Smrtihlav

Dost možná nejslabší zpracování daného tématu, jaké jsem měl zatím možnost vidět. První polovina je o Heydrichovi, druhá o odbojářích, přičemž obě linie se protnou až atentátem a následným běsněním. Oddělenost obou částí nefunguje dobře a je v podivném kontrastu s těkavostí a epizodností v jejich vnitřním rámci. Závěr z toho pak celkem logicky vychází nejlépe, bohužel však tvoří jen zlomek filmu (na rozdíl od Anthropoidu, kde je závěr nejslabší částí, navíc poněkud rozvleklou). Jediné postavy, u nichž se daří vybudovat jakousi životnost, jsou paradoxně Heydrich a především pak jeho manželka Lina, což vytváří mimořádně podivný narativ. Další z mnoha nepodstatných filmů o podstatných tématech... (16.10.2022)

Nedávno velice slušný Anthropoid, výbornou formou doplnil mé vzdělání o atentátu na Heindricha. HHhH (zajímavý překlad) zpracovává obdobné téma ale více se soustředí na samotného Heindricha, kterého nám zde představuje jako člověka a ne jako nelítostné monstrum. Každopádně toto zpracování je výrazně méně zajímavé i natočené oproti zmíněnému Anthropoidu, který mi danou látku předložil v mnohem zajímavější podobě. Tento film je bohužel po všech stránkách nezajímavý a ani samotné zpracování ho nijak nezachrání, (15.12.2017)

Na celú udalosť okolo atentátu na Heydricha sa tu pozerá obšírnejšie ako v Anthropoide, čo je fajn. Bohužiaľ prvá polovica filmu ma moc nezaujala. V druhej polovici som už síce mala komu fandiť, dostalo to aj akčnejší ráz, ale všetko to išlo ako z rýchliku a k postavám som si nedokázala vytvoriť nejaký bližší vzťah. Niektoré momenty v spojení s hudbou ale pekne brnkli na city. 3,5* (09.11.2017)

Dálně východoevropský prdelákov, kde hlava na hlavě dřepí vychlastaní Slované ve svátečních adidaskách a diskutují, kdo dá za hospodského patnáctiletou Madlu stováka tentokrát, v civilizovaném člověku samozřejmě žádné vlastenectví vzbuzovat nemůže, a proto když už se naskytne nějaký potrefenec, který je ochoten za tuhle díru teoreticky i položit život, je třeba kultivovanému Zápaďanovi toto jeho pomatení mysli vysvětlit touhou co možná nejdřív svobodně emigrovat, a coby očividný patriot si tak nárokovat svou pravou totožnost, tj. Američana. Pokud se člověk zrovna nechce těch několik málo vteřin chlámat tomuhle roztomilému a tolik typickému infantilnímu narcismu, může si tu všeubíjející a dramaturgicky nesoustředěnou nudu krátit tak leda vzdycháním po nesrovnatelně střelenější, a tím pádem zábavnější Lídě Baarové. A ne, dávno obehraný střih na divoce přirážející náckovské půlky to z hlediska komičnosti fakt nevytrhne. (20.06.2017)

Uvodne Weinstenove logo, vzhladom na sucasne udalosti, navnadi na nejaky poriadny znasilnovaci bijak. Trva len 6 minut a uz tu mame prvu nadielku trtkačky, za ktoru ale chudacik dobrak od zelezneho srdca Heydrich, tvrdo zaplati. Inak ale suhlasim na 100% s Pomom. Prva polovica filmu je pojata tak strasne chladne, ze vsetky tie zverstva, ktore Heydrich vykonava v divakovi nic nevovolaju. Ale aspon to funguje na dokumentarnej urovni v ktorej sledujeme postupny vzostup jednej svini k moci. A ako to uz byva, tak za kazdou svinou stoji zena. Ona jedina tu ma nejaky zaujimavy dejovy obluk, ktory ma štavu. To je ta chvila, ked si uvedomi, co stvorila a ze aj ona musi drzat hubu a krok. Bohuzial druha polovica filmu, ktora sa venuje bande amaterskych povstalcov je strasne chaoticka. Pôsobi to ako sled nahodnych scen nielen bez gradacia ale aj bez logiky. Len clovek, ktory ma zakladny prehlad o udalostiach sa v tom chaose zorientuje a znudene si môze odskrtavat jednotlive udalosti. Takze vysledok je pre mna rovnaky nepodarok ako nedavny Anthropoid. 4/10. (02.11.2017)