Pro hrst dolarů

Westernový remake Kurosawovy Tělesné stráže aneb film, který napsal pravidla spaghetti westernu. Zcela evropský, neamerický, pohled na westernový žánr - trochu komiksový, syrový a zábavně upřímný. Sergio Leone se stal režisérskou star (i když je film na jeho vkus zatím příliš svižný), Ennio Morricone se vyšplhal na žebříček nejžádanějších hudebních skladatelů a Clint Eastwood se stal přes noc hvězdou. Nízkorozpočtová řežba, která i po tolika letech dokáže oslovit. 93%. (08.02.2005)

Nepřiznaný remake Kurosawovy TĚLESNÉ STRÁŽE (Kurasawa taky na Leonem vysoudil 15 procent tržeb a vydělal tak na remaku víc než na originálu, načež Leonemu napsal: "Je to skvělý film, ale můj film"), první spaghetti western, kterému se dostalo široké mezinárodní distribuce a otvírací díl Leoneho dolarové trilogie (dále PRO PÁR DOLARů NAVÍC a HODNÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ), který udělal z Eastwooda (populárního v Americe díky westernovému seriálu Rawhide) mezinárodní hvězdu, ale Leone i Morricone (kteří se tu sešli poprvé) se jím jen rozjížděli. Vedlejší zdroj zábavy může poskytnout srovnávání s dalším remakem téhož, Hillovým POSLEDNÍ ZůSTÁVÁ s Bruce Willisem. Mimochodem Charles Bronson odmítl roli Muže beze jména s tím, že jde o nejhorší scénář, jaký kdy četl. Spolu s jiným kandidátem na tuto roli, Henry Fondou, se pak sešli v Leoneho TENKRÁT NA ZÁPADĚ. (17.12.2007)

První velký herecký úspěch Eastwoodovi přinesla první spolupráce s legendárním italským režisérem Sergio Leonem. V roce 1964 spolu natočili spaghetti western, jenž byl do zcela jiného (západního) prostředí a kultury zasazeným remakem samurajské klasiky Akiry Kurosawy Tělesná stráž. Tak se zrodila obří žánrová klasika, v níž Eastwood ztvárnil postavu drsného, cynického a málomluvného pistolníka, jednu ze svých nejvýznamnějších rolí, která definovala velkou část jeho budoucí herecké kariéry. Druhý díl přišel hned o rok později... 80 % (31.05.2020)

Je videt, ze se Leone teprve rozehriva, ale uz tady je poznat, ze to je mistr. Jeden z nejklasictejsich a nejlepsich westernu a prvni vetsi prilezitost pro Eastwooda. Vyborna hudba, spousta zajimavejch uhlu kamery a hodne dobrej zaver. Eastwood se na roli skvele hodi, pochybuju, ze by to nekdo zahral tak dobre jako on - drsnej kamennej vyraz, malo kecu, presna muska, drsny hlasky(Jak si to rikal? Kdyz muz s petactyricitkou potka muze s puskou, tak muz s pistoli je mrtvy muz? Tak nabijej a uvidime.) a spousta charisma. Taky se mi hodne libilo, ze tady neni jasne dany kdo je hodnej a kdo zlej - dva zneprateleny klany (tezko rict, kterej je lepsi) a do toho Eastwood, kterej toho vyuziva, aby si vydelal naky dolary. Davam jen 4*, protoze na Leonovo pozdejsi filmy (Hodný,zlý a ošklivý a Tenkrát na západě) to proste nema, ale i presto to je vybornej western. (20.03.2005)

Když už přijde na remaky Kurosawových filmů, považuji Pro hrst dolarů za nejzdařilejší. Hlavně proto, že se odehrává v podobně temné a cynické rovině jako jeho předloha. Svět Leoneho působí obdobně bezvýchodně a krutě jako ten v Yojimbo. Film Sedm statečných byl na můj vkus až příliš optimistický. A ačkoliv je Yojimbo prostě lepší, je i tento jeho remake velice podařený. Těží maximum zejména ze soubojových scén. Hned rozhovor v úvodu, kdy Eastwood požaduje po vyděšených kovbojích, aby se omluvili jeho mule, má nádech kultovnosti. A souboje samotné, ty jsou zkrátka fenomenální. Typické záběrové studie mimik různě neurotických padouchů, jejich šílené studené oči zářící z podkladů špinavých tváří, jsou již zde vypilovány k dokonalosti. Společně s kongeniálním hudebním doprovodem Morriconeho, vypovídají o absolutní bezbřehosti zla v myslích těchto psanců, z jejichž chladnokrevnosti až zamrazí.. (19.12.2005)