Za hrst dolarů
Per un pugno di dollari
Por un puñado de dólares
Für eine Handvoll Dollar
A Fistful of Dollars
A Fistful of Dollars
Režie:
Sergio LeoneHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Clint Eastwood, Marianne Koch, Gian Maria Volonté, Wolfgang Lukschy, Sieghardt Rupp, Josef Egger, Antonio Prieto, José Calvo, Margarita Lozano (více)VOD (2)
Obsahy(3)
Když se dva hádají, třetí se směje. Clint Eastwood v hlavní roli filmu, který napsal pravidla spaghetti westernu. Prach, vítr, žhavé slunce Nového Mexika. Do města rozděleného válkou dvou klanů přichází cizinec. Je klidný a mlčenlivý, z nebezpečí hrozícího ze všech stran si nic nedělá. Brzy rozehraje riskantní plán: nabídne své služby oběma soupeřícím rodinám s cílem využít jejich nepřátelství ve svůj prospěch... První výprava režiséra Sergia Leoneho na westernovou půdu předznamenala zrod legendy. Leone čerpal ze snímku Tělesná stráž (Jodžimbo) Akiry Kurosawy, ve kterém je záhadným hrdinou bezejmenný samuraj bez pána. V rozhovorech se však přihlásil i ke klasičtějším inspiračním zdrojům (byla mezi nimi také Goldoniho hra Sluha dvou pánů). Hlavní postava redefinuje obvyklý typ kladného westernového hrdiny – z ulízaného džentlmena typu Limonádový Joe se protagonistou náhle stává cynický, osamělý pistolník, jehož motivací není ani tak dobro, jako spíš vidina výdělku. Clint Eastwood vytvořil v této postavě novou ikonu – drsňáka s kamennou tváří a dokonalou muškou, který otevírá ústa, jen aby vypustil lakonickou hlášku (režisér o Eastwoodovi prohlásil, že má dvě herecké polohy – s kloboukem a bez). Dobrodružnou pouť neproniknutelného pistolníka doprovází hudba Ennia Morriconeho, pro kterého se spolupráce s Leonem stala výtahem ke slávě. Nejslavnější hudební motiv z Pro hrst dolarů později použil i Quentin Tarantino v Kill Bill 2. Snímek Pro hrst dolarů vznikl v roce 1964 a byl vzápětí následován snímky Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). „Dolarová trilogie" se stala milníkem žánru a stylistickým vzorem všech příštích spaghetti westernů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (596)
Když už přijde na remaky Kurosawových filmů, považuji Pro hrst dolarů za nejzdařilejší. Hlavně proto, že se odehrává v podobně temné a cynické rovině jako jeho předloha. Svět Leoneho působí obdobně bezvýchodně a krutě jako ten v Yojimbo. Film Sedm statečných byl na můj vkus až příliš optimistický. A ačkoliv je Yojimbo prostě lepší, je i tento jeho remake velice podařený. Těží maximum zejména ze soubojových scén. Hned rozhovor v úvodu, kdy Eastwood požaduje po vyděšených kovbojích, aby se omluvili jeho mule, má nádech kultovnosti. A souboje samotné, ty jsou zkrátka fenomenální. Typické záběrové studie mimik různě neurotických padouchů, jejich šílené studené oči zářící z podkladů špinavých tváří, jsou již zde vypilovány k dokonalosti. Společně s kongeniálním hudebním doprovodem Morriconeho, vypovídají o absolutní bezbřehosti zla v myslích těchto psanců, z jejichž chladnokrevnosti až zamrazí.. ()
Když hrajete na dvě strany, je nezbytné stát na hraně. Menší bratříček Tenkrát na Západě a Hodný, zlý a ošklivý se Kurosawově předloze přinejmenším vyrovná. Mifune je sice o něco charismatičtější než Clint, ovšem druhé straně přináší body těžké váhy Leone/Morricone a více mazácký závěr. Znáte sebevědomější pistolnickou hlášku než: „Připrav tři rakve.“?. To trumfne snad jen Harmonika a jeho: „You brought two too many.“ ()
Za mě takových sedm z deseti. Je to totiž strašlivá čítanka. Docela dobrá čítanka, ale pořád čítanka. Člověk tam vidí všechny ty filmařské postupy, které díky tomuhle filmu zlidověly, žádné divácké orgasmy se u mě nekonaly. Hudba super, Clint super, jako učebnice filmového dějepisu moc zajímavé, ale na mě holt daleko víc působy všechny ty mladší filmy, které zde vymyšlené postupy dovedly k dokonalosti a především k soudobému divákovi. ()
Není to úplně největší skvost, který bychom hledali na nějakem piedestalu v Leonově pozůstalosti. Takzvané špageti westerny natočil mnohem lepší. Z tohoto filmu se snadno zapamatuje spíše unikátní hudba Ennia Morriconeho a strnulý smrtící výraz Clinta Eastwooda, než nějaký příběh. Ten je tu dost jednoduchý. Jenže v jednoduchosti je krása a to Sergio Leone věděl. ()
Tak toto je presne taky western, aky mam rad a aky by mal byt. Neviem preco, ale nejak neviem prist na chut SIEDMYM STATOCNYM (1960), aj ked tym nechcem povedat, ze by to bola somarina, ale proste nepovazujem ho za jeden z najlepsich westernov a pritom aj Vinnetouvky ma velmi bavili. Clint Eastwood je jednoducho aj s tou svojou cigaretou cool a vie postrielat behom pol sekundy hned troch zlocincov naraz. Pacilo sa mi tu, ako dokazal postvat hned 2 bandy proti sebe, Baxterovcov a Rojovcov. Zaverecna prestrelka nema chybu a hudba Ennia Morriconeho tomu pridava tie spravne grady. Pocas filmu som premyslal, kde som ten oblek C. Eastwooda videl a spomenul som si na NAVRAT DO BUDUCNOSTI 3 (1990), kde bol podobne obleceny aj Michael J. Fox a vlastne aj preto si tam vymyslel meno Clint Eastwood :-). ________ Clint Eastwood - (Joe) +++ Marianne Koch - (Marisol) +++ Gian Maria Volonté - (Ramón Rojo) +++ Wolfgang Lukschy - (John Baxter) +++ Sieghardt Rupp - (Esteban Rojo) +++ Joseph Egger - (Piripero) +++ ()
Galerie (145)
Photo © United Artists
Zajímavosti (69)
- I napriek výraznému úspechu ide podľa vlastných slov Ennia Morriconeho o jeho najhoršiu filmovú hudbu v kariére. Takisto sa vyjadril, že ide o najhorší film Sergia Leoneho. (MikO_NR_1909)
- Režisér Akira Kurosawa nebyl tímto remakem Yojimba zrovna nadšen, a později po zhlédnutí filmu řekl Sergiovi Leonemu: „Natočil jste pěkný film, ale je to můj film.“ (tequilla)
Související novinky
Pro hrst dolarů se dočká seriálové verze
Slavný western Sergia Leoneho Pro hrst dolarů, jenž je sám o sobě remakem samurajské klasiky Yojimbo Akiry Kurosawy, se dočká seriálového zpracování. Příběhu o potulném cizinci, který svým důvtipem… (více)
Reklama