Složka 64

Koukám, že Dánové mají ve svých dějinách taky nadmíru ošklivý flek. Ovšem ostrov Sprogø by mě děsil v každé době, navíc význam slova zazděný tu dostává velice specifický rozměr. Vyšetřování trojnásobné vraždy v propojení s minulostí nabralo strhující obrátky zejména v druhé polovině a tiše jsem si přála vidět čtvrtého na židli. Působivá krimi jízda. (02.03.2019)

4,5* prostě ti Dánové umí natočit detektivku, mně se to moc líbilo. shodou náhod jsem o víkendu viděla znovu Lovci hlav, které jsem kdysi dávno taky viděla ve Světozoru a byla jsem nadšená a Královskou aféru .... a mně se líbí ta atmosféra, co vůbec není líbivá na první dobrou, o to víc je realističtější. O oddělení Q jsem nikdy neslyšela, nic neviděla a možná právě proto jsem byla skoro nadšená, že je to na 5*. A hlavně to téma ... kdy někteří lidé mají pocit, že jsou lepší než jiní je hodně aktuální. (24.01.2019)

Zložka 64 je druhý film zo série po Zabijakoch, ktorý sa mi páčil, na chuť tým ostatným som vážne neprišiel a prišli mi svojim spôsobom smiešne. Áno, aj v Zložke 64 máme nejaké to klišé, náhody, záchrany na poslednú chvíľu, časové nezrovnalosti. Ale po nedávnej náloži v podobe celého Mostu mi takýto príbeh prišiel vhod a celý čas som sa zaoberal otázkou, či tento námet nemohol byť radšej predmetom prípadnej štvrtej série, kde by sme sa dopracovali k vrahovi cez viaceré slepé uličky. Podstatné však je, že rozuzlenie dáva zmysel a je perfektne zmotivované, čomu výrazne dopomáhajú flashbacky. Kaas a Fares sa stále tvária tak drsne, až je to zábavné, ale nepôsobí to našťastie nijak otravne. (16.01.2019)

Děj postupně enormně nakyne do netušených rozměrů, kdy film začne být od poloviny dál o něčem úplně jiném a stane se podstatně vážnějším, dramatičtějším a tematicky závažnějším. Konání obou detektivů je průběžně prostříháváno s událostmi ze šedesátých let, kdy si mladé dívky prožívaly peklo v jakémsi ostrovním převýchovném ústavu, kam je jejich rodiny posílaly nejčastěji kvůli potlačení sexuálního apetitu, a se současnými scénami s nějakou starší paní, která by teoreticky mohla být tím hledaným vrahem, ale není to jisté. Postavy hlavních hrdinů snad poprvé konečně procházejí nějakým vývojem, dost zásadním na to, aby věčně zachmuřený Carl nebyl pořád ten samý asociální bručoun, ale aby dokázal alespoň sem tam projevit nějakou vstřícnost, uznání nebo cit. Stejně tak se pracuje i s Carlovými obavami z osamělého života a se změnami v jeho kamarádsky-pracovním vztahu s Assadem. Napínavé vyprávění disponuje průběžně gradujícím spádem. Nejde přitom ani tolik o zásluhu dánského režiséra Christoffera Boeho jako spíš o vynikající práci trojice scenáristů v čele s Nikolajem Arcelem, který adaptoval i všechny předchozí Adler-Olsenovy romány. (05.10.2019)

(78%) SLOŽKA 64 je již 4. dílem této severské série. Pevně doufám, že vzniknou další a další pokračování. Nejsilnějším kladem této série je rozhodně hlavní herecké duo v podání skvěle napsaných postav Carla a Assada. Oba mají zajímavé charaktery, především Carl, který mě v mnoha scénách a konverzacích pobaví. Co se týče děje, rozhodně je zajímavý a i realistický. Jen ta první půle filmu je taková pozvolná, což velkým problémem není. Spíš je trochu slabší detektivní linie, ale to se vše v cca druhé části snímku dost vylepší a i se to žánrem trochu promění. Jakmile se film dere ke konci, tak je k tomu i dost emocionální. Takže celkově je to téma zrůdného doktora, co zničil život tolika ženám dost zajímavé a pár scén je i docela krutých. No, vylepšovat by se toho dalo samozřejmě dost. Ale tak je to severské filmové řemeslo, má to svůj styl, tak z toho nemůžeme chtít bezchybné dílko. Když porovnám celou sérii, tak na prvním místě je rozhodně třetí díl, za ním tento čtvrtý, pak hned první a na posledním je bohužel ne moc povedený a průměrný druhý film. (24.03.2019)