Adéla ještě nevečeřela

K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... (16.11.2006)

Řikal jsem si, že než se rozjede film, plácnu do sebe ještě jednu chlazenou kuželku Gambáče, jenže já se napil přesně v době, kdy Nick Carter odpovídá na otázku kde je Praha se znaleckým výrazem v obličeji : Ve Vídni ! V tu chvíli vyletělo pivo z mé držky na všechny strany. Po celou dobu trvání tohoto filmu jsme se už gambáče ani nedotknul, protože zábavnost snímku byla tak velká, že bych smíchy poprskal celou zeď, takhle mám poprskanou od piva jen postel a to mě nevadí, holkám totiž tvrdím, že je to novej parfém od Diora. (26.09.2007)

Komedie jakých je v české kinematografii málo (co do kvality, myslím:)), a o to víc vynikající nad ostatní. Ne že by Nick Carter byl v našich luzích a hájích obvyklou postavou, ale tím to není. Je to spíš tím, že se v jednom příběhu sešel geniální padouch Miloš Kopecký s geniálním detektivem Michalem Dočolomanským a nezapomenutelným policajtem Rudolfem Hrušínským, protože to co tahle sestava předvádí, na to se opravdu nezapomíná (viz nezapomenutelný Kopeckého sjezd schodiště:)). (14.09.2003)

Nechápu jak se mi tento film může líbit stále dokola. Je v něm nějaké neznámé kouzlo. Z každého záběru jde vůně zvláštní doby. Lehce smíchaná 20-30.léta a lehký postupný zásah "moderní" techniky. Geniální herci své doby Rudolf Hrušinský, Miloš Kopecký, Naďa Konvalinková a další .... Celé pod taktovkou Mistra mistrů Oldřicha Lipského. Úžasné dílo!! (06.11.2004)

Je hodně českých komedií, kterým se člověk zasměje a za pár let už ani neví, o čem byly. Je málo českých komedií, u kterých se člověk směje pořád a i po letech si vybavuje spoustu vtipů, které se v nich objevily. Adéla patří do té 2. kategorie. Naprosto úžasná parodie na neomylné americké detektivy v podání Michala Dočolomanského, který opravdu exceluje. Ranní rozcvička spojená s ukázkou karate, jedinečné maskování za Švandu dudáka, a spousta dalších vtipů a vtípků. Skvěle jej doplňuje Rudolf Hrušínský, ale i hlavní padouch Miloš Kopecký je úžasný. O tomhle filmu by se dala napsat slohová práce, tak jen krátce - BOMBA. (18.07.2002)