Adéla ještě nevečeřela

Tento film mal vsetky predpoklady, aby som ho zboznoval hlavne v detstve, ale nejako som pri nom nevydrzal, ani neviem preco. Dnes som sice vydrzal bez problemov a celkom ma bavil, ale nesplnil tie ocakavania, ake som ocakaval. Avsak myslim si, ze na 70-roky to bol a stale je skvely film, pricom od Lipskeho mam radsej komediu ,,Marecku, podejte mi pero!" (1976) a najradsej asi TROCH VETERANOV (1983). Ale z jeho filmografie som nasiel filmy, ktore by som si rad pozrel, alebo na ktore si uz vobec nepamätam, ako JACHYME, HOD HO DO STROJE (1974) alebo AT ZIJI DUCHOVE! (1977). ________ Michal Dočolomanský - (Nick Carter / Matějka mluví František Němec) +++ Rudolf Hrušínský - (Komisař Ledvina) +++ Miloš Kopecký - (Von Kratzmar) +++ Ladislav Pešek - (Profesor Boček) +++ Naďa Konvalinková - (Květuška) +++ Václav Lohniský - (Kratzmarův komorník) +++ Květa Fialová - (Hraběnka Thunová) +++ Helena Růžičková - (Host v šantánu) +++ (20.05.2011)

Jedna z najlepších československých komédií upúta hlavne svojskou výtvarnou stánkou ( pasáže s kvetinou ako od Švankmajera) a krásnou výpravou. Film sa odohráva v starej Prahe a dosť si ju užijeme. Najmä Ledvinov výber kultúrnych pamiatok má niečo do seba:) Možno to chcelo celú sériu filmov, v závere tvorci ukázali niečo, čo dnes možno vídavať v amerických blokbasteroch (predloha dvojky). (28.01.2007)

Nechápu jak se mi tento film může líbit stále dokola. Je v něm nějaké neznámé kouzlo. Z každého záběru jde vůně zvláštní doby. Lehce smíchaná 20-30.léta a lehký postupný zásah "moderní" techniky. Geniální herci své doby Rudolf Hrušinský, Miloš Kopecký, Naďa Konvalinková a další .... Celé pod taktovkou Mistra mistrů Oldřicha Lipského. Úžasné dílo!! (06.11.2004)

K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... (16.11.2006)

Prvky pojetí humoru, obsaženého už v Limonádníkovi - LIMONÁDOVÉM JOEOVI - , najdeme i v této pozoruhodné kreaci nedoceňovaného českého režiséra. Přenesení jedné z dominantních postav klasické detektivky do pozdně habsburskolotrinské Prahy s nádhernými, až komiksovými obrázky idylických padouchů a naopak dojemně plakátových kladných postav zakládá napětí, které je zdrojem stoupajícího neutuchajícího humoru, nezřídka přecházejícího do netajeného veselí. Kvalita řádícího trojlístku Dočolomanský-Hrušínský-Kopecký je mimo diskusi. Neméně klasické jsou ovšem věty o vrkočích, pronášené Konvalinkovou, nebo rozverná rozmlsanost stále při chuti se nacházející floroAdély. Dobrých komedií není nikdy dost. Zvlášť, mají-li špičkovou úroveň. (27.08.2007)