pitt mají skvěle napsané postavy a válejí. ()
Galerie (123)
Zajímavosti (114)
- Rozhlasová stanice, kterou poslouchají postavy ve filmu, je KHJ Los Angeles. V 60. a 70. letech 20. století velmi populární stanice, také nazývaná „Boss Radio“. Můžeme slyšet její znělku, různé dobové reklamy a některé písničky dokonce pocházejí přímo ze záznamu vysílání. (J.F.B.)
- Scéna s propíchnutou gumou na Spahnově (Bruce Dern) filmovém ranči odkazuje na podobnou scénu ve filmu Rebel bez příčiny (1955) s Jamesem Deanem. (AlDelon)
- Když Cliff (Brad Pitt) veze stopující dívku (Margaret Qualley) na ranč, tak má v jednotlivých záběrech střídavě otevřená a zavřená okýnka v autě. (Duoscop)
Reklama